Reportáže v regionech
Kladenský zámek
Kladno máme spojeno s těžbou uhlí a ocelí, ale to už je minulost. Město je i výborným tipem na výlet po památkách, protože má několik kostelů, krásnou radnici, historické budovy a mariánské sousoší. Do obrazu Kladna dvakrát významně zasáhli krtci. Legenda praví, že kdysi dávno dva dřevorubci našli krtinec a na něm dva lesklé černé kamínky. V kovárně je vhodili do výhně, kde se rozhořely. To jsou počátky dolování uhlí. Druhého krtka všichni známe. Ve městě se narodil výtvarník Zdeněk Miler. Jeho postavička potěší v místním zámku, kam se teď vypravíme.
Kladenský zámek
Koněpruské jeskyně
Koněprusy, jižně od Berouna, mají sotva 250 obyvatel, zato velmi dlouhou historii. První písemná zmínka pochází ze 14. století, ale archeologické nálezy dokládají osídlení už před 6 tisíci lety. Oblast má zajímavou geologickou minulost a řadu míst, která s úspěchem vyhledávají amatérští lovci pravěkých zkamenělin. Kromě obce navštívíme i naučnou stezku Zlatý kůň, jak se jmenuje vápencové návrší, v jehož nitru jsou Koněpruské jeskyně. Název pochází ze středověku, kdy v jeskyních pracovala penězokazecká dílna. Místo je národní přírodní památkou a taky evropsky významnou lokalitou.
Koněpruské jeskyně
Vánoce v Hornickém muzeu
Atmosféru blížících se Vánoc si můžete užít i v Hornickém muzeu v Příbrami. Ocitnete se totiž uprostřed příprav na svátky tak, jak tu probíhaly na přelomu 19. a 20.století. V žádném obydlí tehdy nechyběl betlém, který si havíři většinou sami vyráběli. Příbramskou specialitou jsou figurky do betlému, kterým se říká chlebáčci. Vyráběly se ze směsi mouky, pilin a sádry. Těsto se vtlačilo do forem, po obtištění se figurka opatrně vyndala a dala se sušit. Po ztvrdnutí se pak malovala. Slavnostně je vyzdobená i důlní štola. Havíři totiž museli fárat i na Štědrý den. Seznámíme se i s dalšími jejich tradicemi.
Vánoce v Hornickém muzeu
Zámek Nižbor
První zmínky o Nižboru pocházejí z druhé poloviny 13. století. Souvisely s hradem, který na výrazném ostrohu nad soutokem řeky Berounky a Habrového potoka nechal vybudoval Přemysl Otakar II. O několik století později bylo sídlo patřící českým panovníkům přestavěno na renesanční zámek. A v časech baroka se zásluhou Jana Josefa z Valdštejna dočkalo současné podoby. Dnes se o památku stará obec a vypravit se v ní můžete do doby, kdy kraj obývali Keltové. Dozvíme se, co se z jejich časů dochovalo, připomeneme si místní zámecké pány a vydáme se také do nedávno objevených prostor v podzemí.
Zámek Nižbor
Zámek Nelahozeves
Zámek v obci Nelahozeves vystavěl bavorský šlechtic Florian Griespek z Griespachu ve druhé polovině 16. století. Na budování a výzdobě se podíleli italští mistři, kteří pracovali i na Pražském hradě. Reprezentativní objekt od jeho potomků zakoupila v roce 1623 Polyxena z Pernštejna a Lobkovic. Po celou dobu, co zámek vlastnili Lobkovicové, nebyl až do 2. poloviny 19. století využíván jako sídelní rezidence. Na jedné straně byl tudíž odsouzen k postupnému chátrání, ale díky tomu, že nebyl nikdy přestavován, se dochoval ve své původní renesanční podobě. A navíc ukrývá velkou část unikátních lobkovických sbírek.
