Reportáže v regionech
Zálábí
Přestože je Kolín známý hlavně jako průmyslové město, v jeho těsné blízkosti najdete i krásné přírodní lokality. Kromě rozlehlého komplexu lužních lesů, táhnoucích se podél Labe až do Poděbrad, jsou tu především staré borové háje. Ty se staly neodmyslitelnou součástí krajiny. Bory pokrývají písečné naplaveniny, které přinášela řeka při jarním tání až z Podkrkonoší. Čím se liší od ostatních lesů, jsme se vydali zjistit po nové naučné stezce na kolínském Zálabí. Naše putování jsme začali u recesistického pomníku asi nejznámějších pohádkových medvídků. A zajímavostí jsme cestou objevili mnohem víc.
Zálábí
Jenštejn
Dominantou středočeské obce Jenštejn je 22 metrů vysoká středověká věž, pozůstatek gotického hradu. Ten proti zvyklostem doby nevyrostl na kopci, ale v úrodné polabské rovině. Před případnými útoky nepřátel ho stavitel nechal chránit mohutným vodním příkopem. Přesto si panské sídlo dlouho slávy neužívalo a postupně chátralo. Zájmu se znovu začalo těšit až v éře romantismu, kdy ho opěvovalo mnoho umělců včetně Karla Hynka Máchy. V loňském roce byla památka po úpravách znovu zpřístupněna veřejnosti. Současně si připomeneme známého léčitele Jana Mikoláška, který v Jenštejně žil a je mu věnováno muzeum v hradním domku.
Jenštejn
Židovská komunita v Kolíně
Kolín vznikl v polovině 13. století zásluhou krále Přemysla Otakara II. Historici předpokládají, že už tehdy v něm žilo několik židovských rodin. Ze zápisů víme, že v roce 1421, kdy město obléhali husité, byla poškozena zdejší synagoga. V Kolíně, kterému se také říká Jeruzalém na Labi, zavítáme do židovské čtvrti, která patří k nejcennějším u nás. Procházku odstartujeme v synagoze. Původní středověká je pouze hlavní loď. Od roku 1504 žila ve městě druhá největší židovská obec v Čechách, a tak původní místo k modlitbám přestalo postupně svou kapacitou stačit. Zjistíme, jak se s tím místní vypořádali a projdeme si i další památky početnou komunitu připomínající.
Židovská komunita v Kolíně
Výstava Staří Řekové v Kolíně
Ve starém Řecku se vyvinula demokracie do podoby, která je uznávána dodnes a jsou s ním spjaty i počátky s různými vědními obory, zvláště filosofií a matematikou. Tamní umění je stále vnímáno jako jakýsi nepřekonatelný ideál. Ačkoliv jsou dějiny starověku plné válek a násilí, Řekové úspěšně použili obratnou diplomacii tam, kde nebylo možno nepřítele porazit zbraněmi. A o tom, jak se uměli vypořádat s protivníky či z nich učinit své spojence, vypráví výstava v kolínském muzeu. Připomeneme si, kdo byli největší nepřátelé starého Řecka, ale i to, jak se místní kultura šířila do dalších zemí.
Výstava Staří Řekové v Kolíně
Na kole okolím Žleb
Muzejní a vlastivědný spolek Včela Čáslavská je nejstarší organizací svého druhu u nás. Jedním z hlavních pilířů její činnosti je pořádání vlastivědných výletů. Na jeden takový jsme se v sedle kola vydali do okolí města Žleby. Sousední vesničky ukrývají unikáty, o kterých v podstatě nikdo neví. Zastavíme se například ve Filipově, který se pyšní zámeckým areálem. Poněkud utajenou součástí anglického parku je kaple. Jedná se o imitaci antického chrámku na jednoduchém čtvercovém půdorysu, který je zakončen apsidou a vnitřně členěn na nadzemní kapli a suterénní prostor krypty, v němž byly uloženy sarkofágy s ostatky majitelů zdejšího panství.
