Reportáže v regionech
Bartolomějské návrší v Kolíně
Soubor historických objektů na takzvaném Bartolomějském návrší v historickém jádru Kolína byl v roce 1995 zapsán na seznam národních kulturních památek. Až na kostel svatého Bartoloměje ale nebyly zdejší stavby širší veřejnosti známé a ani přístupné. To se ovšem změnilo před půl rokem, kdy se po mnohaleté rekonstrukci pro návštěvníky otevřely nejen hradební parkány, ale i interiéry všech budov. Město získalo zelenou oázu přímo ve svém centru a místní šanci dopřát si výlet do minulosti. Zavítáme například do nejstarší zdejší školy, kde v lavici sedával i rybníkář Jakub Krčín.
Bartolomějské návrší v Kolíně
Zálábí
Přestože je Kolín známý hlavně jako průmyslové město, v jeho těsné blízkosti najdete i krásné přírodní lokality. Kromě rozlehlého komplexu lužních lesů, táhnoucích se podél Labe až do Poděbrad, jsou tu především staré borové háje. Ty se staly neodmyslitelnou součástí krajiny. Bory pokrývají písečné naplaveniny, které přinášela řeka při jarním tání až z Podkrkonoší. Čím se liší od ostatních lesů, jsme se vydali zjistit po nové naučné stezce na kolínském Zálabí. Naše putování jsme začali u recesistického pomníku asi nejznámějších pohádkových medvídků. A zajímavostí jsme cestou objevili mnohem víc.
Zálábí
Jenštejn
Dominantou středočeské obce Jenštejn je 22 metrů vysoká středověká věž, pozůstatek gotického hradu. Ten proti zvyklostem doby nevyrostl na kopci, ale v úrodné polabské rovině. Před případnými útoky nepřátel ho stavitel nechal chránit mohutným vodním příkopem. Přesto si panské sídlo dlouho slávy neužívalo a postupně chátralo. Zájmu se znovu začalo těšit až v éře romantismu, kdy ho opěvovalo mnoho umělců včetně Karla Hynka Máchy. V loňském roce byla památka po úpravách znovu zpřístupněna veřejnosti. Současně si připomeneme známého léčitele Jana Mikoláška, který v Jenštejně žil a je mu věnováno muzeum v hradním domku.
Jenštejn
Židovská komunita v Kolíně
Kolín vznikl v polovině 13. století zásluhou krále Přemysla Otakara II. Historici předpokládají, že už tehdy v něm žilo několik židovských rodin. Ze zápisů víme, že v roce 1421, kdy město obléhali husité, byla poškozena zdejší synagoga. V Kolíně, kterému se také říká Jeruzalém na Labi, zavítáme do židovské čtvrti, která patří k nejcennějším u nás. Procházku odstartujeme v synagoze. Původní středověká je pouze hlavní loď. Od roku 1504 žila ve městě druhá největší židovská obec v Čechách, a tak původní místo k modlitbám přestalo postupně svou kapacitou stačit. Zjistíme, jak se s tím místní vypořádali a projdeme si i další památky početnou komunitu připomínající.
Židovská komunita v Kolíně
Výstava Staří Řekové v Kolíně
Ve starém Řecku se vyvinula demokracie do podoby, která je uznávána dodnes a jsou s ním spjaty i počátky s různými vědními obory, zvláště filosofií a matematikou. Tamní umění je stále vnímáno jako jakýsi nepřekonatelný ideál. Ačkoliv jsou dějiny starověku plné válek a násilí, Řekové úspěšně použili obratnou diplomacii tam, kde nebylo možno nepřítele porazit zbraněmi. A o tom, jak se uměli vypořádat s protivníky či z nich učinit své spojence, vypráví výstava v kolínském muzeu. Připomeneme si, kdo byli největší nepřátelé starého Řecka, ale i to, jak se místní kultura šířila do dalších zemí.
