Reportáže v regionech
Konopiště
Na konci třináctého století založil jihovýchodně od Prahy Tobiáš z Benešova zámek ve francouzském stylu. Od dnešních hranic Prahy to je sem 40 kilometrů a jde o jeden z nejnavštěvovanějších hradních areálů. Zámek Konopiště. Jeho prvním majitelem byl Jan Josef z Vrtby, zámek pak na téměř tři staletí patřil Šternberkům. Nesmazatelnou stopu tady ale nechal arcivévoda František Ferdinand d'Este. Tu nechal něco dostavět, tu třeba zbourat, obměnil zahradu i interiéry.
Zámek Konopiště
Vojenské muzeum v Lešanech
Lešany – vojenská posádka, kasárny a dneska taky místo, kde se scházejí fandové vojenské techniky. Důvod je nasnadě. Ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech u Benešova je k vidění bojová válečná technika. Asi čtyři sta kousků, které své zlaté funkční časy prožívaly na začátku 20. století. Většina strojů je ale stále provozuschopná – a to obdivuje i cizina. Návštěvník si může projít simulovanou bitvou, projít se zákopem a prozkoumat třeba tank T34.
Lešany
Hradiště Budeč
Severozápadním směrem kousek za pražským Suchdolem jsme zamířili v nedělním toulání. Místo mezi Zákolanským a Týneckým potokem si totiž vybrali naši předkové už v době střední doby bronzové a sami Slované si pak tady začali budovat své prostorné hradiště. Místu se říká Budeč a Budečská je i nejedna ulice v Česku. Nejvýznamnější období Budče spadá k první třetině 10. století, kdy vládli Spytihněv, Vratislav a Václav. Průvodkyní nám bude archeoložka Andrea Bartošková.
Hradiště Budeč
Japonská zahrada
Krása japonských zahrad spočívá ve skloubení tří základních věcí: nápad + kámen a voda + dřeviny. Na to, že to je pravda, se nemusíte jezdit dívat až do Japonska. Toulavé kameře stačilo udělat si výlet dokonce jen pár kilometrů za Prahu, do Třebíze u Slaného. Pana Kastnera už známe a víme od něj, jak pěstovat bambusy a bonsaje. Zahradu, kam nás pozval, buduje už několik měsíců. Aby ne, když chce, být úspěšný a přeje si, aby se i v jeho zahradě člověk dokázal zastavit a zamyslet se, odpočinout si.
Japonská zahrada
Historie pohlednic
Už v baroku si lidi začali přát na různá papírová přáníčka a posílat pohledy, první skutečnou pohlednici se všemi náležitostmi a poštovní známkou doručila pošta až o něco později, v roce 1840. Malá kartička s velkou a zajímavou historií – i tak by se dalo shrnout téma našeho dalšího zastavení. Ve Veltrusech u Mělníka, na tamním zámku, se dozvíte třeba to, proč se dřív smělo psát jen přední stranu pohlednic nebo taky to, že pohlednice nemusela být vždy jen papírová.