Reportáže v regionech
Krojované panenky
V 70. letech se paní Karlíková stala jednou z prvních pražských podnikatelek. Ale už od svých 17 let vlastně „podniká“. Tehdy ještě za první republiky byla účetní v baťovském Zlíně a bavilo ji šít kroje – a tak začala před 17 lety podnikat ve velkém. Objednala si za dvě stě tisíc 2500 kusů panenek, popůjčovala si peníze… A protože o ní mluvíme v Toulavé kameře, je jasné, že to celé dopadlo dobře… Ale vy se na její příběh i příběh o panenkách podívejte.
Krojované panenky
Chov sokolů
Dravci budou hrdiny našeho dalšího toulání. Půjde o sokoly a jejich ošetřovatele a opečovávatele. Ve Žlebech u Kutné hory nás přivítal sokolník Jan Kuchynka svým „ptačím královstvím“ nás provedl. Tihle dravčí krasavci mají neuvěřitelnou sílu v zobáku i pařátech, jejich odchov je časově náročný a práce s nimi spojená představuje dát jim všechen volný čas. K výcviku se užívají různé pomůcky: vábítko nebo rolnička, a to už od středověku.
Chov sokolů
Hrad Týnec nad Sázavou
V první reportáži se vydáme na Posázaví. Projdeme se hradem v Týnci nad Sázavou – možná nevíte, že jde o osvědčené a oblíbené hnízdiště netopýrů. Hrad, který si nechali asi postavit Přemyslovci, pamatuje své. Za první republiky byl rozprodán, rozparcelován na rodinné domky. Řekneme vám taky, jakou roli sehrál podle legendy jeden kocour.
Týnec nad Sázavou
Velikonoční tradice
Vejce nebo slepice. Odvěký filozofický problém. Vajíčka už v dobách pohanských představovala symbol všeho nového, život a naději. A protože Velikonoce právě prožíváme, začneme právě tímto tématem. Vajíčka se barvila ve všech evropských zemích – ale o těch pravých kraslicích slámou zdobených – bude naše první velikonoční reportáž. Zavítáme do skanzenu v Polabském muzeu a řeč bude i o jarních tradicích.
Skanzen v Polabském muzeu
Skryjská oblast
Joachima Barranda pozvali majitelé křivoklátského panství, aby jim pomohl s vybudováním koněspřežné železnice. Barrand tedy dorazil do obce Skryje, nejdřív sice jako pedagog, ale protože se mu nabídka podílet se na stavbě koněspřežky líbila, pustil se do práce. Jenže to by skryjská oblast nesměla být bohatá na různě zkameněliny trilobitů, které pak obrátily archeologovi život. Celá oblast je dnes Chráněným krajinným územím se Skryjskými jezírky.