Reportáže v regionech
Koněpruské jeskyně
Koněprusy, jižně od Berouna, mají sotva 250 obyvatel, zato velmi dlouhou historii. První písemná zmínka pochází ze 14. století, ale archeologické nálezy dokládají osídlení už před 6 tisíci lety. Oblast má zajímavou geologickou minulost a řadu míst, která s úspěchem vyhledávají amatérští lovci pravěkých zkamenělin. Kromě obce navštívíme i naučnou stezku Zlatý kůň, jak se jmenuje vápencové návrší, v jehož nitru jsou Koněpruské jeskyně. Název pochází ze středověku, kdy v jeskyních pracovala penězokazecká dílna. Místo je národní přírodní památkou a taky evropsky významnou lokalitou.
Koněpruské jeskyně
Vánoce v Hornickém muzeu
Atmosféru blížících se Vánoc si můžete užít i v Hornickém muzeu v Příbrami. Ocitnete se totiž uprostřed příprav na svátky tak, jak tu probíhaly na přelomu 19. a 20.století. V žádném obydlí tehdy nechyběl betlém, který si havíři většinou sami vyráběli. Příbramskou specialitou jsou figurky do betlému, kterým se říká chlebáčci. Vyráběly se ze směsi mouky, pilin a sádry. Těsto se vtlačilo do forem, po obtištění se figurka opatrně vyndala a dala se sušit. Po ztvrdnutí se pak malovala. Slavnostně je vyzdobená i důlní štola. Havíři totiž museli fárat i na Štědrý den. Seznámíme se i s dalšími jejich tradicemi.
Vánoce v Hornickém muzeu
Zámek Nižbor
První zmínky o Nižboru pocházejí z druhé poloviny 13. století. Souvisely s hradem, který na výrazném ostrohu nad soutokem řeky Berounky a Habrového potoka nechal vybudoval Přemysl Otakar II. O několik století později bylo sídlo patřící českým panovníkům přestavěno na renesanční zámek. A v časech baroka se zásluhou Jana Josefa z Valdštejna dočkalo současné podoby. Dnes se o památku stará obec a vypravit se v ní můžete do doby, kdy kraj obývali Keltové. Dozvíme se, co se z jejich časů dochovalo, připomeneme si místní zámecké pány a vydáme se také do nedávno objevených prostor v podzemí.
Zámek Nižbor
Zámek Nelahozeves
Zámek v obci Nelahozeves vystavěl bavorský šlechtic Florian Griespek z Griespachu ve druhé polovině 16. století. Na budování a výzdobě se podíleli italští mistři, kteří pracovali i na Pražském hradě. Reprezentativní objekt od jeho potomků zakoupila v roce 1623 Polyxena z Pernštejna a Lobkovic. Po celou dobu, co zámek vlastnili Lobkovicové, nebyl až do 2. poloviny 19. století využíván jako sídelní rezidence. Na jedné straně byl tudíž odsouzen k postupnému chátrání, ale díky tomu, že nebyl nikdy přestavován, se dochoval ve své původní renesanční podobě. A navíc ukrývá velkou část unikátních lobkovických sbírek.
Zámek Nelahozeves
Vlašský dvůr
Vlašský dvůr v Kutné Hoře býval ve středověku centrem finanční moci naší země. Díky tomu, že se ve městě dobývalo stříbro, v něm vznikla centrální královská mincovna. I proto býval také místem, kde pobývali panovníci při svých návštěvách. Už v roce 1994 si areál vysloužil zápis na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V červnu letošního roku v něm pak byla otevřena nová expozice, která má za pomoci moderních technologií návštěvníky seznámit s dávnou historií památky. Při prohlídce si připomeneme časy, kdy bývala Kutná Hora jedním z nejvýznamnějších českých měst.
