Reportáže v regionech
Benátky nad Jizerou
Začneme v Benátkách nad Jizerou. Město vzniklo až v roce 1944, sloučením tří samostatných obcí, a tak historicky cenných a zajímavých objektů tu najdeme řadu. Vždyť první zmínky o vsi Obodř, která je dnes součástí Benátek, pocházejí už z roku 1052. Nepřehlédnutelnou dominantou, viditelnou už z dálky, je na kopečku stojící renesanční zámek, v němž sídlí hned dvě muzea.
Benátky nad Jizerou
Zoopark Zelčín
Když jsem byla malá, jezdila jsem každý víkend k babičce a dědovi na vesnici. Měli malé hospodářství, chovali krávy, prasata, husy, slepice, králíky, takže jsem věděla, jak je náročné starat se o ně a co všechno k životu potřebují. Byla to skvělá škola a doteď z ní čerpám. Tuhle možnost ale spousta dnešních dětí nemá. Hlavně těch městských. A právě to se rozhodla změnit parta nadšenců z Mělnicka. V obci Zelčín vybudovali největší kontaktní zoopark u nás. Mají tam dvě stovky zvířat 26 druhů, všechna si můžete pěkně zblízka prohlédnout, pohladit je a nakrmit, tak račte vstoupit.
Zoopark Zelčín
Střezimíř
Obec Střezimíř na Voticku je jedním ze startovních míst pochodu Praha – Prčice. První zmínka o ní pochází z doby Přemysla Otakara I., konkrétně z roku 1219. Leží v nadmořské výšce přes 600 metrů, takže nabízí krásné výhledy do okolní krajiny. A právě této skutečnosti využili místní nadšenci a vyznačili vyhlídkovou trasu. Má sedm zastavení a dlouhá je zhruba 15 kilometrů. Rozhodně neuděláte chybu, pokud si na cestu přibalíte dalekohled, protože při dobré viditelnosti máte šanci spatřit velmi vzdálené cíle.
Střezimíř
Chrustenická šachta
Chrustenice na Berounsku se pyšnily bohatstvím v podobě železné rudy. Ta se tam dobývala přes 100 let, od roku 1861. Ve své době patřil zdejší důl k největším a nejvýznamnějším v oblasti. Délka jeho chodeb a komínů dosahovala dohromady úctyhodných 45 kilometrů. V části prostor, ve kterých se dřív těžilo, se partě nadšenců v 90. letech podařilo otevřít muzeum, připomínající slavné časy. Můžete se tam vydat na víc než půlkilometrovou výpravu do podzemí a udělat si představu o tom, jak náročná byla práce horníků.
Chrustenická šachta
Kovář Zdeněk Slavata
Kovářů si lidé na vsi vždycky nesmírně vážili. V hospodářství i domácnosti se uplatňovali v mnoha směrech. My se teď za jedním klasickým kovářem vypravíme. Je jím vyučený kuchař Zdeněk Slavata, kterého ale srdce hnalo k výhni a možnosti tvarovat kov. Je samouk, vždycky po práci chodil koukat pod ruce starým kovářům. Černému řemeslu naprosto propadl a svůj um se snaží předávat dál.
