Reportáže v regionech
Chotouň
Kdysi to bývalo významné duchovní město, dnes je Chotouň, malá vesnička na Kolínsku, chráněna jako vesnická památková zóna. A není divu. Jedno z magičtějších českých míst se má totiž čím chlubit.
Zachovala se tady totiž řada původních zemědělských usedlostí – za všechny snad jmenujme alespoň špejchar z 18. století s barokním dřevěným krovem.
Na místní návsi stojí barokní kostel svatého Prokopa ze začátku 18. století. Podobu mu daly výkresy architekta Jana Blažeje Santiniho. V těsném sousedství svatostánku stojí Svatoprokopský dvorec, místo, kde se do zemanské rodiny narodil svatý Prokop. Na návsi narazíme i na studánku, jejíž pramen je pojmenován jako Prokopka – prý má pozitivní účinky na plodnost.
Místní pověsti taky vyprávějí o tom, že právě svatý Prokop dokázal zkrotit pekelníky a různé ďasy a hrůzy. Průvodci nám budou lokální patriotka Kateřina Hrbáčková a historik Vladimír Rišlink, kteří nám řeknou i to, co je Čertova brázda nebo se kterou legendou je spojena chotouňská mohyla Homole.
Chotouň
Tvrz Hummer
Jestli máte nějaký vztah ke středověku nebo vás baví dějiny s touhle dobou spjaté, pak se vám určitě zalíbí na tvrzi Hummer. Nedaleko Prahy směrem na Hradec Králové totiž můžete navštívit právě tohle středověké opevnění se všemi tradicemi a obyčeji, které ke středověku patří.
Tvrz Hummer je stálý přírodní zábavní park ve středověkém stylu, první svého druhu v Česku, jehož návštěvníci tady můžou zažít na vlastní kůži atmosféru středověkého města, šermířská, hudební a taneční představení a poutavé a efektní večerní programy a hry s historickou tematikou.
Ve městě potkáte i mnoho lidových umělců, řemeslníků a trhovců, koně, jistě nepřehlédnete stylovou tavernu a půjčovnu dobových kostýmů – jsou určeny i pro vás. Hummerská tvrz nabízí i dětský koutek plný her, trampolíny a další atrakce pro děti.
Rytířská aréna je středověké akční divadlo, kde návštěvníci mohou zhlédnout dobové divadelní hry. Rytíře, koně, souboje, taneční vystoupení, pyrotechnické efekty a ohňostroje. Hlediště arény pojme až sedm set návštěvníků.
Souběžně s tvrzí pak vzniklo sdružení Universus – právě jeho nadšenci předvádějí šermířské půtky a boje. Majitel tvrze Martin Mikulenčák nám bude tím nejfundovanějším průvodcem po dobách středověkých.
Tvrz Hummer
Buštěhrad Oty Pavla
Skládka – to je to první, co se vybaví těm, kteří znají Buštěhrad. Sami ale uvidíte, že jde o trochu lichou představu. Buštěhrad je městečko, které leží nedaleko Prahy směrem na Kladno a Slaný. Dětství tady prožil novinář a věhlasný spisovatel Ota Pavel, který pendloval mezi Buštěhradem a nedalekým Křivoklátskem.
Buštěhrad sám má ale docela pestrou historii. První dochovaná zmínka o Buštěhradu pochází ze 13. století. Sama osada byla rozdělena ve dví: ta, která „patřila“ k tamnímu hradu, a ta, která byla pod ním – podhradí. Tomu se říkalo Buštěves, zřejmě původně Buškova ves, říká kronikář Jaroslav Pergl.
A nebude sám, kdo nás Buštěhradem provede. Přizval si i archeoložku Danu Stolzovou: nejen o gotických a renesančních prvcích bude mluvit. Siluetu hradu dnešní Buštěhrad už nenabízí, ale něco z něj přece jen zbylo.
Buštěhrad Oty Pavla
Pohádkový svět
Snad nejen pro děti bude naše další pozvánka do Pohádkového světa dědečka Fábulína. Mnozí z vás o něm jistojistě nikdy neslyšeli, a to proto, že své pohádkové království zpřístupnil teprve nedávno.
Nachází se v tajemných sklepních prostorách Zámku ve Starých Hradech u Libáně. A scházejí se tady snad všechny pohádkové bytosti, které děti znají.
Sám Fábulín už je starší pán, zcestovalý, světem a zkušenostmi otřelý, a protože už pomýšlel na odpočinek, rozhodl se zakotvit právě tady. A spolu s vodníky, čerty, čarodějnicemi i lesními skřítky tak ouřaduje v pohádkových místech.
Abychom ale jen nesnili a nežili v pohádce. S tím, jak to bylo v reálu, i s tím, jak se plní životní sny, se nám svěří paní Eva Bouchnerová, autorka stálé expozice.
Pohádkový svět
Bauerova vila
V Libodřicích na Kolínsku vstoupíme do Bauerovy vily – klasické ukázky českého kubismu. Vystavět ji nechal Adolf Bauer jako své rodinné sídlo, od roku 1987 je tahle stavba zapsána na seznamu kulturních památek.
Pečuje o ni Nadace českého kubismu, která tu loni zřídila muzeum, zaměřuje se hlavně na nábytek a keramiku. Jde ale o muzeum kubismu, takže toho k vidění bude podstatně víc.
Projekt Bauerovy vily vypracoval už tehdy uznávaný architekt Josef Gočár. Jižní průčelí zdobí prvky hvězdicovitého a trojúhelníkového charakteru a podíváme se i na to, jak se zdařila rekonstrukce kubistického interiéru a jak teď vypadá bývalá jídelna.
Průvodkyní Bauerovou vilou bude Daniela Škarková z Nadace českého kubismu. Celá stavba působí krásně zvláštně: kubistické hodiny, unikátní židle z mořeného dubu, ojedinělá keramika či kávový servis. Jemné detaily skloubené s monumentálností stavby.