Reportáže v regionech
Výroba františků
Vánoce si mnoho z nás může spojovat s vůní pečeného cukroví. V Roztokách u Křivoklátu potkala Toulavá kamera manžely Matějkovy a dozvěděla se, že u nich to voní jako o Vánocích pořád. A to ne proto, že by pekli a pekli. Tím důvodem je jsou františkové – kuželovitá černá vonítka používající se na vykuřování kostelů. Základem je kvalitní lipové dřevo, říká pan Matějka… a vy dál uvidíte sami, jak takové františky vznikají.
Výroba františků
Rybova mše
Zavedeme vás pak taky do míst, kde poprvé zazněla Česká mše vánoční Jana Jakuba Ryby, a ukážeme vám i varhany, z nichž se roku 1796 poprvé linula její melodie. Skladbu napsal tehdejší regenschori pro kostelní sbor z Rožmitálu pod Třemšínem. Přeštický Jan Jakub Ryba do ní vložil hodně: tajemno, osudovost, melodičnost se snoubí s pocitem radosti a durového optimizmu – hodnotí Rybovu nejznámější skladbu Hubert Hover, který je předsedou Společnosti Jana Jakuba Ryby.
Rybova mše
Sklárna Nižbor
V Nižboru, městečku nedaleko od Berouna, mají pověstnou a vyhlášenou sklárnu. Založil ji rok slavný sklářský rod Rückelů. Nečeské příjmení proslavilo sklářskou tradici. Nás celým areálem provede vnuk zakladatele pan Jiří Rückl a zasvětí nás do výroby sortimentu nejen mezi válkami, ale i dnes. Dát podobu všem těm skleněným krásám je pěkná dřina: těžká práce – křehká krása. Projít se můžete s námi nebo se můžete objednat.
Sklárna Nižbor
Restaurátor věžních hodin
V Kutné Hoře stávala jezuitská kolej a v Kutné Hoře žije i pan Skála. Nebýt jeho, přišlo by možná město o jednu ze svých zajímavostí. Původní věžní hodiny, které tady odpočítávají čas už několik staletí, neustoupily modernějším technikám i díky němu. Stará se o ně a jako restaurátor věžních hodin mluví o těch svých hodinách jako o nádherném umělecko-řemeslném dílu a největší radostí pak pro něj je, když šlapou tak, jak mají.
Restaurátor věžních hodin
Zámek Loučeň
Magické datum 7. července 2007 – v Loučeni na Mladoboleslavsku otevřeli zámecký areál, který prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Opraven byl nejen barokní zámek, ale do krásy se probudil i k němu patřící park. Jeho posledním šlechtickým majitelem byl princ Alexandr Thun Taxis. Ten sice nakvap své sídlo opustil, pospíchat ale nemohli jeho noví majitelé. Ti si totiž naopak museli dát načas, než se jim podařilo zámek opravit. Teď v něm najdete místo zničených interiérů krásné erby šlechtických rodů. Ty dříve vystrnadily monumentální malby VŘSR nebo portrét Juliuse Fučíka.
