Reportáže v regionech
Skleněná vejce
Pak se vypravíme do Uhlířských Janovic. Tamní sklárna je rodinná, patři Prokešovým. Sklářství se věnují už víc než 15 let. Základem výroby je skleněná trubice. Špička se musí zaškrtit, aby šla vložit do formy. Při teplotě 1200 až 1300 stupňů se sklo nechá hezky tvarovat. V tuto roční dobu, jak jinak než ve velikonoční vajíčka. Ta můžou být buď vytahovaná nebo z trubic s o něco menší teplotou.
U nás prý tato netradiční křehká krása oslovuje zájemce jen zřídka. V zahraničí pak foukaná vajíčka slouží k velikonoční výzdobě oken, keřů, či zahrádek. Jejich kouzlem se chlubí také vášniví sběratelé – stát od státu se líbí něco jiného. Němci se vyžívají ve vejcích dekorovaných obtiskem, jejich sousedi pak spíš obdivují ta čirá
Skleněná vejce
Vikingové
Ve Skandinávii mezi 8. až 11. stoletím žili Vikingové. Protože ale Toulavá kamera spřádá své cesty toliko po krajích českých, moravských a slezských, zůstaneme i my v zemi české. Konkrétně v Novém Strašecí. Díky skupině Midgard, což z překladu severské mytologie znamená Země lidí, se dozvíme, jak žili a čím se bavili severští válečníci. Členové Midgardu se snaží oživit dávnou historii a s ní spojený skutečný život. Třeba tím, že podávají tehdy běžná jídla.
Vikingové
Muzeum A. Dvořáka
Antonín Leopold Dvořák se narodil v roce 1841 v Nelahozevsi. Měl osm sourozenců, on byl nejstarší. Jméno Leopold nepoužíval, osudový pro něj byl asi 12. rok jeho života. Tehdy totiž pobýval u svého strýce varhaníka, který posléze přemluvil Dvořákova otce, aby dal mladého študýrovat hudební studia. O strasti i slastiplné cestě osobní i profesní, o jeho láskách i o roku 1892, kdy mu přichází pozvání do Spojených států, si budeme povídat s Jarmilou Tauerovou, ředitelkou Muzea Antonína Dvořáka – je umístěno v barokním letohrádku Amerika architekta Dienzenhofera.
Muzeum A. Dvořáka
Nelahozeves
Už skoro 6 stovek let stojí na skále nad Vltavou nelahozeveský zámek vystavěný v renesančním stylu. Dnes patří Lobkowiczům a jeho dveře jsou otevřeny i návštěvníkům. A „vizita“ stojí opravdu za to. Kde jinde byste mohli například spatřit dendrologickou knihovnu, v níž namísto knih „prolistujete“ dřevěnými schránkami? A dokonce i místnost čistě pro pánskou společnost – kabinet sloužící mužům ke hře v šachy nebo k drobnému hazardu – kterou ženy nesměly navštívit.
Nelahozeves
Fimfárum
Jak se dělá pohádka? Toť smělý a pravdivý název naší další reportáže. V ní zavítáme do poděbradského muzea. Hlavní roli sehrají loutky a rekvizity z druhého dílu Werichovy pohádky Fimfárum. Martin Vandas – a ten už je z masa a kostí, tedy opravdový – nám povypráví o tom, jak náročná je výroba loutkového filmu. Víte třeba, jak přimět loutku usmát se?