Reportáže v regionech
Tvrz Hummer
Jestli máte nějaký vztah ke středověku nebo vás baví dějiny s touhle dobou spjaté, pak se vám určitě zalíbí na tvrzi Hummer. Nedaleko Prahy směrem na Hradec Králové totiž můžete navštívit právě tohle středověké opevnění se všemi tradicemi a obyčeji, které ke středověku patří.
Tvrz Hummer je stálý přírodní zábavní park ve středověkém stylu, první svého druhu v Česku, jehož návštěvníci tady můžou zažít na vlastní kůži atmosféru středověkého města, šermířská, hudební a taneční představení a poutavé a efektní večerní programy a hry s historickou tematikou.
Ve městě potkáte i mnoho lidových umělců, řemeslníků a trhovců, koně, jistě nepřehlédnete stylovou tavernu a půjčovnu dobových kostýmů – jsou určeny i pro vás. Hummerská tvrz nabízí i dětský koutek plný her, trampolíny a další atrakce pro děti.
Rytířská aréna je středověké akční divadlo, kde návštěvníci mohou zhlédnout dobové divadelní hry. Rytíře, koně, souboje, taneční vystoupení, pyrotechnické efekty a ohňostroje. Hlediště arény pojme až sedm set návštěvníků.
Souběžně s tvrzí pak vzniklo sdružení Universus – právě jeho nadšenci předvádějí šermířské půtky a boje. Majitel tvrze Martin Mikulenčák nám bude tím nejfundovanějším průvodcem po dobách středověkých.
Tvrz Hummer
Buštěhrad Oty Pavla
Skládka – to je to první, co se vybaví těm, kteří znají Buštěhrad. Sami ale uvidíte, že jde o trochu lichou představu. Buštěhrad je městečko, které leží nedaleko Prahy směrem na Kladno a Slaný. Dětství tady prožil novinář a věhlasný spisovatel Ota Pavel, který pendloval mezi Buštěhradem a nedalekým Křivoklátskem.
Buštěhrad sám má ale docela pestrou historii. První dochovaná zmínka o Buštěhradu pochází ze 13. století. Sama osada byla rozdělena ve dví: ta, která „patřila“ k tamnímu hradu, a ta, která byla pod ním – podhradí. Tomu se říkalo Buštěves, zřejmě původně Buškova ves, říká kronikář Jaroslav Pergl.
A nebude sám, kdo nás Buštěhradem provede. Přizval si i archeoložku Danu Stolzovou: nejen o gotických a renesančních prvcích bude mluvit. Siluetu hradu dnešní Buštěhrad už nenabízí, ale něco z něj přece jen zbylo.
Buštěhrad Oty Pavla
Pohádkový svět
Snad nejen pro děti bude naše další pozvánka do Pohádkového světa dědečka Fábulína. Mnozí z vás o něm jistojistě nikdy neslyšeli, a to proto, že své pohádkové království zpřístupnil teprve nedávno.
Nachází se v tajemných sklepních prostorách Zámku ve Starých Hradech u Libáně. A scházejí se tady snad všechny pohádkové bytosti, které děti znají.
Sám Fábulín už je starší pán, zcestovalý, světem a zkušenostmi otřelý, a protože už pomýšlel na odpočinek, rozhodl se zakotvit právě tady. A spolu s vodníky, čerty, čarodějnicemi i lesními skřítky tak ouřaduje v pohádkových místech.
Abychom ale jen nesnili a nežili v pohádce. S tím, jak to bylo v reálu, i s tím, jak se plní životní sny, se nám svěří paní Eva Bouchnerová, autorka stálé expozice.
Pohádkový svět
Bauerova vila
V Libodřicích na Kolínsku vstoupíme do Bauerovy vily – klasické ukázky českého kubismu. Vystavět ji nechal Adolf Bauer jako své rodinné sídlo, od roku 1987 je tahle stavba zapsána na seznamu kulturních památek.
Pečuje o ni Nadace českého kubismu, která tu loni zřídila muzeum, zaměřuje se hlavně na nábytek a keramiku. Jde ale o muzeum kubismu, takže toho k vidění bude podstatně víc.
Projekt Bauerovy vily vypracoval už tehdy uznávaný architekt Josef Gočár. Jižní průčelí zdobí prvky hvězdicovitého a trojúhelníkového charakteru a podíváme se i na to, jak se zdařila rekonstrukce kubistického interiéru a jak teď vypadá bývalá jídelna.
Průvodkyní Bauerovou vilou bude Daniela Škarková z Nadace českého kubismu. Celá stavba působí krásně zvláštně: kubistické hodiny, unikátní židle z mořeného dubu, ojedinělá keramika či kávový servis. Jemné detaily skloubené s monumentálností stavby.
Bauerova vila
Zámek Domousnice
Barokní zámek Domousnice leží asi 15 kilometrů od Mladé Boleslavi, směrem na Dětenice. Delší dobu byl opomíjen, po jeho chodbách se prošlo mnoho majitelů i těch, kteří se zapsali do našich dějin. Třeba Emma Destinová. Při příjezdu do obce je vidět věž zámečku a okolní hospodářské budovy. Okolo zámku vede turistická cesta. A jeho současní majitelé, manželé Munzarovi, se snaží, seč jim síly stačí, aby napravili to, co způsobil čas – a nejen on.
Historie Domousnice sahá do roku 1290. V roce 1378 byl držitelem Beneš Bílý z Dětenic. Tvrz vznikla okolo roku 1400 a písemně je dokládána v roce 1405, kdy patřila Karlu Harasovi z Bosyně. Ten však nezanechává žádného mužského potomka, ale pouze dceru Elišku, a proto panství připadá příbuznému Bohuňkovi Harasovi. Těch, kterým patřil, bylo opravdu hodně. V době socialismu sloužil pak zámecký areál jako rekreační středisko Svazu invalidů. S Emmou Destinovou tu dokonce pobýval i slavný Enrico Caruso.
Dnešní podoba zámku je výsledkem stavebních úprav v letech 1917–1926. Zámek je dvoukřídlá budova, kde je jižní křídlo dvoupatrové a vedlejší severní křídlo jednopatrové. Zámek má mansardovou střechu. Interiéry mají bohatě zdobené stropy, vnitřní schodiště a původní krby.
Manželé Munzarovi mají své plány, jak se zámkem naložit, a i když byla hlavně paní Munzarová zprvu hodně na pochybách, zda se do takové akce pustit, dnes nelituje. Nevypadalo to tam ale ani trošku pěkně. Že se to změnilo, budete mít možnost poznat i vy – zámku se blýská na lepší časy.
Za zmínku ještě stojí to, že vedle zámku jsou rozsáhlé sklepy, které jsou ve tvaru písmene L a jsou dost těžko přístupné po strmých schodech. Podle místní tradice jde o pozůstatky pivovaru. Pěstuje se tu víno.