Reportáže v regionech
Greenway Berounka
Osmdesát kilometrů jedinečných přírodních a krajinných krás, výjimečných historických památek a příjemných kulturních, vlastivědných, ekologických a dalších akcí – to je cyklistická trasa „Zelená stezka“ neboli greenway Berounka – Střela, spojující od roku 2008 dvě významné řeky středních a západních Čech.
Trasa značená symbolem osvěžující modré vlny vede z větší části krásnou krajinou Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko a přírodních parků Jesenicko a Horní Střela a po celé délce ji lemuje bezpočet lákavých turistických cílů: jinými slovy tipy na výlet – hrad Křivoklát, královský Rakovník – město příběhů Zikmunda Wintra – s gotickými branami Vysokou a Pražskou, historické město Rabštejn nad Střelou nebo barokní perla západních Čech – město Manětín.
Už díky tomu patří greenway Berounka – Střela k nejatraktivnějším značeným cyklistickým cestám u nás, nedílnou součástí greenway je však navíc i pestrá nabídka akcí nejrůznějšího druhu – od výstav a cestovatelských přednášek, přes vlastivědné výlety s průvodcem až po výpravné historické slavnosti nebo náročné adrenalinové závody.
Sice šlápnete trochu víc do pedálů, protože terén je často velmi členitý, ale stojí to za to. Jde totiž o místo, které podle slov našeho průvodce Romana Hartla ani nemůže být jentak ledajaké. Když prý Pánbůh stvořil svět, vyrazil se svými anděly na obhlídku toho, co vykouzlil. A došli až na Jesenicko. Pánbůh totiž, když stvořil svět, tak se se svými anděly šel podívat, cože to vlastně udělal…
A protože už bylo k večeru, rozhodli se, že tady, rozuměj na Jesenicku, přenocujou a na rozdíl od lidí, který by si lehli někde v trávě nebo do mechu, tak Pánbůh s anděly se rozhodli, že přenocujou právě na tomhle kameni. A co bylo s kamenem dál. I to se dozvíte.


Greenway Berounka
Jesenice
Jesenice leží cca 17 km západně od Rakovníka, Krty cca 3 km západně od Jesenice a Svatý Hubert cca 4 km jihovýchodně od Jesenice.
Do těchto míst se často přesouvaly filmové štáby. Točily se tady totiž hlavně věhlasné a úspěšné pohádky – my sem zavítáme hlavně kvůli lomům, které vytvářejí krásnou scenérii a tamní přírodě dávají jakýsi souzvuk klidu.
Rusalčí jezero už naše kamera navštívila, není to ale jediný vodní „zdroj“ v okolí Jesenice. My jsme se vydali do Krtských skal, přesněji za vesničku Krty, kde v lomech pracovaly desítky šikovných kameníků.
Když totiž koncem 19. století dorazila na Jesenicko železnice, rázem se zdejší žule – tehdy tolik vyhledávanému stavebnímu materiálu – otevřela cesta k zákazníkům. Třeba na Most Legií v Praze, ale kámen putoval až do Vídně nebo Berlína.
Ukážeme vám otisky čertových kopyt vtištěných do kamene právě na Čertově kameni. Kraj si oblíbili i Černínové – postavili si tady zámeček – strategické místo pro lovce, myslivce.


Jesenice
Hrad Karlštejn
A následovat bude trocha historie a jeden klenot, nejen historický. Legenda ho přisuzuje samotnému Karlu Velikému, který roku 800 obnovil na západě Římskou říši. Ve skutečnosti však nechal císařskou korunu vyrobit až Ota I.
Starobylý klenot, kterým byl 5. dubna 1355 Karel IV. v Římě z papežského pověření korunován za římského císaře, byl vytvořen za ottonské dynastie už v 10. století v Německu – jde o jedinečnou říšskou korunu.
Románský originál osmistěnné zlaté koruny váží 3,5 kg a je uložen ve vídeňské Klenotnici. Zdoben je emailovanými destičkami s vyobrazením starozákonních proroků a Ježíše Krista. Dnes se ví, že osazení drahými kameny symbolizuje nebeský Jeruzalém, spravedlnost Davidovu a moudrost Šalamounovu. Nad čelem je umístěn kříž.
Tato svátostina, tato koruna představovala nejen světskou moc a panovnickou legitimitu, ale i moc duchovní a sepětí panovníka s Kristem. Spolu se zlatým jablkem a kopím svatého Longina je nejcennějším klenotem z kolekce takzvaných říšských svátostin, které byly považovány za duchovní dědictví celého křesťanského světa. A pokračovat už bude výtvarník, autor její repliky a náš průvodce – Jiří Urban.


Hrad Karlštejn
Štěchovice
Nejdramatičtější část symfonické básně Bedřich Smetany Vltava pojmenoval skladatel Svatojanské proudy a právě tyhle proudy, peřeje střední Vltavy nad Prahou mezi Štěchovicemi a Morání byly známé svou „silou“ a dodnes jsou známé přírodními krásami v okolí.
Jen tu silnou vodu dnes už krotí Štěchovická přehrada a vede tu i naučná stezka. Navázala na vůbec první turistickou trasu v Česku – řekneme si proč.
Proudy byly vytvořeny řekou Vltavou, která vyhloubila v prahorních masivech malebné řečiště, vroubené strmými skalními boky, povlovnými zalesněnými stráněmi i mírnými svahy se samotami a osadami. Skály jsou vyhledávaným střediskem naší i zahraniční turistiky, vodních sportů a rekreačním územím hlavně Pražanů.
Do třicátých let minulého století dokázaly tímhle úsekem proplout i malé lodě a vory dopravující do Prahy dřevo, kámen či sůl. Se stavbou Štěchovické přehrady zůstalo pod hladinou celé údolí i s chatovými osadami. Třeba Ztracenka neboli Ztracená naděje. Trampové si sem ale cestu našli znovu.


Štěchovice
Kamýk nad Vltavou
Podíváme se do útrob zříceniny hradu Kamýk na ostrohu západně od stejnojmenného města Kamýk nad Vltavou. Vůbec první zmínky o Kamýku jsou z roku 1186, kdy tady pobýval kníže Bedřich s družinou.
O vznik kamenného hradu se pak zasloužil král Václav I. A jím započaté dílo pak dokončil jeho syn Přemysl Otakar II. V roce 1385 vzniklo právě i podhradní městečko Nový Kamýk. Do roku 1420 byl hrad s městečkem středem královského loveckého obvodu.
Dispozice hradu na úzké ostrožně byla dvojdílná. Do přední části, která obsahovala zřejmě pouze dlouhou rozměrnou budovu při jedné boční straně, se vcházelo čtverhrannou věžovitou branou. Od zadního hradu ji odděloval široký příkop.
Šíře dlouhých bočních křídel odpovídala šíři nádvoří, a i proto pak celek působí dojmem trojlodního půdorysu. Z palácových křídel se dochovaly nádvorní stěny a části příček. Všechny prostory byly plochostropé, s výjimkou křížově zaklenuté místnosti v patře krátkého křídla, které nádvoří uzavíralo.
Možná byla míněna jako hradní kaple. Do dnešních dnů se dochovaly pozůstatky vnitřních stěn palácových křídel, otisky po roubených komorách a teplovzdušné vytápění.
My budeme ale pátrat i po tom, proč se král Karel IV. rozhodl pro výstavbu Karlštejna? Existuje několik hypotéz. Jedna z nich říká, že cesta z Kamýku do Prahy trvala dlouhé dva dny na koni. Jinou verzí je, že měl hrad jednoduše chybnou statiku obvodových zdí. Patrné jsou příkopy a valy.
V obci Kamýk stojí za vidění gotický kostel Panny Marie vybudovaný v roce 1350. Tím, jak byl postaven, je vlastně i unikátní: hlavně svou hranolovou věží s šindelovou cibulovou bání. Po požáru z roku 1775 došlo k jeho barokní přestavbě.

