Reportáže v regionech
Tismice
Tismice jsou obcí nedaleko Českého Brodu. A to, že si Toulavá kamera našla cestu i sem, je dáno tím, že skrývají jednu z nejkrásnějších románských památek v naší zemi.
Jde o kostel Nanebevzetí Panny Marie se zajímavou kopií tismické madony, kterou zde podle legendy zanechali kartuziáni. Románský kostel bazilikálního typu z poloviny 12. století se dodnes dochoval v téměř původním stavu.
Drobné úpravy proběhly na přelomu 15. a 16. století, po roce 1700 vzniklo točité schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. V roce 1755 pak byly nově zastřešeny obě věže a přistavěna sakristie, čímž byl stavební vývoj kostela uzavřen.
Trojlodní neomítnutá stavba z pískovcových kvádrů, s hladkým dvouvěžovým západním průčelím a třemi apsidami v jedné rovině, je 13,2 metrů dlouhá a 8,5 metru široká. V jižní stěně lodi je vsazen gotický boční vstupní portál z roku 1504, ozdobený znakem místní zemanské rodiny Vrbíků z Tismic.
Hlavní loď bazilikálního trojlodí je od bočních lodí oddělena románskými arkádami, které spočívají střídavě na pilířích a sloupech, stavební prvek, který k nám doputoval zřejmě z Porýní; v Čechách se jedná o naprostý unikát. Sloupy arkád vyrůstají z klasických atických patek se čtyřmi nárožními lístky.
Tismický kostel je dosud poměrně neznámou stavbou, která však podle historiků umění představuje jednu z nejvýznamnějších památek České republiky, která ve své kategorii zaujímá i přední místo v Evropě.
Kostel je příkladem vyvinuté ideální formy románské baziliky a je zajímavé, proč takováto stavba vznikla v dnes nepříliš významné vesnici, když totiž typově odpovídá vyššímu sociálnímu prostředí. Uvidíte sami.
Tismice
Kočárky
V prostorách Sankturinovského domu v Kutné Hoře jsou k vidění kočárky. Jde o výstavu s příznačným názvem Babiččiny kočárky.
Pozoruhodnou sbírku historických kočárků daly dohromady dvě manželské dvojice, které kouzlu starých dětských kočárků propadly. Když už jich vyšperkovaly asi 150, rozhodly se o jejich krásu podělit a vystavit je veřejnosti.
Muzeum Babiččiny kočárky představuje historické kočárky pro děti a pro panenky z let 1860 až 1960. Jak se ale přesvědčíte sami, muzeum se pyšní kromě dobových kočárků i dalšími předměty: dobovým miminkovským oblečením, zavinovačkami, polštářky, peřinkami a ukázkami dětských pokojíčků a nádobí pro panenky – to vše je doplněno zvětšeninami fotografií a oblečením pro dospělé z odpovídajícího období.
Takže směr osmipéráky, košatiny – jestli nevíte, co to je, dozvíte se. Nebo si možná pamatujete. Třeba i na maďarské kočárky Ikarus.
Kočárky
Český Brod
Vydáme se nedaleko Prahy do Českého Brodu. Město leží východně od Prahy na rozhraní středního Polabí a předních výběžků Středočeské vrchoviny a patří mezi nejstarší česká města.
Jako trhová osada bylo založeno pravděpodobně pražským biskupem Janem I. (1134-1139) na jedné z nejdůležitějších zemských stezek – Trstenické, která spojovala Prahu s jižní a východní Evropou. Nová trhová osada s románským kostelíkem sv. Gotharda a prostorným tržištěm vznikla na mírném návrší nad brodem přes potok Šemberu, kde stála zřejmě také biskupská celnice. Pak pravděpodobně v roce 1268 povýšil pražský biskup Jan III. z Dražic místní trhovou osadu na město Biskupský Brod (Broda Episcopalis) a udělil mu nejspíš ihned také dědičné právo a další městské svobody, zejména právo hradby. V roce 1315, kdy Ronovci s 500 ozbrojenci Brod obsadili, užívalo už město pozměněné jméno Český Brod (Broda Bohemicalis). Město se tak mělo odlišit od Německého Brodu, ležícího na stejné cestě.
V souvislosti s rozvojem městské samosprávy Český Brod jako první poddanské město v Čechách a na Moravě vystavěl už před rokem 1402 radnici. V husitské revoluci si Český Brod vybojoval politickou a správní autonomii. Císař Zikmund ho dokonce povýšil mezi královská města v roce 1437.
Český Brod je staré gotické město s mnoha historickými stavebními památkami. Chrám sv. Gotharda, pozdně gotická zvonice a stará radnice patří mezi nejdůležitější. Domy historického jádra města mají zpravidla sklepy, jimiž se lze dostat do podzemního chodbového systému, jehož část je již odkryta. V novodobé historii je důležitý rok 1960, kdy orgány státní moci zrušily českobrodský okres a připojily jej ke Kolínu. Roku 1990 byl Český Brod vyhlášený za památkovou zónu.
Český Brod
Kutná Hora
Kutná Hora – město, kterému se taky jinak říká stříbrné, město, kde se stříbro kutalo. V době vlády Václava II. byl kolem roku 1300 postaven královský palác Vlašský dvůr. My se o něm zmiňujeme proto, že v něm v tyto dny narazíte na nově otevřené muzeum.
Jedná se o ojedinělou výstavu s tématem, z něhož by mohlo i zamrazit. Prezentuje totiž tohle středověké město z pohledu ne příliš libého, ba přímo drastického. Dějiny Kutné Hory, o nichž se příliš nemluvilo. Zavítáme totiž do Muzea útrpného práva aneb Odhalení tajemné tváře Kutné Hory.
Výstava začíná fotografickou expozicí s ohlédnutím do minulosti a přibližuje Kutnou Horu i z jiných pohledů a ukazuje tak i skrytá zákoutí starého města. Další část expozice pak už představuje odvrácenou tvář města a přibližuje se k pravému jádru zločinu a tím i k „Manuálu práva útrpného“ v Kutné Hoře.
Poukazuje na známé i méně známé zločince, kteří působili právě zde a poutavými příběhy odhaluje jejich zločiny, následné jejich odhalení až po samotné potrestání včetně útrpných výslechů. Výstava přibližuje příběhy doplněné zajímavými kresbami a nástroji k mučení a trestům. Se zločiny byla spojena i doba husitská, kde se Kutná Hora stávala v očích kacířů skoro opravdovým symbolem zla.
Kutná Hora
Zámek Ratboř
V poslední reportáži budeme pokračovat v obdivování předválečné architektury. Zajeli jsme totiž do Ratboře. Obec leží 6 km jihovýchodně od Kolína. První zpráva o Ratboři pochází z roku 1115, kdy patřila do majetku benediktinského kláštera v Kladrubech u Stříbra.
Tato zpráva ale není věrohodná, vyskytuje se na falzu pozdějšího data. Věrohodnější je zpráva z roku 1352. V obci narazíte na starý zámek, původně to byla gotická tvrz, a nový zámek postavený v letech 1911-1913 architektem Janem Kotěrou z Prahy.
V ratbořském parku narazíte na dvě zajímavé stavby. Obě pojí odnepaměti rodina kolínského podnikatele Mandelíka. Rod pochází ze 17. století, Ratboř si ale jako své místo k žití vybral až pradědek našeho průvodce pana Jana Mandelíka, který tady zakoupil továrnu na výrobu cukrových homolí.
Mandelíkovi nejprve bydleli ve starém barokním zámku, o jehož přestavbu požádal prvorozený syn Robert právě Jana Kotěru. Ten stavbu doplnil o novou architekturu, nové prvky a kubistické detaily. Starý zámek jeho současní majitelé opravují.
Zámek v Ratboři je součástí území Podlipanska, které se táhne od Kostelce nad Černými lesy až ke Kolínu, a zapojil se také jako infomísto do projektu Vandrování Podlipanskem.