Reportáže v regionech
Císařská koruna
Karlštejn – nejznámější a nejnavštěvovanější český hrad. A v něm kaple svatého Kříže – a právě pro ni na zakázku vyrobil šperkař Jiří Urban korunu Svaté říše římské.
Předběžně se počítá s tím, že koruna bude část roku na Karlštejně a část roku v krajském infocentru v pražské Husově ulici, kde se stane součástí budované expozice o středověkých středních Čechách. Koruna měla být podle původních plánů na Karlštejně vystavena trvale a divadelní atrapa tohoto klenotu jednou do roka přepravována z Prahy na hrad během dvoudenní akce Královský průvod.
Císařská koruna byla vyrobena pravděpodobně v roce 962 v Římě. V roce 1355 jí byl korunován Karel IV. Korunovační šperk, který váží 3,5 kilogramu, se skládá z osmi bohatě zdobených desek. Jsou na nich stovky perel, skoro každá jiná, některé přírodní, jiné umělé. Zdobí ji i granáty a smaragdy. Čtyři desky jsou se smaltovými motivy.
Nad korunou je ještě kříž, přední a zadní stranu spojuje oblouk. Celkově se skládá ze 14 000 kovových dílků. Originál koruny byl původně na Karlštejně. Nyní se nachází v klenotnici ve vídeňském Hofburgu, kam ho nechal v době husitských válek odvézt Zikmund Lucemburský. Po více než 650 letech se do posvátného místa českého národa vrací.
Císařská koruna
Templ
Pozdně gotický městský palác zvaný Templ byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Třípodlažní budova je skvostem pozdní gotiky.
Palác, do kterého vás pozveme v samém závěru nedělního cestování, najdete v Mladé Boleslavi a byl stavěn v době, kdy byla dokončena parcelace tamního Staroměstského náměstí. Jediné volné místo pro tuto reprezentativní budovu tedy bylo v místě stávajících hradeb. Budova tak kromě obytné funkce plnila i funkci obrannou.
Název Templ se odvozuje od ničím nepodložené pověsti, podle které byl postaven pro templářský řád, jehož členy měl do Mladé Boleslavi přivést ze svých cest po Evropě Jan z Michalovic, přední český velmož v době vlády Václava II.
Do Bílé hory byli majitelé Templu význační šlechtici. Roku 1628 byl palác prodán jako konfiskát a stal se majetkem předních měšťanů Mladé Boleslavi. V letech 1886 až 1910 zde bylo umístěno mladoboleslavské krajinské muzeum.
Ve 20. letech se z Templu stala modlitebna husitské církve. Špatný stavební stav způsobil roku 1977 zřícení jižní části Templu. Teprve poté byly zahájeny záchranné stavební práce.
Dnes Templ slouží jako výstavní síň a pořádají se zde literárně-hudební pořady. A kromě toho všeho představuje Templ i archeologické nálezy. Tak např. kosti nalezené po zbourání domů kolem paláce pocházejí z 10. století. Pro návštěvníky je zajímavé a lákavé i to, že se v jednotlivých patrech dozvědí něco dalšího i o mladší historii této lokality.
Templ
Bazilika sv. Václava
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Středočeské dvouměstí, spojené mostem. Procházely tudy české dějiny. Významně. My jsme se tam s kamerou vypravili proto, abychom se podívali na baziliku svatého Václava, kterou najdete ve Staré Boleslavi. Dnes je z ní národní kulturní památka přímo v centru města.
Románská bazilika sv. Václava byla postavená nad kryptou sv. Kosmy a Damiána. Nahradila tedy místo zavraždění a prvního hrobu svatého Václava, byla postavena v roce 1042 a vysvěcena roku 1046.
Uvnitř kostela je zajímavý Pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století. Jsou to repliky Škrétových obrazů. Unikátní je tzv. svatovojtěšská rukavice s vyšívanými obrazy, které pocházejí pravděpodobně ze 14. století. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší z dílny Matyáše Brauna.
Těsně vedle baziliky stojí drobná stavba, kostelík sv. Klimenta, která je nejstarší zachovanou stavbou ve Staré Boleslavi. Pochází z 11. století a má nejstarší nástěnné malby v Čechách, jejichž vznik se klade do doby kolem roku 1175.
Stavbu samotnou ale provázely po celou dobu její existence dějiny přímo osudné, které z ní vytvořily památku s pohnutou historií.
Bazilika sv. Václava
Katedrála v Sedlci
Když slavnější a větší zastiňuje menší – i tak bychom mohli mluvit o našem dalším zatoulání. To nás dovedlo do Sedlce, který byl kdysi samostatnou obcí, dnes se stal součástí Kutné Hory – ta se právě pyšní chrámem svaté Barbory a chlouba Sedleckých katedrála Nanebevzetí Panny Marie zůstává jakoby trošku stranou zájmu, a to nejen turistů. A neprávem.
Stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena kolem roku 1290 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou postavenou nejen v českých zemích, ale i ve velké části střední Evropy a do dokončení dostavby Chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla stavbou největší.
Katedrálu nechali postavit sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie mimořádně ovlivnila vývoj gotické architektury v Čechách, ve Slezsku a v Rakousku. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory je od roku 1995 zapsaná do seznamu kulturního dědictví UNESCO. O její pohnuté a mnohdy dramatické historii si budeme povídat se dvěma průvodci: PhDr. Alešem Pospíšilem z Národního památkového ústavu a Karlem Koubským z farního úřadu Sedlec.
Katedrála v Sedlci
Čáslav
Čáslav vznikla kolem poloviny 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II. na jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Gotický vnitřní půdorys je patrný dodnes, náměstí v centru s radnicí a pravoúhlou sítí ulic je typické.
I hradební ochrana je patrná, sice jen v jedné třetině, ale vytváří jednu z dominant. Městem se projdeme s historiky Jiřím Žaloudkem a Drahomírou Novákovou a s ředitelkou Městského muzea a knihovny Soňou Dedíkovou.
Čáslav se angažovala i po vypuknutí husitských bouří. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu svatého Petra a Pavla zemský směn, tzv. čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i vojevůdce Jan Žižka. Jeho ostatky se našly v roce 1910 ve výklenku mariánské kaple.
V 18. století se Čáslav stala významným správním centrem, sídlil tady krajský úřad, pošta i vojenská posádky. V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu Františka Tetřeva.
Na kopuli čáslavského muzea je i replika svatováclavské koruny. Ale k vidění toho bude samozřejmě víc: průmyslová expozice a řeč bude i o hlavním mecenáši Josefu Kaunickém.