Reportáže v regionech
Templ
Pozdně gotický městský palác zvaný Templ byl postaven kolem roku 1490 jako sídlo hejtmana boleslavského panství Jana Císařovského z Hliníka. Třípodlažní budova je skvostem pozdní gotiky.
Palác, do kterého vás pozveme v samém závěru nedělního cestování, najdete v Mladé Boleslavi a byl stavěn v době, kdy byla dokončena parcelace tamního Staroměstského náměstí. Jediné volné místo pro tuto reprezentativní budovu tedy bylo v místě stávajících hradeb. Budova tak kromě obytné funkce plnila i funkci obrannou.
Název Templ se odvozuje od ničím nepodložené pověsti, podle které byl postaven pro templářský řád, jehož členy měl do Mladé Boleslavi přivést ze svých cest po Evropě Jan z Michalovic, přední český velmož v době vlády Václava II.
Do Bílé hory byli majitelé Templu význační šlechtici. Roku 1628 byl palác prodán jako konfiskát a stal se majetkem předních měšťanů Mladé Boleslavi. V letech 1886 až 1910 zde bylo umístěno mladoboleslavské krajinské muzeum.
Ve 20. letech se z Templu stala modlitebna husitské církve. Špatný stavební stav způsobil roku 1977 zřícení jižní části Templu. Teprve poté byly zahájeny záchranné stavební práce.
Dnes Templ slouží jako výstavní síň a pořádají se zde literárně-hudební pořady. A kromě toho všeho představuje Templ i archeologické nálezy. Tak např. kosti nalezené po zbourání domů kolem paláce pocházejí z 10. století. Pro návštěvníky je zajímavé a lákavé i to, že se v jednotlivých patrech dozvědí něco dalšího i o mladší historii této lokality.
Templ
Bazilika sv. Václava
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav. Středočeské dvouměstí, spojené mostem. Procházely tudy české dějiny. Významně. My jsme se tam s kamerou vypravili proto, abychom se podívali na baziliku svatého Václava, kterou najdete ve Staré Boleslavi. Dnes je z ní národní kulturní památka přímo v centru města.
Románská bazilika sv. Václava byla postavená nad kryptou sv. Kosmy a Damiána. Nahradila tedy místo zavraždění a prvního hrobu svatého Václava, byla postavena v roce 1042 a vysvěcena roku 1046.
Uvnitř kostela je zajímavý Pašijový cyklus deseti obrazů ze 17. století. Jsou to repliky Škrétových obrazů. Unikátní je tzv. svatovojtěšská rukavice s vyšívanými obrazy, které pocházejí pravděpodobně ze 14. století. Ve Vrábské kapli je pískovcové sousoší z dílny Matyáše Brauna.
Těsně vedle baziliky stojí drobná stavba, kostelík sv. Klimenta, která je nejstarší zachovanou stavbou ve Staré Boleslavi. Pochází z 11. století a má nejstarší nástěnné malby v Čechách, jejichž vznik se klade do doby kolem roku 1175.
Stavbu samotnou ale provázely po celou dobu její existence dějiny přímo osudné, které z ní vytvořily památku s pohnutou historií.
Bazilika sv. Václava
Katedrála v Sedlci
Když slavnější a větší zastiňuje menší – i tak bychom mohli mluvit o našem dalším zatoulání. To nás dovedlo do Sedlce, který byl kdysi samostatnou obcí, dnes se stal součástí Kutné Hory – ta se právě pyšní chrámem svaté Barbory a chlouba Sedleckých katedrála Nanebevzetí Panny Marie zůstává jakoby trošku stranou zájmu, a to nejen turistů. A neprávem.
Stavba katedrály Nanebevzetí Panny Marie byla zahájena kolem roku 1290 v gotickém slohu. Dokončena byla 1320. Je první katedrálou postavenou nejen v českých zemích, ale i ve velké části střední Evropy a do dokončení dostavby Chrámu sv. Víta na Pražském hradě byla stavbou největší.
Katedrálu nechali postavit sedlečtí cisterciáci, kteří přišli do Sedlce již v roce 1142 na pozvání šlechtice Miroslava. V roce 1421 byl klášter vypleněn husity a katedrála zůstala v troskách dlouhých 279 let. V letech 1700 až 1709 byla obnovena ve slohu barokní gotiky stavitelem Janem Blažejem Santinim.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie mimořádně ovlivnila vývoj gotické architektury v Čechách, ve Slezsku a v Rakousku. Společně s chrámem sv. Barbory a historickým centrem Kutné Hory je od roku 1995 zapsaná do seznamu kulturního dědictví UNESCO. O její pohnuté a mnohdy dramatické historii si budeme povídat se dvěma průvodci: PhDr. Alešem Pospíšilem z Národního památkového ústavu a Karlem Koubským z farního úřadu Sedlec.
Katedrála v Sedlci
Čáslav
Čáslav vznikla kolem poloviny 13. století, v době vlády Přemysla Otakara II. na jedné z hlavních zemských stezek spojujících Čechy s Moravou. Gotický vnitřní půdorys je patrný dodnes, náměstí v centru s radnicí a pravoúhlou sítí ulic je typické.
I hradební ochrana je patrná, sice jen v jedné třetině, ale vytváří jednu z dominant. Městem se projdeme s historiky Jiřím Žaloudkem a Drahomírou Novákovou a s ředitelkou Městského muzea a knihovny Soňou Dedíkovou.
Čáslav se angažovala i po vypuknutí husitských bouří. V červnu 1421 se sešel v děkanském chrámu svatého Petra a Pavla zemský směn, tzv. čáslavský. Sněm mimo jiné ustavil dvacetičlennou zemskou vládu, do které byl zvolen i vojevůdce Jan Žižka. Jeho ostatky se našly v roce 1910 ve výklenku mariánské kaple.
V 18. století se Čáslav stala významným správním centrem, sídlil tady krajský úřad, pošta i vojenská posádky. V roce 1884 bylo založeno městské muzeum podle projektu Františka Tetřeva.
Na kopuli čáslavského muzea je i replika svatováclavské koruny. Ale k vidění toho bude samozřejmě víc: průmyslová expozice a řeč bude i o hlavním mecenáši Josefu Kaunickém.
Čáslav
Soutok
Hned na úvod se podíváme k soutoku řek Labe a Vltavy, kde hnízdí tisíce ptáků, kteří zde našli svá zimoviště. S sebou jsme taky vzali ornitologa, aby nás zasvětil to tajů svého ptačího „řemesla“.
Protože jsme se ale chtěli dozvědět o tamní středočeské fauně i floře víc, zavítali jsme i do mělnického muzea, které najdete hned vedle budovy radnice.
Expozice přibližuje také oblasti, které často ani mnozí Mělničtí neznají, a ty jsou přitom velmi zajímavé. Příkladmo slatinná louka u Liblic, na které kvetou orchideje. A pak se vypravíme tam, kde má Vltava svůj závěr, k zimovišti zimních opeřenců: kachny, hoholi, morčáci, volavky nebo i kormoráni.
Nezimují tu pouze vodní ptáci, ale někdy také orel mořský, občas je vidět i sokol, který přetahuje brzy zjara. Líbí se jim tady hlavně proto, že právě zde nacházejí opravdové přírodní podmínky. A klid.