Reportáže v regionech
Kouřim
Dojdeme do samého středu Evropy – tedy alespoň tak traktují Kouřim astronomové i místní. Město Kouřim je významným historickým sídlem úzce spjatým se samotným vznikem české státnosti. Množství architektonických památek společně s dalšími pozoruhodnostmi v okolí z něj činí pro milovníky historie ideální cíl jednodenního poznávacího výletu. Nachází se cca 30 km od Prahy, 18 km od Kolína a cca 30 km od dalšího turistického skvostu Kutné Hory. Říká se, že kdyby býval mocenský souboj u Štolmíře nevyhrál Václav Přemyslovec, nýbrž kouřimský kníže Radslav z kmene Zličanů, možná bychom dnes měli Kouřim za hlavní město. Že však měl osud jiné plány, má dnes toto městečko od hektické metropole daleko.
Půvabné náměstí, obehnané historickými domky, jako by se zapomnělo v čase. Paradoxně právě Pražáci, kteří to sem mají něco málo přes třicet kilometrů, Kouřim pro její poklidnou atmosféru vyhledávají nejčastěji. Městem projdeme Radkou Jirkovskou a Vladimírem Rišlinkem, kteří toho o tomhle městě vědí hodně. Uvidíte sami.
Kouřim
Podblanicko
První zastávka s naší kamerou bude tentokrát na památné hoře Velký Blaník. Jde o jeden z pomyslných českých symbolů a podle pověsti spí v jeho útrobách vojsko, které vyjede zemi na pomoc, až jí bude nejhůř.
Legenda má několik verzí, jejich základ je ale více méně stejný, a to už po staletí. Hora Velký Blaník je už od dob národního obrození oblíbeným poutním místem a byl tu vyzvednut i jeden ze základních kamenů Národního divadla. Později vyrostla na vrcholu rozhledna, ke které vede naučná stezka příhodně nazvaná „S rytířem na Blaník“.
Interaktivní naučná stezka je dlouhá 4 kilometry a vede středem naší nejmenší Chráněné krajinné oblasti Blaník. Najdete na ní 13 zastavení, která doplňuje 17 hravých míst pro děti. Náročný výstup je na vrcholu korunován rozhlednou, kam kromě turistů míří i poutníci a dodnes se tu slouží mše.
A dobře se tady taky dá jezdit na místních cyklotrasách, třeba po Romantických zámeckých parcích a navštívit můžete i ty, které teď hrají všemi barvami v Odlochovicích, Ratměřicích nebo v Jemništi, A snad jen dodáme, že v zámku, kde dnes sídlí Muzeum Podblanicka, je prý zakopán poklad Viléma Vostrovce z Kralovic, který po bitvě na Bílé hoře ukryl svůj majetek před konfiskací.
Podblanicko
Cyklostezka Slabce
Na kole a možno i pěšky pak vyrazíme na Křivoklátsko. Nejdřív do rodiště maminky Jana Nerudy – do Slabců a pak do okolí Skryjí, kde Joachim Barrande hledal trilobity. Co měli ti dva společného? Oba se potkali. Barbora Nerudová vedla Barrandovi přes třicet let jeho staromládeneckou domácnost. A když „monsiňór“ přinesl domů prvního trilobita, šupla s ním „Babette“ do smetí. Naštěstí pak fosilii našla, vyhrabala. Kdoví, nebýt toho, možná by s tím svým „sběratelstvím“ slavný Francouz vůbec nezačal. Do Slabců se dá dojet po cyklotrase z Krakovce – po devíti kilometrech v sedle stavíme u malebného zámečku.
Barbora Nerudová se narodila ve Slabcích 3. července 1795 jako čtvrté z devíti dětí zednického mistra Petra Leitnera a jeho ženy Františky, ve Slabcích prožila celé své dětství a mládí. Jezdíval sem pak z Prahy i samotný Jan Neruda, domek jeho prarodičů už ale nenajdete. My ale jedeme dál – k Berounce. Týřovické skály oznamují, že vstupujeme na území skryjsko-týřovického kambria – tedy do pravého ráje skalníků – hledačů trilobitů. Barrande tady sice vyměřoval původně křivoklátskou železnici, ale přitom objevil bohatá naleziště zkamenělin trilobitů, kteří obývali zdejší kraj, tehdy ještě dno mořské, před pěti sty miliony let. Trilobiti mu učarovali natolik, že opustil povolání stavebního inženýra a dal se právě na dráhu hledače trilobitů a především vykladače jejich osudů a jejich historie.
Cyklostezka Slabce
Zemědělské muzeum
Muzeum zemědělské techniky Čáslav – náš další cíl. Ve svých expozicích představuje na místě bývalých leteckých opraven unikátní sbírky zemědělských strojů a zařízení z 19. a 20. století. Každoročně pořádá i akce spojené s předváděním historických traktorů, parních strojů a dalších zemědělských strojů v chodu.
Tyto akce jsou spojeny s prohlídkami muzea a soutěžemi. Nejznámější z nich je Pradědečkův traktor, přehlídka pořádaná obvykle v červnu. V provozu se představilo zhruba padesát funkčních exponátů ze sbírek zemědělského muzea Čáslav a dvacítka strojů ze soukromých sbírek. Pro návštěvníky byly připraveny komentované předváděcí jízdy s vystoupením mažoretek, ukázky stabilních strojů s motorovým pohonem, soutěže pro traktoristy a dětský program, ve kterém pro letošní rok nahradily šlapací traktůrky opravdové traktory John Deere.
Návštěvníci se po roce mohli opět svézt na vybraných traktorech, v kočáru taženém traktorem Svoboda, parním vozítku či válci, nebo historickým autobusem RN. Muzeum zemědělské techniky v Čáslavi se letos v červnu prezentovalo také na jednom z největších setkání sběratelů stabilních motorů a další historické techniky v Solvayových lomech. Letošní šestý ročník „Rotujících setrvačníků“ přilákal velké množství návštěvníků i vystavovatelů. Mimo stabilních motorů a traktorů byly vidět i parní stroje, historické automobily a motocykly, důlní stroje, modely, bicykly a mnohé další exponáty, které nám představí náš ochotný průvodce, Ing. Vladimír Michálek, ředitel muzea.
Zemědělské muzeum
Mníšek pod Brdy
Zámek v Mníšku pod Brdy (v místech Švédy zničené tvrze) stojí na skále nad zámeckým rybníkem. Ač čtyřkřídlý, má poněkud netradičně jen tři věžice – dvě v průčelí a jednu středovou v zadní části. Dvoupatrová stavba leží na půdorysu asi 40x42 metrů, kolem čtvercového dvora v ní najdete celkem 65 pokojů.
Přístup od náměstí střeží dvojice lvů u kované brány. Následuje pozvolna stoupající plošinka (most) zdobená vázami, pod ní je (stejně jako na více místech pod zámkem) ve skále tesaná prostora. Portál je bohatě zdoben různými reliéfy a maskami, které doplňuje znak Engelů z Engelflussu.
Asi před třemi lety jsme vás zavedli na zámek v Mníšku pod Brdy poprvé. Prošel kompletní rekonstrukcí a byl vůbec poprvé zpřístupněn veřejnosti. Naše dnešní reportáž ale bude o posledních majitelích panství: Kastech z Ebelsbergu, kterým je věnována nová expozice. Svazek hraběnky Terezie a barona Theodorika byl nerovný a chvíli trvalo, než se podařilo nevěstě přesvědčit rodiče, že jí sňatek s pouhým baronem přinese štěstí. Teprve čas ukázal, že to byla volba nadmíru šťastná. Manželé se svými pěti dětmi prožili na Mníšku život plný lásky. Když se například dozvěděli o balónovém létání, hned se rozhodli vyzkoušet tuhle kratochvíli.
Zajímavé jsou i zdejší koupelny. V bytě správce je například jedna vymalovaná jako tropický les s palmami a barevnými ptáky. Jinde pro změnu připomínají obývací pokoj. S intimní atmosférou soukromého apartmá kontrastují reprezentační sály. Jejich podobu se podařilo zrekonstruovat podle dochovaných fotek.