Reportáže v regionech
Jabkenice
S Bedřichem Smetanou máme snad všichni v paměti spojenou především Litomyšl, kde se narodil. Důležitou roli v jeho životě ale sehrály také Jabkenice. V tamní myslivně prožil se svou rodinou posledních devět let svého života. I tam samozřejmě sedával u klavíru a skládal. Zrodily se tu například opery Hubička a Tajemství. Hájenka se proměnila v památník, jehož expozice připomíná zejména zde prožité období Smetanova života. A můžete se také projít krásnou přírodou, která lákala k častým procházkám i jednoho z našich nejslavnějších hudebních skladatelů.
Jabkenice
Cyklostezka v Brdech
Vojenský újezd v Brdech býval dlouho oblastí nepřístupnou, a tím pádem i tajemnou. V posledních letech byl částečně zpřístupněn veřejnosti a my se vypravíme podívat, jaké přírodní krásy ukrývá. Projedeme se po cyklostezce, která nás zavede k Padrťským rybníkům, zámečku Tři trubky vystavěnému knížetem Coloredo Mansfeldem a také do míst, kde dřív bývalo hned několik malých obcí. Cesta je sice delší, vybrali jsme si nejdelší cyklotrasu v oblasti vojenského újezdu, ale terén je příjemný a zvládnutelný pro všechny.
Cyklostezka v Brdech
Kouřim
Dojdeme do samého středu Evropy – tedy alespoň tak traktují Kouřim astronomové i místní. Město Kouřim je významným historickým sídlem úzce spjatým se samotným vznikem české státnosti. Množství architektonických památek společně s dalšími pozoruhodnostmi v okolí z něj činí pro milovníky historie ideální cíl jednodenního poznávacího výletu. Nachází se cca 30 km od Prahy, 18 km od Kolína a cca 30 km od dalšího turistického skvostu Kutné Hory. Říká se, že kdyby býval mocenský souboj u Štolmíře nevyhrál Václav Přemyslovec, nýbrž kouřimský kníže Radslav z kmene Zličanů, možná bychom dnes měli Kouřim za hlavní město. Že však měl osud jiné plány, má dnes toto městečko od hektické metropole daleko.
Půvabné náměstí, obehnané historickými domky, jako by se zapomnělo v čase. Paradoxně právě Pražáci, kteří to sem mají něco málo přes třicet kilometrů, Kouřim pro její poklidnou atmosféru vyhledávají nejčastěji. Městem projdeme Radkou Jirkovskou a Vladimírem Rišlinkem, kteří toho o tomhle městě vědí hodně. Uvidíte sami.
Kouřim
Podblanicko
První zastávka s naší kamerou bude tentokrát na památné hoře Velký Blaník. Jde o jeden z pomyslných českých symbolů a podle pověsti spí v jeho útrobách vojsko, které vyjede zemi na pomoc, až jí bude nejhůř.
Legenda má několik verzí, jejich základ je ale více méně stejný, a to už po staletí. Hora Velký Blaník je už od dob národního obrození oblíbeným poutním místem a byl tu vyzvednut i jeden ze základních kamenů Národního divadla. Později vyrostla na vrcholu rozhledna, ke které vede naučná stezka příhodně nazvaná „S rytířem na Blaník“.
Interaktivní naučná stezka je dlouhá 4 kilometry a vede středem naší nejmenší Chráněné krajinné oblasti Blaník. Najdete na ní 13 zastavení, která doplňuje 17 hravých míst pro děti. Náročný výstup je na vrcholu korunován rozhlednou, kam kromě turistů míří i poutníci a dodnes se tu slouží mše.
A dobře se tady taky dá jezdit na místních cyklotrasách, třeba po Romantických zámeckých parcích a navštívit můžete i ty, které teď hrají všemi barvami v Odlochovicích, Ratměřicích nebo v Jemništi, A snad jen dodáme, že v zámku, kde dnes sídlí Muzeum Podblanicka, je prý zakopán poklad Viléma Vostrovce z Kralovic, který po bitvě na Bílé hoře ukryl svůj majetek před konfiskací.
Podblanicko
Cyklostezka Slabce
Na kole a možno i pěšky pak vyrazíme na Křivoklátsko. Nejdřív do rodiště maminky Jana Nerudy – do Slabců a pak do okolí Skryjí, kde Joachim Barrande hledal trilobity. Co měli ti dva společného? Oba se potkali. Barbora Nerudová vedla Barrandovi přes třicet let jeho staromládeneckou domácnost. A když „monsiňór“ přinesl domů prvního trilobita, šupla s ním „Babette“ do smetí. Naštěstí pak fosilii našla, vyhrabala. Kdoví, nebýt toho, možná by s tím svým „sběratelstvím“ slavný Francouz vůbec nezačal. Do Slabců se dá dojet po cyklotrase z Krakovce – po devíti kilometrech v sedle stavíme u malebného zámečku.
Barbora Nerudová se narodila ve Slabcích 3. července 1795 jako čtvrté z devíti dětí zednického mistra Petra Leitnera a jeho ženy Františky, ve Slabcích prožila celé své dětství a mládí. Jezdíval sem pak z Prahy i samotný Jan Neruda, domek jeho prarodičů už ale nenajdete. My ale jedeme dál – k Berounce. Týřovické skály oznamují, že vstupujeme na území skryjsko-týřovického kambria – tedy do pravého ráje skalníků – hledačů trilobitů. Barrande tady sice vyměřoval původně křivoklátskou železnici, ale přitom objevil bohatá naleziště zkamenělin trilobitů, kteří obývali zdejší kraj, tehdy ještě dno mořské, před pěti sty miliony let. Trilobiti mu učarovali natolik, že opustil povolání stavebního inženýra a dal se právě na dráhu hledače trilobitů a především vykladače jejich osudů a jejich historie.