Reportáže v regionech
Brdy
Brdy jsou půvabným koutem přírody nepříliš vzdáleným od hlavního města. Proto jistě mnozí turisti přivítají, že po dlouhé době do nich zase můžou vyrazit na výlet. Když je na přelomu 19. a 20. století objevili, moc dlouho jim tohle potěšení dopřáno nebylo. Nejprve tu za první republiky cvičili přesnost svých ran dělostřelci a pak byl zřízen vojenský výcvikový újezd. Působení armády si na některých místech dodnes můžeme připomenout, ale těšit se můžeme i na řadu dalších zajímavých mít. Například na jámy, které jsou vzpomínkou na zdejší uhlířské osady. Nebo na prapodivnou zříceninu, o níž dlouho někteří lidi tvrdili, že je pozůstatkem hradu. Jenže dnes už se ví, že tady nikdy panstvo nežilo a celé dílo má na svědomí příroda.
Brdy
Brdské Jince
Brdy už jsme několikrát navštívili, ale jak uvidíte, pořád jsme nestihli představit všechny zajímavosti. Našim dnešním výchozím bodem budou Jince. V uplynulých desítkách let byly centrem správy vojenského výcvikového prostoru, nás ale bude zajímat historie starší. Počátky života v téhle oblasti souvisí s prvohorami. Tehdy tu bývalo moře a po něm zbylo hodně trilobitů. Rád sem jezdil i Joachim Barrande a jeden dávný živočich, konínský ráček našel dokonce své místo ve znaku Jinců. Později se tady dobývala a zpracovávala železná ruda. Tyhle časy připomíná dodnes vysoká pec Barbora. Z Jinců se vydáme na Plešivec. Líbilo se na něm už našim keltským předkům. Vybudovali tu své oppidum, jedno z největších u nás. Dopřejeme si krásný výhled do kraje a přidáme pár pověstí, které jsou s Plešivcem spojené.
Brdské Jince
Na kole z Hořovic do Brd
Brdy patří ke koutům naší země, jejichž krásy teprve začínáme objevovat. Donedávna byly díky vojenskému újezdu nepřístupné a až v posledních letech se okrajové zóny začínají pravidelně otevírat návštěvníkům. My si dnes vybereme tu nejsevernější, ke které se dostaneme z Hořovic. Nejprve si ale prohlédneme hořovický zámek, který byl podle akvarel hraběnky Nosticové z poloviny 20. století upraven do podoby, kterou měl za posledních šlechtickýh majitelů. Mimo jiné v něm najdeme výstavu věnovanou hračkám malých šlechtičen a šlechticů. Pak už nasedneme na kolo a vydáme se do brdské přírody. Těšit se můžeme například na hrad Valdek, s nímž je spojenou hned několik legend, na klášter Svatá Dobrotivá, který nechal vystavět jeden z místních pánů Oldřich Zajíc a zastavíme se také u Padrťských rybníků.
Na kole z Hořovic do Brd
Cyklostezka v Brdech
Vojenský újezd v Brdech býval dlouho oblastí nepřístupnou, a tím pádem i tajemnou. V posledních letech byl částečně zpřístupněn veřejnosti a my se vypravíme podívat, jaké přírodní krásy ukrývá. Projedeme se po cyklostezce, která nás zavede k Padrťským rybníkům, zámečku Tři trubky vystavěnému knížetem Coloredo Mansfeldem a také do míst, kde dřív bývalo hned několik malých obcí. Cesta je sice delší, vybrali jsme si nejdelší cyklotrasu v oblasti vojenského újezdu, ale terén je příjemný a zvládnutelný pro všechny.
Cyklostezka v Brdech
Studený vrch
Můj kamarád vášnivý cyklista se odstěhoval za Prahu. Zvolil si Brdsko. A to proto, že v Brdech jsou krásné kopce, kde se dá jezdit. V našem povědomí tenhle region v poslední době zůstává hlavně kvůli radaru, ale my se sem vypravili z jiného důvodu, cíl naší cesty byl jiný.
Stala se jím rozhledna na Studeném vrchu. Tu najdete nedaleko Dobříše. I když je to rozhledna, noví příchozí ji musejí hledat – je totiž ukryta mezi stromy.
Od pana Vladimíra Pohoreckého, průvodce po rozhlednách, se dozvídáme, že původně šlo o strategickou stavbu sloužící jako měřičská věž – a to od roku 1940. Z několika dochovaných jen ta na Studeném vrchu slouží jako rozhledna. Sedmiboká vysoká krasavice shlíží na zem z výšky necelých osmnácti metrů.
Parta rozhledňáckých nadšenců z Velkého Chlumce ji zprovoznila a zpřístupnila veřejnosti. Na její vrchol vás dovede osmdesát schodů. Právě ty vás dělí od krásného výhledu po krajině: jsou-li opravdu dobré podmínky a počasí vám bude přát, pak uvidíte Krušné hory, Klínovec, Křivoklátsko, Řípsko, dokonce Karlštejn či Bezděz. Studený vrch má také svou pověst. I tu se dozvíte.