Reportáže v regionech
Moravský Blaník
Češi mají svou legendami pověstnou mytickou horu Blaník. Na Moravě se pyšní tak svou „národní“ vyvýšeninou. My jsme se tam vypravili. Vítejte na Bradle – na první pohled nenápadném kopci tyčícím se nad úrodnou hanáckou rovinou. Přezdívá se mu Moravský Blaník.
Šest set metrů vysoký vrchol nabízí nejen parádní skalní vyhlídku, ale i pohnutou historii česko německých střetů a vášní.
Bradlo je svou „výškou“ nejvyšším bodem Úsovské vrchoviny, kterou lze považovat za nejjižnější výběžek Jeseníků do roviny Hornomoravského úvalu. Jeseníkům se ale moc nepodobá a spíš připomíná mírné zalesněné návrší, které se omylem zatoulalo na severní okraj hanáckých rovin. Kdo však rozumí alespoň trochu kamenům, zjistí, že skály na Bradle jsou nesmírně tvrdé i tvarově zajímavé. Vrchol Bradla představuje ideální cíl pro nenáročný turistický výlet.
Těsně pod vrcholem se hvězdicovitě sbíhá pět výstupových tras v příjemných délkách tří až pěti kilometrů, které sem směřují z vesniček rozložených na úpatí. Dvě z nich navíc začínají (resp. končí) u železniční trati Olomouc – Šumperk, kde jezdí i o víkendech poměrně dost spojů. Nejčastěji bývá používána modrá značka z Libiny – obce, jež každého při pohledu do mapy upoutá svou úctyhodnou délkou 6 km.
Výstup začíná u vlakového nádraží a míří zpočátku ostře vzhůru okrajem luk. Brzy se však kopec zlomí a následuje procházkový terén převážně smrkovým lesem. První zpestření nabízejí zhruba po dvou kilometrech tři skalní útvary vpravo od cesty. Nesou přiléhavé pojmenování Tři kameny a jsou tvořeny světlou a tvrdou přeměněnou horninou kvarcitem, která je velmi typická právě pro blízkou jesenickou oblast. Původně to byla jednolitá skalní hradba, zvětrávání a eroze ji však rozčlenily na tři dílčí části.
Za pozornost stojí odlučnost horniny podél puklin a vrstevnatosti, což způsobuje, že skaliska vypadají jakoby vystavěná z obdélníkových kvádrů. Konec konců, uvidíte sami v reportáži nebo se přijeďte přesvědčit na vlastní oči.
Moravský Blaník
Rešovské vodopády
Rešovské vodopády se nacházejí na říčce Huntavě v Nízkém Jeseníku, 8 km od Rýmařova. Byly vyhlášeny za chráněný přírodní výtvor.
Vodopády jsou jedním z nejoblíbenějších cílů turistů. Říčka Huntava zde v kaňonovitém údolí vytváří kaskády a vodopády. V místech vodopádů překonává Huntava pruh tvrdší horniny. Od roku 1989 jde o přírodní památku.
Scenérie je působivá zejména při vyšším průtoku. Celé území o rozloze 6 hektarů je pokryto přirozenými smrkovými lesy. Nejsnadnější přístup k vodopádům na Huntavě je z vesnice Rešov, vzdálené 1 km.
Pod vodopády kdysi pracoval vodní mlýn. Rešovské vodopády dostaly jméno podle nejbližšího lidského sídla, vsi Rešov. Tvoří je asi dvě stě metrů dlouhá, zhruba deset metrů široká kaňonovitá soutěska, jejíž stěny se tyčí do dvacetimetrové výšky.
Voda říčky, či spíše potoka Huntavy postupně padá z několika stupňů, z nichž ten nejvyšší má okolo deseti metrů. Nad horním vodopádem se soutěska rozšiřuje a mění se opět v obyčejné údolí. To se zakrátko rozděluje na dvě větve, protékané Huntavou a Tvrdkovským potokem.