Reportáže v regionech
Krkonošské laviny
Obyvatelé hor se museli naučit žít s mnoha pro lidi z nížin neobvyklými hrátkami paní Přírody. A zvyknout si museli i na laviny. My se tentokrát budeme věnovat těm krkonošským. Zavítáme na výstavu, kde se o nich dozvíme hodně zajímavého a vypravíme se také do Dlouhého dolu, kde najdeme hned několik lavinových drah. Možná trochu překvapující je fakt, že laviny mají v přírodě i pozitivní dopad. V místech lanových drah často najdeme vzácné rostliny. Patří k nim třeba jeřáb sudetský, kterých je na světě jen půl druhé stovky. Právě tam, kde laviny sjíždějí, můžeme obdivovat například slavnou Krakonošovu nebo Čertovu zahrádku. Při našem vyprávění, ale nezůstanou opomenuty ani příběhy smutné, třeba ten o rodu Kohlů ze Svatého Petra, jehož členům se laviny často stávaly osudnými.
Krkonošské laviny
Zlatá cesta
Hledači zlata si prý už ve středověku přišli na své i v našich nejvyšších horách – v Krkonoších. Za drahým kovem tam vyrazili ve 14. století, ale hornické dílo tu nad Zlatým potokem v Bártově lese nedaleko Trutnova podle pověsti vyrostlo už na počátku 11. století. Těžba skončila na konci století osmnáctého, protože se majitelům panství už vůbec nerentovala. Přesto si i dnes procházkou po tzv. Zlaté cestě mezi Trutnovem a Mladými Buky můžeme zdejší zlaté časy připomenout. Například v místech, kde stávala obec Sklenářovice. Ta byla založena právě díky těžbě zlata, ale dnes tu najdeme jen kamenný most. Po druhé světové válce byli totiž obyvatelé odsunuti a jejich domky rozebrány a odvezeny na Slovensko.
Zlatá cesta
Rýchory
Za čerstvým horským vzduchem a výhledy z vrcholků se vypravíme do Krkonoš. Projdeme se po Žacléřském hřbetu až na nejvyšší místo Rýchor. Cestou se porozhlédneme směrem k Broumovské vrchovině, zastavíme se u Rýchorské boudy a přidáme pár zajímavostí. Představíme si i výchozí místo naší cesty, městečko Žacléř. Zmiňováno je už ve 14. století v souvislosti s hradem, který střežil obchodní stezku vedoucí do Polska. Zemskou branou po ní tehdy procházeli kupci i vojáci. A rodnou vlast po ní opustil také Jan Amos Komenský. Právě po něm je pojmenována naučná stezka vedoucí kolem města.
Rýchory
Údolí Bílého Labe
V Krkonoších vás tentokrát provedeme údolím Bílého Labe. Na turistické cestě, která byla zprovozněna už v roce 1891, nás čekají mnohé přírodní krásy. Vyrazíme od Špindlerovy boudy, kde kdysi vedla kupecká stezka a překračovaly se tu hranice s Polskem. Z vyhlídky se pak k našim sousedům podíváme, třeba na jezero Velký stav. Zavítáme také do míst, kterým se říká ostrov Arktidy uprostřed Evropy. Najdete tam rostliny, které byste pohromadě sotva kde jinde zahlédli. A dojdeme samozřejmě až k rašeliništím kolem Luční boudy, kde Bílé Labe pramení.
Krkonoše údolím Bílého Labe
Špindlerův Mlýn
Nedávné přívaly sněhu potěšily zejména milovníky lyžování a dalších zimních sportů. A udělaly také radost všem v horských střediscích. K těm nejznámějším patří docela určitě krkonošský Špindlerův Mlýn. Pokud budeme pátrat v historii, zjistíme, že jeho počátky jsou spojeny s osadou Svatý Petr, která je zmiňována už v 16. století. A souvisí s ní i vznik názvu města. Svého času býval Špindlerův Mlýn i městem lázeňským. Teď je ale rájem lyžařů, takže se samozřejmě porozhlédneme i po místech, která lákají příznivce sjezdovek. Ale také po těch, která jsou určena hlavně milovníkům bíle stopy.