Reportáže v regionech
Jeleni v Krkonoších
Víte, že paroží jelena může vážit i dvacet kilogramů a že ho příroda nevymyslela jako zbraň do soubojů, jak si mnozí z nás myslí? Už jste někdy viděli spodní řezáky, kterými jeleni dokáží loupat kůru ze stromů jako dlátem? Tohle všechno a ještě spoustu dalších zajímavostí se dozvíte při návštěvě obory v Horních Lysečinách, kam chodí přezimovat hlavně laně s kolouchy a společnost jim dělá pár mladých jelenů. Lesníci se tady i v dalších oborách o zvěř starají a vypouštějí je zpátky do přírody až na jaře. Přes zimu by totiž mimo jiné zvládli zničit kvůli nedostatku pastvy spoustu stromů a keřů. A nutno podotknout, že naprostá většina zástupců krkonošské vysoké zvěře se na už na tenhle servis zvykla a v oborách zimu tráví naprosto spokojeně. K informacím o životě vysoké zvěře v našich nejvyšších horách přidáme i nějaké o myslivosti a dáme vám šanci přiučit se myslivecké hantýrce.
Jeleni v Krkonoších
Alpinistická trasa
Skialpinismus se narodil v alpských zemích a bylo to už před víc než stoletím. Nejprve sloužilo vybavení vojákům při kontrole hranic, pak horolezcům a nakonec i lyžařům. Dnes si mohou užívat také návštěvníci Krkonoš, na které čeká hned osm tras. My se na jednu vydáme a prozradíme vám mimo jiné to, co byste nikdy neměli před cestou zapomenout doma. Důležitá je lékárnička, lopatka, lavinový vyhledávač, sonda a mapa. Povíme si něco o lyžích a samozřejmě se budeme také rozhlížet kolem. Zastavíme se například na Martinově boudě, podle které dostala své křestní jméno známá tenistka Martina Navrátilová. Dozvíme se, kolik najdeme v Krkonoších lavinových drah a jak často tu laviny padají a pokocháme se také pohledem na zamrzlý Malý Labský vodopád nebo na soutok dvou Labí.
Alpinistická trasa
Horní Štěpanice
Už jedni z prvních obyvatel západních Krkonoš se usadili v Horních Štěpanicích. To bylo někdy ve třináctém století a hned na přelomu století třináctého a čtrnáctého tu vyrostl hrad. Dlouho patřil pánům z rodu Valdštejnů. Poněkud neobvykle ale společně s kostelem zdobí nejnižší část obce. Ve štěpanických chalupách často zněla hudba, klarinety nebo křídlovky. V jedné z chalup se zase vyráběla honcouvka, kořalka ochucená lesními plody, dokonce někdy i výluhem z nezralých šišek. Dobrotu štěpanického výrobce znali a rádi popíjeli v celých západních Krkonoších. Za krásnými roubenkami s typicky zdobenými štíty se vypravíme i za hranice obce. Zhruba po dvou kilometrech objevíme nejhezčí krkonošskou stavbu, Mikoláškův mlýn, který si samozřejmě prohlédneme a také si povíme o jeho historii.
Horní Štěpanice
Labský důl
Krásnou krkonošskou přírodu budeme obdivovat při procházce Labským dolem. Dozvíme se například, že důl tvaroval skandinávský ledovec, po kterém tu zbyly morénové valy. Na nich narazíme na červenou řasu, která za tepla a vlhka voní po fialkách. Zastavíme se u Sedmidolí, tedy u svahů, které dělí sedm potoků. Vypravíme se také k Pančavskému vodopádu. Přepadává po kaskádách a s výškou bezmála sto padesáti metrů je nejvyšším vodopádem u nás. A navíc si od vyhlídky na vodopády prohlédneme celé Labské údolí. Bez povšimnutí pak rozhodně nemineme ani Schustlerovu zahrádku pojmenovanou po významném botanikovi a ochránci krkonošské přírody. Najdeme tam na půl druhé stovky rostlinných druhů, což rozhodně nebývá obvyklé.
Labský důl
Žalý
Náklonností paní Zimy si užijeme v Krkonoších. Tentokrát vás zavedeme na vrchol Žalý. Říká se, že svůj název dostal podle žalu Jana Amose Komenského a českých bratří, kteří právě tudy opouštěli svou rodnou zemi. Porozhlédnout po kraji se můžeme z rozhledny, kterou nechal vybudovat hrabě Harrach. Je jediná kamenná v Krkonoších a od svého vybudování slouží turistům. Pokud se k rozhledně chcete vypravit na běžkách, máte hned několik možností, které si samozřejmě nenecháme pro sebe. A když už budeme nahoře, tak se porozhlédneme i po okolí, kde najdeme například huculskou farmu. A poradíme také do jakých míst můžete ve své lyžařské túře pokračovat.