Reportáže v regionech
Jeleni
Už jste měli někdy šanci vidět zblízka největší zvíře našich nejvyšších hor? Vládci Krkonoš jsou v tomto ohledu jeleni a šest desítek z nich nachází v zimních měsících azyl v Lysetínské oboře nedaleko Horního Maršova. Pracovníci Krkonošského národního parku se v ní o dočasně obyvatele starají a zájemcům z řad veřejnosti umožňují setkání s nimi. My se přidáme k jedné skupině a budeme doufat, že k nám jeleni přijdou co nejblíž. Musíme být hodně potichu, protože stačí malý hluk, aby se vylekali a utekli. A taky musejí mít připravenou pořádnou dávku dobrot, které je přilákají. Při sledování králů hvozdů si samozřejmě prozradíme taky pár zajímavostí o nich. Dožívají se až dvaceti let a jsou opravdu urostlí. V kohoutku jsou vysocí až 1,3 metru a dlouzí mohou být i dva a půl metru.
Jeleni
Lví důl
Na pořádnou túru vás pozveme do Krkonoš. Naším cílem bude tentokrát hlavně sedm kilometrů dlouhé údolí zvané Lví důl. Sejdete do něj, pokud se vydáte ze Sněžky směrem k východu. Zajímá vás, kde se vzali lvi v názvu krkonošského údolí? Původ zřejmě pochází od jména dolu Stříbrný lev, v němž se tady dolovalo zpod povrchu zemského na počátku 17. století. Těžba tu probíhala i o dvě století později, ale nebyla nikterak úspěšná. Přestože se prý jen tady dá v Krkonoších pod zemí narazit na zlato, množství drahého kovu je velmi malé. Proto se raději budeme věnovat přírodě. Lví důl nepatří k místům, kam se hrnou davy turistů, tak si ji užijeme v klidu. Prohlédneme si Šímovy boudy, vyrazíme na vyhlídku Velký Polom a cestu si zkrátíme po takzvaném Biskupském chodníku.
Lví důl
Trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory
Krkonoše jsme společně navštívili už mnohokrát, ale pořád tu máme co objevovat. Tentokrát se budeme toulat nedaleko Svobody nad Úpou, konkrétně v krásné přírodě Rýchor. První zastávka nás zavede do dávné historie, kdy tu v jeskyni pravděpodobně pobýval medvěd jeskynní. Díky těžbě v lomu tady na konci devatenáctého století objevili jeho lebku. Nás bude zajímat, jak tu chlupáč asi žil. Pak se ale vrátíme do žhavé současnosti. Na Sluneční stráni, která je chráněnou přírodní lokalitou, bychom napočítali 130 druhů vzácných rostlin. Patří k nim například vstavače, tedy zemní orchideje. Na loukách jsou nepřehlédnutelné také ostrůvky smrků a zastavíme se ještě u rýchorské boudy, kde se pase stádo skotských náhorních krav.
Trasa ze Svobody nad Úpou na Rýchory
Modrý důl
Modrému dolu v Krkonoších daly tvar dávné ledovce. Dnes do něj pro změnu severozápadní větry uklízejí spoustu sněhu. A to všechno dohromady tvoří podmínky, které lákají běžkaře a skialpinisty. I proto tu vznikla jedna z krkonošských skialpinistických tras. Začíná v Peci pod Sněžkou, která je v historických pramenech poprvé zmiňována v první polovině 16. století a své jméno dostala podle pecí na zpracování v okolí nalézaného přírodního bohatství. Práce v pecích zasáhla až do Modrého dolu. V něm totiž stávaly milíře, ve kterých se pálilo dřevěné uhlí potřebné pro pece. My se ale budeme věnovat naší skialpinistické výpravě. Vystoupáme až k Výrovce, jedné z nejvýše položených horských chalup u nás. Místy, kde stojí, kdysi vedla stezka spojující Čechy se Slezskem. A naše cesta skončí zase tam, odkud jsme vyrazili – v Peci pod Sněžkou.
Modrý důl
Perlaři z Poniklé
V Poniklé nebylo stejně jako v dalších horských vesničkách v Krkonoších živobytí nikdy jednoduché. Lidé se tu živili hlavně tkaním, už několik století zpátky byste stav našli v každé chalupě. Vyráběl se tu damašek, ale i žakár. Ke tkaní pak přibyla i výroba perliček a sekání korálků. Na konci 19. století se tu začaly foukat duté skleněné perle a brzy se zrodil nápad vyrábět z nich navlékáním krásné vánoční ozdoby. Ty se tu rodí dodnes, tvary se moc nemění, pořád je velký zájem o ty klasické. K těm nejtradičnějším patří hvězdička, které se říká Huderovka a vyrábí se už bezmála celé století. Podíváme se, jak výroba vypadala a jak se v průběhu času měnila. V Muzeu krkonošských řemesel si pak prohlédneme i jednu vzácnost – černou bižuterii, která v době svého vzniku okouzlila svět.