Reportáže v regionech
Ledopád
Paní Zima letos v přírodě vydatně kouzlila. Dopřála nám vydatnou sněhovou peřinu, ale díky mrazům byly k vidění taky unikátní ledopády. My se společně vydáme za jediným ryze přírodním v Krkonoších, který najdeme v Labském dole. Není to jen průzračná ledová podívaná, obdivovat tu můžeme i hru barev. Od zelené přes modrou až po žlutohnědou. Celý ledopád je vysoký dvacet metrů a tvoří ho několik stěn. Zajímavostí ale v Labském dole najdeme víc. Provede nás jím nejstarší krkonošská česky značená turistická stezka, kterou nechal v roce 1876 vybudovat hrabě Jan Harrach. Vede ze Špindlerova Mlýna až k Labské boudě. A mimo jiné kolem Pančavského vodopádu, který je se svými bezmála sto padesáti metry nejvyšším u nás.
Ledopád
Výpravy krkonošskou přírodou
K oblíbeným turistickým cílům patří v létě i zimě naše největší hory. My vás, byť jen obrazně, seznámíme s jedním z průkopníků a nadšených propagátorů výprav krkonošskou přírodou. Jan Buchar jí provázel zájemce už na konci 19. století. Kupříkladu cestou, které se říká přes tři kopce. Dnes nese jeho jméno a my absolvujeme alespoň její část. Jedenáctikilometrový úsek vedoucí z jilemnického náměstí na Žalý. Na co se můžete při téhle túře těšit? Narazíme kupříkladu na rodný domek lyžaře Bohumila Hanče v Hrabačově. A nemineme ani školu v Dolních Štěpanicích. V ní byl totiž Jan Buchar dlouhé roky řídícím učitelem. A zastavíme se taky u kapličky u Horních Štěpanic, u níž se prý stal kdysi zázrak.
Výpravy krkonošskou přírodou
Sněžka
Na samém počátku jara si dopřejeme taky výlet na naši nejvyšší horu. Víte, že první objekt na ní vyrostl už v roce 1685? Byla to kaple sv. Vavřince, která se pak na počátku 19. století proměnila v hospodu a útulek. O něco později nahoře vyrostly první boudy. Zásoby k vrcholu vynášeli horští nosiči s krosnou na zádech. Cesta jim v zimě trvala klidně i šest hodin. Až v polovině minulého věku byla vybudována lanovka. Její provoz byl naplánován na 17 let, ale vydržela vozit turisty podstatně déle. Teprve v roce 2013 se rozjela nová, která je samozřejmě o dost rychlejší. Zatímco cesta tou starou trvala bezmála půl hodiny, její nástupkyně ji zvládne za 15 minut. Zajímat nás bude i to, kolik zájemců za krásnými výhledy do kraje míří.
Sněžka
Temný Důl
V Krkonoších se budeme toulat Temným Dolem. Najdeme ho v údolí řeky Úpy, kam sluníčko dosáhne poměrně zřídka. A odtud taky zřejmě pramení jeho název. Tahle část obce Horní Maršov je v historických pramenech poprvé zmiňována v roce 1720, ale lidé tu žili už dřív. Pro milovníky túr je ideálním výchozím bodem k výšlapům na Černou Horu nebo na Rýchory, my se ale vydáme směrem ke Světlé hoře. Desetikilometrový okruh nás povede podél Vavřineckého potoka, kde budeme obdivovat i poměrně neznámé dvanáctistupňové vodopády. Pak se zastavíme u neobvyklého hrádku pojmenovaného Aichelburg. Je to vlastně dřevěný domek s kamennou věží, který navíc zdejším pánům nesloužil, ale byl vybudován jako vzpomínka na jednoho z nich.
Temný Důl
Slezská stezka
Milovníkům zimní pohádky dopřejeme výlet po krkonošských hřebenech. Vypravíme se totiž na šestikilometrový úsek Slezské stezky. Po ní už ve středověku putovali obchodníci kupříkladu z Jilemnice nebo Vrchlabí do Slezska. Sloužila ale taky pašerákům. Protože terén je místy dost náročný, vybavíme se na cestu sněžnicemi. Zastavíme se u několika horských bud, připomeneme si, kdo a kdy je vystavěl a jak se na nich dřív hospodařilo. Zdejší sýry bývaly vyhlášené a zájem o ně byl široko daleko. Prohlédneme si taky kříž, kterému se říká švédský. A to proto, že stojí v místech, kde se prý v časech švédského tažení proti katolíkům zastavil král seveřanů Gustav II. Adolf. A pak vyšlápneme na Výrovku do výšky 1350 metrů nad mořem. Tam svoje putování pro tentokrát ukončíme.