Reportáže v regionech
Černohorské rašeliniště
V Krkonoších je hned několik rašelinišť, které patří k nejvzácnějším přírodním lokalitám u nás. Jedno z nich najdete mezi Světlou a Černou horou, podle které taky dostalo své jméno. Má rozlohu 66 hektarů a jeho stáří se odhaduje na šest tisíc let. Přírodní rezervací bylo vyhlášeno ještě před vznikem Krkonošského národního parku. Provede nás jím tříkilometrová naučná stezka, která byla jednou z prvních tras svého druhu u nás. Těšit se můžete kupříkladu na výhled na Sněžku a z Hubertovy vyhlídky uvidíme takzvanou sněhovou mapu republiky, která každoročně roztaje až někdy v červenci.
Černohorské rašeliniště
Krkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám
Místo, odkud se na pouť napříč naší zemí vydává Labe, bylo oblíbeným cílem výletníků už na konci 17. století. A poté, co v roce 1684 prameni požehnal sám královéhradecký biskup Jan z Talmberka, se začalo těšit i zájmu poutníků. Tenkrát sem ovšem všichni zájemci museli vyšlapat pěšky. Dnes turisty až k Vrbatově boudě do výšky 1400 metrů nad mořem doveze autobus. Od ní můžete po hřebenovce dojít až ke Sněžným jámám, v nichž se bílá peřina nezřídka udrží i v teplých dnech. Vydáme se k nim i my. A zastavíme se také u mohyly, která připomíná tragický příběh Bohumila Hanče a Václava Vrbaty.
Krkonoše od Vrbatovky ke Sněžným jámám
Cesta česko-polského přátelství
K nejkrásnějším trasám Krkonoš patří Cesta česko-polského přátelství. 28kilometrová turistická magistrála vedoucí podél státní hranice vznikla už v roce 1962. Jedním z míst, odkud se na ní můžete vydat, je bouda Špindlerovka, stojící v nadmořské výšce 1198 metrů. Ta bude výchozím bodem i pro nás. Vystoupáme například k Dívčím kamenům. Z dálky viditelné osm metrů vysoké skalky jsou oblíbeným cílem turistů. Nabízejí krásný výhled na Sněžku. Svůj název dostaly podle legendy, která říká, že v těchto místech zahynula mladá pastýřka. Nakoukneme i k polským sousedům. Z výšky si prohlédneme Černou jámu, kotel, který vyhloubil ledovec před víc než 10 tisíci lety.
Cesta česko-polského přátelství
Bernartice a Vraní hory
Vraní hory jsou takovou Popelkou mezi českými pohořími. Tvoří přirozenou hranici s Polskem na východě Krkonoš a patří do nejsevernější části Broumovské vrchoviny. Měří osm kilometrů a za svou strmost vděčí sopečné činnosti před 270 miliony lety. Jejich nejvyšším vrcholem je Královecký Špičák, který se tyčí do výšky bezmála devíti set metrů nad mořem. Přesto, že jimi vedou turistické a cyklistické stezky, mnoho lidí v nich nepotkáte. My si je nejprve prohlédneme z rozhledny Elišky, která stojí uprostřed areálu pevnosti Stachelberg. A pak zamíříme údolím Sněžného potoka do čtyři kilometry vzdálených Bernartic. Hned na začátku obce najdeme nepřehlédnutelnou technickou památku – mohutný železniční viadukt.
Bernartice a Vraní hory
Arniková farmářská stezka
Je libo arnikovou, orchidejovou, hořcovou nebo smilkovou? Nevíte, o čem je řeč? O čtyřech nových farmářských stezkách vedoucích po krkonošských loukách. Pro návštěvníky hor je připravila Správa KRNAP spolu s DAPHNE - Institutem aplikované ekologie. My se vydáme po arnikové, která vede z Velké Úpy na Portášky. Louky tady začaly vznikat už v 16. století, kdy do našich největších hor přišli osadníci z alpských zemí na pozvání zdejší vrchnosti. Byli to odborníci do dolů, hutí a na lesní hospodaření. Přivedli si s sebou svá zvířata-kozy, koně, krávy, ale taky rostliny. Připomeneme si, jak tu začínali hospodařit a jak tu hospodaří jejich následovníci dnes.
