Reportáže v regionech
Hornický skanzen v Žacléři
Z Beskyd se přesuneme na východní úpatí Krkonoš. Zhruba 10 kilometrů severně od Trutnova leží město Žacléř. Jeho rozvoj je úzce spjat s těžbou černého uhlí. To se tu už od roku 1570 dobývalo povrchově. Mnohem významnější ovšem bylo dolování hlubinné, které bylo zahájeno na konci 18. století a probíhalo až do věku dvacátého. Dva typické nástroje havířů- mlátek a želízko se dokonce dostaly i do znaku města. Slavné časy dnes už připomíná jen hornický skanzen vybudovaný před osmi lety. Připomeneme si v něm těžkou práci havířů a dostaneme se i do míst, kde kdysi bohatství ukryté pod zemí rubali.
Hornický skanzen v Žacléři
Rýchory
Nejvýchodnější částí Krkonošského národního parku je zhruba šest kilometrů dlouhý hřeben zvaný Rýchory. Táhne se mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Albeřicemi a turistů v něm zatím nepotkáte tolik jako v jiných částech našich nejvyšších hor. Někdy se o něm mluví jako o Zlatém, protože na jeho úbočí se v 16. až 18. století těžil drahý kov. V nejvyšší části, v 1033 metrech nad mořem se nachází Rýchorský prales s bizarními tvary stromů. Bude nás zajímat, kdo nebo co má tuhle raritu na svědomí. A zastavíme se také u starých horských bud. Tak se pořádně připravte, čeká nás pozdně podzimní horská túra.
Rýchory
Malá Úpa
Malá Úpa je rozlehlou horskou vesničkou, kde se dodnes dochovaly tradiční krkonošské chalupy a boudy, ale i honosnější stavby z počátku 20. století, které vyrostly pro potřeby návštěvníků Krkonoš. Místní lidé tu i po rozmachu turistiky v oblasti stále hospodařili jako dřív, čímž se lišili od obyvatel sousední Velké Úpy a také Pece pod Sněžkou, kde bylo mnoho chalup přestavěno na penziony. Vydáme se do míst, kde žili první obyvatelé dnešní obce a taky do části nazvané Pomezní boudy, která je turistickým centrem a najdete ji na samé hranici s Polskem. Zjistíme, jak se tu žilo dřív a jak se tu žije dnes.
Malá Úpa
Hornické muzeum
Harrachov pod Čertovou horou na řece Mumlavě je centrem cestovního ruchu západní části Krkonoš. Rušno je v něm zejména v zimních měsících. Jméno dostal podle svých majitelů ze známého hraběcího rodu. Tradiční obživou místních obyvatel byla sklářská výroba, která se v kraji zabydlela už ve 14. století. Kolem roku 1760 se v něm pak rozšířila i těžba rud. Časy, kdy je havíři z podzemí dobývali, si připomeneme v Hornickém muzeu. Vzniklo v bývalém dole, kde se průmyslově těžilo ve druhé polovině minulého věku. Pohlédneme si stroje, které pomáhaly havířům i báňským záchranářům a nakoukneme také do míst, kde se podzemní bohatství dobývalo.
Hornické muzeum
Kotelní jámy
Krakonoš neboli Rýbrcoul patří ke Krkonoším odedávna. A tak není divu, že právě jeho jméno nese cesta, která vede z Horních Míseček na Dvoračky. Prochází krásnou divokou scenérii dvou ledovcových karů, které se nacházejí ve výšce až 1400 metrů nad mořem. Jedná se o Velké a Malé kotelní jámy na jihovýchodě svahu stejnojmenné hory Kotel. V roce 1952 se tato lokalita stala Státní přírodní rezervací a dnes leží v klidovém území, což znamená, že se jí můžete pochybovat pouze po značených cestách. Společně si dopřejeme malou túru a přidáme spoustu zajímavostí o místech, kterými půjdeme.
