Reportáže v regionech
Vimperk
Historie vimperského zámku se začala psát už ve středověku. Pevnost střežící starou kupeckou stezku vedoucí z Bavorska do Čech nechal pravděpodobně vybudovat ve 13. věku Přemysl Otakar II. V éře renesance pak byla přestavěna na moderní šlechtické sídlo. To patřilo v průběhu staletí mocným rodům, například Rožmberkům nebo Schwarzenbergům. Po odchodu posledních pánů s modrou krví ale komnaty a sály osiřely, sloužily jako kanceláře i byty a areál chátral. V posledních letech se naštěstí dočkal velké obnovy. Dostal nový kabát a v jeho interiérech vznikla nová trasa. A my jsme si její prohlídku nemohli nechat ujít.
Vimperk
Voroplavba na Šumavě
Vory se u nás podle historických pramenů používaly už od středověku. Sloužily především k dopravě klád po vodě z horských oblastí do nižších poloh. Dřevo se takhle plavilo i ze šumavských lesů. Postupně až do Prahy, a dokonce i do Německa, kde se zpracovávalo například na pilách v okolí Drážďan. V polovině minulého věku ale slavné tradici zasadily osudovou ránu přehrady na Vltavě. Řeka se pro vory zavřela. Úplně v propadlišti dějin ale naštěstí neskončily. Turistům slavnou tradici připomíná několik nadšenců. My jsme se za nimi vypravili k Vchynicko-tetovskému kanálu nedaleko Modravy.
Voroplavba na Šumavě
Šumavský Everest
Mount Everest se tyčí do výšky 8848 metrů a pokořit ho není vůbec snadné. Tento velikán inspiroval několik nadšenců na Šumavě k vytvoření zajímavého projektu. Nazvali ho Šumavský Everest, a pokud se do něj pustíte, našlapete úplně stejný počet výškových metrů. Čekají vás například Knížecí stolec, Špičák, Třístoličník, Plechý, Smrčina, rybník Olšina, Moldaublick na německé straně hranice, ale také přívoz Horní Planá. Trasu můžete absolvovat během dovolené nebo si ji rozložit klidně na celý rok. Vezmeme vás na některá zastavení a prozradíme, co musíte udělat, když se budete chtít zapojit.
Šumavský Everest
Volary
Volary sice najdete na Šumavě, ale chvílemi si v nich budete připadat spíš jako v Alpách. Pro naše končiny netypické stavby začaly ve městě růst už v 16. století, kdy ho kolonizovala rázovitá komunita horských dobytkářů ze Štýrska. Kromě krásných domů své stopy zanechala i v místní mluvě. Dialekt zdejších obyvatel je tak svérázný, že když do Volar v roce 1925 zavítal Karel Čapek, nerozuměl jim prý ani slovo. Jak zjistíme, původní osadníky připomíná i řada zvyků. Dodnes například hospodyňky pečou koláče, kterým se říká fleky. Prozradíme vám, čím jsou vyhlášené a jak k neobvyklému jménu přišly.
Volary
Hrad Velhartice
Slavnou báseň, v níž ke společnému stolu usedá císař Karel IV. s Buškem z Velhartic pamatuje ze školních lavic asi většina z nás. Možná spolu čiše pozvedali i na hradě v obci na Klatovsku, který rodu oblíbeného panovníkova komořího patřil. To ovšem prameny nezmiňují. Šlechtické sídlo se ovšem do historie zapsalo také tím, že v něm 15. století byly 5 roků tajně uschovány české korunovační klenoty. Připomeneme si nejvýznamnější majitele hradu. Dozvíme se, který z nich se zasloužil o poslední velkou úpravu Velhartic a nechal postavit zámecké křídlo v pozdně renesančním slohu. A zavedeme vás i do místního pivovaru.
