Reportáže v regionech
Pancíř
Turisté objevili Šumavu ve druhé polovině 19. století. Oblíbil si ji třeba Jan Neruda, který napsal Romanci o Černém jezeře. Inspiraci tu čerpaly i Karolína Světlá nebo Eliška Krásnohorská. Po vzniku Československa v do té doby převážně německy mluvícím prostředí začaly růst české ubytovny, u Kvildy byla postavena Chata u pramene Vltavy, na Modravě zase chata Klostermannova chata a v roce 1923 na Pancíři Mattušova, která letos slaví sté narozeniny.
Pancíř
Prášily
Šumava patří mezi nejstarší pohoří ve střední Evropě. Najdete tam největší národní park u nás vyhlášený v roce 1991. A také zhruba 20 míst, kde můžete po svých nebo třeba na běžkách přejít česko-německou hranici. K ní dnes zamíříme i my. U bavorských sousedů zdoláme jeden z nejvyšších vrcholů pohoří, třináctisetmetrový Grosser Falkenstein, což v překladu znamená Velký sokolí kámen. Vzhledem k tomu, že výchozím bodem i cílem naší cesty bude obec Prášila, čeká nás zhruba 30 kilometrů a nemalé převýšení.
Prášily
Zhůří
Na Šumavě najdete dvě Zhůří. Obě obce měly podobný osud, po poválečném odsunu místních Němců zůstaly vylidněné a v padesátých letech je zabrala armáda. Když pak vojáci odešli, z původních stavení nezbylo nic. Na tom „Kepelském“, vzdáleném zhruba devět kilometrů od Hartmanic, ale v posledních letech vyrostlo coby připomínka téměř zapomenutých událostí několik drobných staveb.
Zhůří
Seismická stanice Kašperské Hory
Amálino údolí pod Kašperskými Horami na Šumavě bylo v minulosti jedním z center dobývaní zlata. Vzácný kov se v něm získával už od středověku, ale dnes je zdejší podzemí opuštěné. Výjimkou je štola Kristina poblíž silničky směřující do osady Červená. Právě tu vyhodnotili koncem padesátých let minulého století pracovníci Geofyzikálního ústavu Akademie věd jako ideální místo pro sledování zemětřesení a dalších seismických jevů. Od roku 1960 v ní funguje stanice s kódovým označením KHC – Kašperské Hory Czechoslovakia, do které nahlédneme.
Seismická stanice Kašperské Hory
Karel Klostermann
Letos si připomínáme 100. výročí úmrtí Karla Klostermanna. Vysloužil si přezdívku spisovatel Šumavy, protože se ve svých dílech věnoval převážně jí. Je autorem víc než 40 svazků románů, povídek a fejetonů, ve kterých skvěle vystihl život místních lidí i jejich těsné sepjetí s přírodou. Oblast vnímal jako společný domov Čechů a Němců a snažil se přispívat k jejich vzájemnému porozumění. My se vydáme po jeho stopách.
