Reportáže v regionech
Soumarské rašeliniště
Rašeliniště jsou u nás na většině území poměrně vzácná, vyskytují se zejména v některých horských oblastech. Najdete je i na Šumavě, kde pokrývají celou desetinu rozlohy národního parku. Jsou to velmi cenné biotopy, které jsou pozůstatkem poslední doby ledové. Většina z nich je kvůli ochraně nepřístupná, ale několika vedou návštěvnické stezky, například tím u Soumarského mostu.
Soumarské rašeliniště
Šumavské sklo
Šumavští skláři dobývali křesťanský svět výrobou korálků do růženců, které věřící potřebovali pro své modlitby. Velký úspěch slavili i s terčíky – kulatými sklíčky, která sloužila v oknech dříve, než se rozšířilo sklo tabulové. S příchodem Rožmberků se v 16. století sortiment začal měnit a pro místní výrobce nastaly zlaté časy. V muzeu na zámku ve Vimperku opatrují unikátní sbírku s ukázkami práce generací sklářských rodin.
Šumavské sklo
Strážný
Vimperská větev Zlaté stezky byla jednou ze tří šumavských cest, po nichž putovalo zboží z Čech do Německa a opačně. Obchodníci se solí a dalšími produkty mířili k bavorským hranicím a přes ně do obce Phillipsreuth. My se vydáme v jejich stopách. Vyrazíme ze Strážného, který býval pro kupce jedním z míst odpočinku na dlouhé cestě. Díky čilému ruchu se postupně stal druhou nejbohatší obcí na Šumavě. Podíváme se, co se z těchto časů dochovalo.
Strážný
Srní
Pokud se vydáte na střední Šumavu, nemůžete minout obec Srní. Vznikla rozhodnutím majitele panství Stodůlky barona Smiedela jako dřevorubecká osada v roce 1726. Postupně se rozrůstala kolem kostela postaveného v roce 1805, které byl zasvěcen Nejsvětější trojici. V obci najdete i typickou šumavskou architekturu. Tu představují horské roubené chalupy na kamenné podezdívce se stěnami chráněnými šindelem. Spoustu zajímavostí ale nabízí i okolní krajina.
Srní
Procházka podél Otavy
Zhruba na půl cesty mezi Sušicí a Horažďovicemi nelze přehlédnout dominantu nad řekou Otavou, majestátní hrad Rabí. Při jednom z obléhání tu slavný vojevůdce Jan Žižka přišel o pravé oko. Ve druhé polovině 15. století tu pobýval Půta Švihovský z Rýzmberka, který si sem přivezl opičku, kterou místní považovali za čerta. Smutný příběh přibližuje naučná stezka, která se vine na dohled Rabí na opačném břehu Otavy dosud málo navštěvovanými místy mezi Velkými Hydčicemi a Nezamyslicemi.
