Reportáže v regionech
Hornické muzeum
Zavítáme i na Šumavu. Osada Hory Matky Boží u Sušice se totiž vepsala do dějin jako místo stříbronosné, a to už v 16. století. Najít stříbrnou žílu bylo cílem stovek havířů. Král Ludvík Jagellonský povýšil osadu na královské horní město s právem těžby. Vzniklo tady asi na třicet důlních šachet a celou tuhle zašlou hornickou slávu dnes připomíná hornické muzeum nejen tamním, ale i návštěvníkům. Proč ale havíři museli odejít? I to se dozvíte.
Hornické muzeum
Bobři na Šumavě
Bobře, bobře, v povodí Kateřinského a Farského potoka asi je ti dobře. Jak jinak bychom si vysvětlili bobří hráze a hrady, které tu tihle činorodí tvorové vystavěli! Bobři na Šumavu dorazili ze sousedního Bavorska a české dřevo mu zjevně dělá dobře. Pan Ladislav Vogeltanz tyhle býložravce fotí a ví, jak nesnadné to je.
Bobři na Šumavě
Šumava
Toulání zakončíme na Šumavě na oblíbeném turistickém místě, kterému se jinak než Třístoličník neřekne. Vrch dostal zvláštní název podle tří významných skal. Podle legendy to byly jakési stolce panovníků tří zemí: bavorských, rakouských a českých. Podíváme se i do dřevařské osady, která v dobách dřívějších byla z mapy vymazána. Založil ji kníže Schwarzenberg a říkalo se jí Krásná hora. Dnes už ji připomínají jen ruiny.
Šumava
Šumavské sklářství
Po stopách šumavského sklářství a za prací kašperskohorských sklářů se vypravíme v našem posledním putování. Sklářství se tady vůbec docela dařilo. Původních asi dvacet hutí v sedmnáctém století vystřídaly později vlastní sklárny. Dnes v Kašperských horách najdete muzeum, které se pyšní některými unikátními kousky původních zakladatelů skláren, a sami uvidíte a možná i oceníte, že o výrobky těch sklářů současných je zájem nejen doma, ale i ve světě.
Šumavské sklářství
Keltové na Šumavě
Po stopách Keltů na Šumavě pátrala Toulavá kamera v poslední reportáži. V Kašperských horách jsme odstartovali naši cestu a doputovali jsme až k Obřímu hradu. Je opředen několika legendami, které rozkrývají, proč si ho výteční bojovníci postavili, a náš průvodce historik Vladimír Horpeniak nám vysvětlí, proč si možná obři nebo možná Keltové vystavěli hrad tak šikovně – totiž rovnou na zlaté žíle.