Reportáže v regionech
Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění
Severovýchodně od Vimperka, v šumavském předhůří se u obce Svatá Máří nachází přírodní rezervace Mářský Vrch, kterému se jinak říká i Lysá skála nebo Liščí Vrch. Nadmořská výška 906 metrů. Rozloha tři čtvrtě hektaru. Raritou této lokality je kamenné moře. Vzniklo už ve starohorách, kdy vulkány magmatu pronikly do písčitých uloženin mořského dna.
Štítkov, k němuž doputujeme po turistických značkách, proslavily půvabné roubenky. Stojí nedaleko Mářského Vrchu – z toho je dnes přírodní rezervace s rozhlednou a kapličkou.
Z Mářského Vrchu pak vede modrá turistická značka. Po dvoukilometrovém putování dorazíme do obce Lštění. Už ve raném středověku tady stávalo hradiště, které nechal vystavět přemyslovský kníže Spytihněv. V polovině 13. století tady byl zbudován kostel svatého Vojtěcha. 902 nadmořských metrů mu zaručuje, že je jednou z nejvýše položených sakrálních staveb u nás. Kostel sice poškodil blesk, a to už v 18. století, ale zdařilá oprava v barokním duchu jako by ho předurčila k tomu, aby se stal turisticky zajímavým místem.
Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění
Židovské muzeum
Projdeme se i ve stopách Šimona Adlera a zamíříme do osady Dobrá Voda u Hartmanic. Hlavní hrdina i jeho žena se stali obětí osvětimského holokaustu, ale jejich dva synové vybudovali na jejich památku muzeum. Umístili ho v jejich rodném domě. Muzeem nás provede Helena Butulová. Právě ona zavzpomíná na pohnutý a tragický osud téhle rodiny. Muzeum se pyšní i dokumenty 110 zaniklých židovských obcí a soupisem památek, včetně synagog a hřbitovů. A ukážeme vám i židovský kalendář.
Židovské muzeum
Muzeum rádií
Jedním z nápadů, jak by se mohlo říkat televizi, byl třebas rozvid. A nechtějte vědět, jak byla úřední komis zavalena nápady pro označení rádia, rozhlasu. Mluvovln, rozvln. Kdo si na ně dneska vzpomene! Máme svoji televizní bedýnku a rádio. To bylo ale první, magická hrací skříňka přišla až po rozhlasu. Ten kdysi tvořil vzácný, jedinečný kus „nábytku“. Pan Antonín Brodňanský je prvně začal podomácky opravovat – a skončilo to muzeem radiopřijímačů v Hořicích na Šumavě.
Muzeum rádií
Hornické muzeum
Zavítáme i na Šumavu. Osada Hory Matky Boží u Sušice se totiž vepsala do dějin jako místo stříbronosné, a to už v 16. století. Najít stříbrnou žílu bylo cílem stovek havířů. Král Ludvík Jagellonský povýšil osadu na královské horní město s právem těžby. Vzniklo tady asi na třicet důlních šachet a celou tuhle zašlou hornickou slávu dnes připomíná hornické muzeum nejen tamním, ale i návštěvníkům. Proč ale havíři museli odejít? I to se dozvíte.
Hornické muzeum
Bobři na Šumavě
Bobře, bobře, v povodí Kateřinského a Farského potoka asi je ti dobře. Jak jinak bychom si vysvětlili bobří hráze a hrady, které tu tihle činorodí tvorové vystavěli! Bobři na Šumavu dorazili ze sousedního Bavorska a české dřevo mu zjevně dělá dobře. Pan Ladislav Vogeltanz tyhle býložravce fotí a ví, jak nesnadné to je.