Reportáže v regionech
Údolí Zlatého potoka
Sklenářovice, kdysi nazývané Glasendorf, byly jednou z nejstarších krkonošských vesnic. Vznikly patrně v 15. století jako sklářská osada. Největší rozkvět jim ale přinesla zlatá horečka ve věku následujícím. Drahý kov z místních nalezišť se ovšem rychle vyčerpal a zdejší obyvatelé se věnovali především hospodaření. Do konce druhé světové války jich tu žily více než dvě stovky. Pak přišlo násilné vysídlení a obec byla určena k likvidaci. Dnes údolím Zlatého potoka vede asi pětikilometrová stezka, na které najdete nejen stopy po středověkých hornících nebo po ještě nedávném osídlení, ale můžete obdivovat i jarní přírodu.
Údolí Zlatého potoka
Velhartice
Velhartický hrad jste mohli vidět třeba v pohádce Tři bratři Jana Svěráka. Asi nejvíc ho ale proslavil Jan Neruda, který posadil ve své Romanci o Karlu IV. vladaře ke stolu s jeho pánem Buškem z Velhartic. Pozornost si ale bezesporu zaslouží i jeden z nástupců známého velmože - Menhart z Hradce, který nechal na svém sídle uložit české korunovační klenoty. Víc se dozvíte na novém prohlídkovém okruhu.
Velhartice
Tajemná historie Prenetu
Při toulkách Šumavou si přijdou na své i ti, které lákají tajemství a legendy. My se vypravíme na vrch Prenet nedaleko nýrské přehrady. Pod mechem a listím se tam totiž ukrývají kameny, do nichž jsou vyryty stovky zobrazení. Pocházejí zřejmě v 19. století. Zachycují tehdejší život lidí v okolí, ale i záhadné tvory. Doposud bylo objeveno několik desítek balvanů a my si alespoň některé z nich prohlédneme.
Tajemná historie Prenetu
Světlá a Černá hora
Krkonoše nabízejí spoustu zimních túr nejen na běžkách nebo skialpech. Čím dál víc jsou oblíbené pěší procházky. My se vypravíme na 12 km dlouhou méně známou trasu s převýšením 780 metrů, která vede přes dvě hory – Světlou a Černou. Právě ta druhá jmenovaná je dominantou východní části našich nejvyšších hor a tyčí se do 1298 metrů nad mořem. Je jedním z nejoblíbenějších cílů milovníků zimních sportů.
Světlá a Černá hora
Kašperskohorské betlémy
Stavění betléma patří k nejrozšířenějším vánočním zvykům. U zrodu této tradice stál v roce 1223 František z Assisi. U nás prý první jesličky postavili v roce 1560 jezuité v Praze. Novinka se pak rychle šířila i mimo metropoli a figury byly stále větší a pompéznější. V roce 1782 ale Josef II. zakázal betlémy vystavovat ve svatostáncích jako „způsob připomenutí narození Páně církve nedůstojný a přímo dětinský“. Dnes ale toto omezení neplatí. Unikátním dílem se pyšní i v Kašperských Horách.
