Reportáže v regionech
Zřícenina Kunžvart
Trocha češtinářské teorie o původu místních jmen. Budete ji potřebovat, protože vás zavedeme na hradní zříceninu Kunžvart, která svůj původ nezapře v německém Kunigswarte.
Původní hrad založil na počátku 14. století král Jan Lucemburský, a to hlavně proto, aby ochránil zemské hranice a tzv. Zlatou stezku. Byl to krok víc než žádoucí, v kraji totiž řádili lapkové.
Hrad se vypínal na 35 metrů vysokém skalním vrchu a byl chráněný kolmými stěnami. Od roku 1545 je neobýván a už téměř pět století se o něm mluví jako o zřícenině.
Nejstarší písemná zmínka o něm pochází z roku 1359, kdy král Karel IV. potvrzuje jeho držení společně s vimperským panstvím Peškovi z Janovic. Význam hradu ještě vzrostl i proto, že se tady kdysi vybíralo clo na trase z Pasova do Vimperka.
Zřícenina Kunžvart
Novohradsko
Novohradsko – pás vinoucí se přes rakousko-českou hranici v jižních Čechách směrem k Vitorazsku. Kdysi nepřístupné pohraničí dnes ožilo. I díky fajnšmekrům, kteří oceňují například takové klauzy.
Jestli nevíte, co to je, pak vězte, že jde o uměle vytvořenou nádrž na vodu, která kdysi sloužila hlavně vorařům při splavování dřeva. Protože už tady na závory nenarazíte, vypravili jsme se sem i my. A podle pana Františka Štangla, lokálního patriota, si tady každý najde své.
Od potoků s neuvěřitelně čistou vodou až po Žofínský prales. A ona ta procházka bude zajímavá i jazykově. Jedna ze zaniklých osad se jmenovala totiž Nový Holand. Proč? Vlastně nikdo neví.
A tajemná je i receptura na výrobu tzv. hyalitu. Černý a červený uvidíte v městečku Nové Hrady, který tu připomíná dobu vlády Bukvojů.
A návdavkem přidáme i zachráněnou dívku Lauru, která prý městu velmi pomohla jednoduchým trikem.
Novohradsko
Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění
Severovýchodně od Vimperka, v šumavském předhůří se u obce Svatá Máří nachází přírodní rezervace Mářský Vrch, kterému se jinak říká i Lysá skála nebo Liščí Vrch. Nadmořská výška 906 metrů. Rozloha tři čtvrtě hektaru. Raritou této lokality je kamenné moře. Vzniklo už ve starohorách, kdy vulkány magmatu pronikly do písčitých uloženin mořského dna.
Štítkov, k němuž doputujeme po turistických značkách, proslavily půvabné roubenky. Stojí nedaleko Mářského Vrchu – z toho je dnes přírodní rezervace s rozhlednou a kapličkou.
Z Mářského Vrchu pak vede modrá turistická značka. Po dvoukilometrovém putování dorazíme do obce Lštění. Už ve raném středověku tady stávalo hradiště, které nechal vystavět přemyslovský kníže Spytihněv. V polovině 13. století tady byl zbudován kostel svatého Vojtěcha. 902 nadmořských metrů mu zaručuje, že je jednou z nejvýše položených sakrálních staveb u nás. Kostel sice poškodil blesk, a to už v 18. století, ale zdařilá oprava v barokním duchu jako by ho předurčila k tomu, aby se stal turisticky zajímavým místem.
Přírodní rezervace Mářský Vrch a kostel svatého Vojtěcha ve Lštění
Židovské muzeum
Projdeme se i ve stopách Šimona Adlera a zamíříme do osady Dobrá Voda u Hartmanic. Hlavní hrdina i jeho žena se stali obětí osvětimského holokaustu, ale jejich dva synové vybudovali na jejich památku muzeum. Umístili ho v jejich rodném domě. Muzeem nás provede Helena Butulová. Právě ona zavzpomíná na pohnutý a tragický osud téhle rodiny. Muzeum se pyšní i dokumenty 110 zaniklých židovských obcí a soupisem památek, včetně synagog a hřbitovů. A ukážeme vám i židovský kalendář.
Židovské muzeum
Muzeum rádií
Jedním z nápadů, jak by se mohlo říkat televizi, byl třebas rozvid. A nechtějte vědět, jak byla úřední komis zavalena nápady pro označení rádia, rozhlasu. Mluvovln, rozvln. Kdo si na ně dneska vzpomene! Máme svoji televizní bedýnku a rádio. To bylo ale první, magická hrací skříňka přišla až po rozhlasu. Ten kdysi tvořil vzácný, jedinečný kus „nábytku“. Pan Antonín Brodňanský je prvně začal podomácky opravovat – a skončilo to muzeem radiopřijímačů v Hořicích na Šumavě.