Reportáže v regionech
Idina pila
Dál pak zamíříme na Šumavu, kde se zaměříme na bývalou schwarzenberskou hájovnu. V roce 1997 začala už jako Idina Pila pod Boubínem sloužit jako nové a v té době jediné informační středisko na území CHKO Šumava.
Sezónní středisko má zaměření především na Boubínský prales a je jedno z nejnavštěvovanějších na Šumavě. V září roku 2008 byla zahájena kompletní rekonstrukce budovy. Investice za vnitřní zajímavé expozice vystoupaly ke dvěma milionům korun. Oproti původnímu IS byla mimo jiné rozšířena expoziční plocha v přízemí a v 1. patře vzniklo zázemí pro organizované akce s kapacitou 10–15 účastníků.
Kvalita a krása tamního prostředí přímo vyzývá k pořádní výstav nebo seminářů. Svoji pozornost ale zaměříme i na Boubínský prales. Pro návštěvníky jsou v nové budově připraveny expozice, které se Boubínu a historii Boubínska věnují.
V okolí se kdysi nacházela i bývalá schwarzenberská obora. Dnes ji připomíná už jen obnovená chata pro služebnictvo nebo kaplička zasvěcena patronu všech myslivců sv. Hubertovi. Lovecký zámeček byl v roce 1931 zestátněn, rozebrán a přestěhován do obory v Hluboké nad Vltavou.
Idina pila
Hvězdárna Kleť
O hvězdách, ale hlavně o místu, odkud se dají dobře sledovat – tak právě o tom bude naše první zastavení. Zavedeme vás na Kleť.
Observatoř Kleť se začala budovat v roce 1957, jižně pod vrcholem Kleti, v nadmořské výšce 1 070 metrů jako pobočka českobudějovické hvězdárny (nynější Hvězdárny a planetária České Budějovice). Od začátku byla určená pro odborná astronomická pozorování vyžadující kvalitní pozorovací podmínky. Zároveň jde o nejvýše položenou astronomickou observatoř v Čechách.
Podíváme se i na sousední rozhlednu. Kleť je místem jedinečného kruhového rozhledu. Už před stavbou rozhledny sem přicházeli lidé za vynikajícím pohledem na Alpy. Kníže Josef Jan Nepomuk ze Schwarzenberku, sám vášnivý cestovatel, propagoval také turistické zájmy. A právě on dal podnět k výstavbě kamenné rozhledny na samém vrcholu.
Stavba byla budována v letech 1822–1825. Dnes je Kleť a její okolí cílem mnoha tisíců turistů během celého roku. Po několika turistických trasách se na Kleť lze dostat z několika míst v regionu – z Českého Krumlova, Holubova, Křemže, Chvalšin, Zlaté Koruny, Brloha atd. Na své si v zimním období přijdou i lyžaři.
Hvězdárna Kleť
Polední hora
Nejkrásnější výhled na celou Šumavu nabízí od roku 1998 rozhledna nad Prášilským jezerem, na vrcholu hory Poledník (Polední hora). Vyhlídková věž stojí na území Národního parku Šumava v blízkosti česko-německé hranice, 5 km jihovýchodně od Prášil.
V nepřístupném vojenském pásmu vyrostl v 60. letech 20. století vojenský areál s 37metrovou vysokou betonovou věží. Objekt sloužil jako základna pro sledování leteckého a pozemního provozu v sousedním Německu a jako odposlechová stanice a rušička televizního i radiového signálu vysílačů umístěných za našimi hranicemi.
Po roce 1989 byl zpřístupněn vrchol Poledníku se zákazem vstupu do oploceného vojenského areálu. Původní věž byla přebudována na rozhlednu a všechny ostatní objekty byly zbourány. Vedle věže byl zbudován srub s občerstvením a zastřešené turistické odpočívadlo. Pro veřejnost byla rozhledna slavnostně otevřena 18. července 1998.
Po neobvykle širokém schodišti se dá vyjít do třech vyhlídkových pater, kde je umístěna galerie s výstavami prací: a téma? Šumavská příroda. Samotná vyhlídková plošina je přístupná pomocí krátkého žebříku. Jak sami můžete zjistit, je výhled z jedné z nejvýše položených rozhleden v České republice na vrcholy prakticky celé Šumavy zážitkem. Ten lze ještě umocnit návštěvou Prášilského jezera ležícího na svahu Poledníku pod 150 m vysokou stěnou. Na vrchol rozhledny vede 227 schodů.
Polední hora
Jelení obory
Pak zamíříme na safari, nikoli ale africké, zůstaneme v luzích a hájích českých. Obdivuhodný výběh pro zvířata totiž zbudovali na Šumavě. Na jeleny se tak můžete podívat v oboře Srní a Jelenovršském údolí.
Safari po šumavsku – pozorovací sruby, kam můžou všichni ti, kteří mají zájem sledovat scenérie přírodního zvířecího divadla. Pokud se zde objeví několik desítek kusů, tak se přezimovací obůrky zavírají.
Každá přezimovací obůrka má několik tak zvaných odchytových zařízení, a jsou to například skoková zařízení, kdy vlastně je vybudovaný velký schod obyčejně na svažitém terénu z kopce, a to zvíře přeskočí nebo překoná tuto překážku, ale zpátky tu překážku nemůže překonat, takže vlastně postupně zvířata do přezimovacích obůrek přibývají.
Jelení obory
Šumavské páteříky
Skleněné korálky vznikají tak jako kdysi na Šumavě páteříky – korálky do růženců. Postup je prakticky stejný, jen nářadí a surovina se postupem let vylepšily.
V žáru sklářského kahanu se nahřívají tyčinky kompozitního skla, sklo křehne, taje a navíjí se na kovové tyčinky. Proto se jim říká vinuté perly neboli vinutky. Ještě za horka se korálky zdobí skleněnými nitkami. Poté putují do nádoby s granulátem, který zpomaluje proces chladnutí. Po vychladnutí a stažení z kovových tyčinek se dále zpracovávají na šperky. Všechny kusy takto vyrobené jsou originály.
Krása skleněná, různě barevná stojí za zastavení se. A víte, proč se mluví o páteřících? Inu proto, že růžencům, pro něž byly určeny, se říkalo pater noster – a odříkáváním modlitby pak vznikl název i pro korálek. Naše průvodkyně dokonce tohle umění už začala i vyučovat.