Reportáže v regionech
Kašperské Hory
K chloubám Šumavy patří také Kašperské Hory, jedno z nejvýše položených gotických měst u nás. Jeho historie je spojována nejčastěji s rýžováním zlata. To v téhle oblasti získávali už Keltové. Ve čtrnáctém století patřily Kašperské Hory k největším zlatonosným revírům v Evropě. Ze zdejšího zlata Jan Lucemburský nechal razit mince, tzv. florény. Město se těšilo i přízni Karla IV., který na jeho ochranu nechal vybudovat hrad Kašperk. Porozhlédneme se i po okolí města. To připomíná nejen zlaté časy, ale také období před druhou světovou válkou, kdy tu vyrostla řada objektů lehkého československého opevnění.
Kašperské Hory
Elektrárna Černé jezero
Věkem babičkou je elektrárna na šumavském Černém jezeře. Sloužit začala v roce 1930 a elektřinu zvládá vyrábět dodnes. Vybudována byla jako elektrárna přečerpávací, ve dne vyráběla z jezerní vody elektřinu a v noci, v době klidu, vodu zase vracela. Dnes už tenhle postup energetici nevyužívají. Při prohlídce elektrárny si připomeneme hned několik technických zajímavostí. A porozhlédneme se také po přírodě – hlavně po jezeře, které patří k nejznámějším místům Šumavy.
Elektrárna Černé jezero
Kvilda
K turisty nejvyhledávanějším místům Šumavy patří to, kde pramení Vltava. Zavítáme tam i my. Porozhlédneme se po krajině, která inspirovala spisovatele Karla Klostermanna a také hudebního skladatele Bedřicha Smetanu. Samotný pramen se nachází v místech, kde v roce 1923 postavil Klub českých turistů dřevěný srub. Před několika týdny byl zpřístupněn pramen nový – pod Černou horou. Najdete ho v nadmořské výšce bezmála 1200 metrů. A při naší společné procházce prozradíme i nějaké to tajemství, které se k těmhle místům váže. Zastavíme se také ve známé vesničce Kvildě, která je poprvé v historických pramenech zmiňovaná už v 16. století.
Pramen Vltavy na Šumavě
Šumavské Hůrky
V nížinách už vládne jaro, ve vyšších polohách ale ještě zdaleka nekončí čas zimních radovánek. My toho využijeme a bílou stopou se chvíli budeme toulat na Šumavě kolem Hůreckého vrchu nedaleko Prášil. Zavzpomínáme na časy, kdy v téhle oblasti začínal vojenský újezd a dál se nesmělo. Ale i na doby mnohem starší, kdy se ve zdejších končinách dařilo sklárnám. Dokonce se právě odsud vyvážela benátská zrcadla do celého světa. Ruch, který tu vládl kdysi, odvál čas. Ale turisté tu i tak mají co obdivovat.
Šumavské Hůrky
Dřeváky
Klasické dřeváky bývaly dřív na Šumavě docela běžnou obuví. Místní je nosili do lesa, na pole, do školy a dokonce v nich i sportovali. A mnozí je v zimě také ve své chalupě vyráběli. Časy se ale mění a z tradičních dřeváků se stala hotová vzácnost. Pan Karel Fürbach z Volar se jim ale věnuje dodnes. Nechá nás přihlížet jejich výrobě a přidá nám k tomu pár zajímavostí. Například tu, že nejlepším materiálem je dřevo z borovice. Ukáže nám také speciální nástroje, které se už taky dneska získávají docela složitě.