Reportáže v regionech
Muzeum Šumavy
Na jedné straně Kašperské Hory a také hrad Kašperk, na druhé pak chladné kvildské pláně. To všechno najdeme v sousedství Huťské hory. Vypíná se sice do nadmořské výšky bezmála dvanácti set metrů, ale pozvolně stoupající svahy vůbec nepřipomínají, jak vysoko se vydáváte. Karel IV. tu před mnoha staletími nechal vybudovat zlatou stezku vedoucí do Pasova a ve stejné době nedaleko již zmíněný hrad Kašperk. Později tu pak vyrostly také sklárny. Nejstarší v téhle oblasti založenou byla ta vedle usedlosti Vogelsang, kde se pracovalo už před rokem 1584. Sklářské pece sice už dávno vyhasly, ale samotnou usedlost si prohlédnout můžeme. Vypráví se, že za třicetileté války se Vogelsang marně pokoušeli dobýt Švédové. Dnes v něm funguje galerie moderního umění.
Huťská hora
Nová Hůrka
Při našem toulání po Šumavě tentokrát zavítáme k Nové Hůrce. V téhle pohraniční oblasti kdysi žili králováci, kteří ji střežili. Podléhali přímo králi a mohli si užívat řady výsad. Zastavíme se také u ledovcového jezera Laka. Se svou rozlohou 2,5 ha patří k nejmenším na Šumavě. A navštívíme Ferdinandovo údolí. U Debrnického potoka, který jím protéká, můžeme obdivovat typicky alpské rostliny. Nezapomeneme také na slavnou historii sklářství v celé oblasti. Tu připomíná mimo jiné historický objekt sklářské huti v Nové Hůrce. A kdysi prý byl jejím dokladem i velký skleněný zvon ve zvoničce kostela u Ferdinandova údolí.
Nová Hůrka
Sudslavický okruh
Šumava i na rozhraní podzimu a zimy nabízí spoustu přírodních krás. My vás tentokrát zavedeme na tříkilometrový Sudslavický okruh nedaleko Vimperka. Nabídne nám patnáct zastavení se zajímavými informacemi. Většina trasy této naučné stezky vede přírodní rezervací Opolenec. Prohlédneme si známou Sudslavickou lípu, která tu stála zřejmě už před šesti stovkami let. U mladičkého stromu podle pověsti kázal sám Mistr Jan Hus. Pak se také podíváme k Sudslavické jeskyni, která je významným paleontologickým nalezištěm čtvrtohorních zvířat. Rozsáhlé archeologické práce tu probíhaly na konci 19. století.
Sudslavický okruh
Kašperské Hory
K chloubám Šumavy patří také Kašperské Hory, jedno z nejvýše položených gotických měst u nás. Jeho historie je spojována nejčastěji s rýžováním zlata. To v téhle oblasti získávali už Keltové. Ve čtrnáctém století patřily Kašperské Hory k největším zlatonosným revírům v Evropě. Ze zdejšího zlata Jan Lucemburský nechal razit mince, tzv. florény. Město se těšilo i přízni Karla IV., který na jeho ochranu nechal vybudovat hrad Kašperk. Porozhlédneme se i po okolí města. To připomíná nejen zlaté časy, ale také období před druhou světovou válkou, kdy tu vyrostla řada objektů lehkého československého opevnění.
Kašperské Hory
Elektrárna Černé jezero
Věkem babičkou je elektrárna na šumavském Černém jezeře. Sloužit začala v roce 1930 a elektřinu zvládá vyrábět dodnes. Vybudována byla jako elektrárna přečerpávací, ve dne vyráběla z jezerní vody elektřinu a v noci, v době klidu, vodu zase vracela. Dnes už tenhle postup energetici nevyužívají. Při prohlídce elektrárny si připomeneme hned několik technických zajímavostí. A porozhlédneme se také po přírodě – hlavně po jezeře, které patří k nejznámějším místům Šumavy.