Reportáže v regionech
Zaniklé vesnice kolem Křemelné
Po odsunu německých obyvatel Šumavy osiřela po druhé světové válce spousta chalup. Zhruba v polovině minulého století v kraji zaniklo kolem stovky vesnic. My si připomeneme ty, které ležely kolem řeky Křemelné. Průvodce nám budou dělat historická alba, tedy knihy nebo fotoalba, díky nimž se dozvíme, jak to na jednotlivých místech vypadalo. Jen památník vojákům padlým v první světové válce například najdeme tam, kde býval Velký Bor. Další naší zastávkou budou bývalé Stodůlky. Zdejší královácká rychta mívala druhou největší rozlohu u nás, hned po Praze. Na další zastávce nás přivítá obnovená kaplička. Ta původní vyrostla jako vzpomínka na zdejší občany, kteří podlehli španělské chřipce. A cestou nás čekají ještě dvě znovuzrozené kapličky.
Zaniklé vesnice kolem Křemelné
Kleť
Jihočeskou horu Kleť zná snad každý z nás. Historické prameny ji poprvé zmiňují ve 13. století a někdy v 17. se objevilo její současné jméno. Společně se vydáme na vrchol, ke kterému se zájemci můžou dostat pěšky, na kole, ale taky lanovkou. Zastavíme se u rozhledny, která je nejstarší kamennou u nás. Vyrostla už v prvnín polovině 19. století. Její stavitelé využili toho, jak krásný výhled do všech světových stran Kleť nabízí. Zapomenout nesmíme ani na turistickou chatu, kterou tu vybudovali zhruba sto let po rozhledně. A na observatoř, která se pyšní titulem nejvýše položená v České republice. Mimochodem chlubit se může ještě tím, že právě z ní byla objevena celá řada nových planetek. A nabídneme vám rovněž výlet do časů před naším letopočtem, kdy nedaleko od Kletě vzniklo keltské oppidum.
Kleť
Šumavou na běžkách
Bílou stopou tentokrát budeme putovat krajinou Šumavou podél bavorské hranice. Připomeneme si její dávnou historii těchto míst, zejména pohnuté časy po válce, kdy tu po odsunu sudetských Němců osiřela spousta kdysi rušných obcí. Část oblasti pak zabral vojenský výcvikový prostor Dobrá Voda a většina vesniček, které dřív stávaly na jeho území, zanikla úplně. Náš výlet odstartujeme v největší obci u nás, v Prášilech. Ty jsou taky na celé trase bodem s nejnižší nadmořskou výškou. Zastavíme se na místě, kterému se říká Zlatý stoleček, a dozvíme se, že u velkého balvanu skrytého pod sněhovou peřinou se tu kdysi potkávali pašeráci z Čech a Bavorska a vzájemně si vyměňovali zboží. A pak vyrazíme k jezeru Laka a dopřejeme si výhled na vrcholky Alp.
Šumavou na běžkách
Fauna Šumavy
Pokud patříte k milovníkům Šumavy, určitě neodmítnete pozvání na výlet za jejími krásami, ale hlavně za zvířaty, pro které se stala domovem. V lesích občas zaslechnete sovu, tajemné šustění dává tušit, že se někde nedaleko možná toulá jelen. Ale vidět zdejší obyvatele ze zvířecí zvíře se ve volné přírodě až tak často nepodaří. Proto se pracovníci národního parku rozhodli vybudovat několik pozorovatelen, kde tuhle šanci zájemci dostanou. A zavítat mohou i do zařízení, kde si některé z nich mohou prohlédnout pořádně zblízka. My vás zavedeme například do sovince v Borových Ladách, kde se dozvíme spoustu zajímavostí o životě sov. A nahlédneme taky do rybího království, kde nás čeká malý potěr i odrostlé kousky a navíc raci.
Fauna Šumavy
Na kole po Šumavě
Nenecháme si ujít ani výlet na kole. A tentokrát s bicykly vyrazíme na Šumavu. Odstartujeme na Kvildě. Tahle horská obec, o níž první zmínky najdeme v historických pramenech už v 16. století, je nejvýše položenou u nás. Najdete ji totiž v nadmořské výšce 1065 metrů. Žijí v ní necelé dvě stovky obyvatel, ale ročně sem zavítá nebo tudy alespoň projde zhruba tři čtvrtě milionu návštěvníků. Ti se vydávají třeba k nedalekému prameni Vltavy. Ale my si dnes dopřejeme výpravu kupříkladu za Králem Šumavy, na pytláckou stezku nebo za trnkový keř. Na Šumavě se totiž líbilo i filmařům, kteří tu natočili celou řadu známých snímků. Nenecháme si ujít ani zastavení v místech, kde dřív bývala takzvaná železná opona. Dnes bychom mohli samozřejmě k sousedům zavítat bez problémů, ale my zůstaneme doma a budeme obdivovat krásy naší přírody.