Reportáže v regionech
Knížecí stolec a okolí
Projdeme se i místy, která byla dřív coby Vojenský výcvikový prostor Boletice veřejnosti nepřístupná. Naším cílem bude kopec Knížecí stolec. Dozvíme se, jak ke svému zvláštnímu pojmenování přišel, a užijeme si krásných výhledů do kraje z věže, která nedávno vyrostla na jeho vrcholu. Zastavíme se ještě u uhlíkovské myslivny, která prý bývala jednou z nejkrásnějších staveb svého druhu v celých schwarzenberských revírech. Vyrostla na počátku 20. století. A taky u malého potůčku, který nese stejné jméno. Zavzpomínáme na řádění orkánu Kyrill 18. ledna 2007 i na to, jak se místní popasovali s jeho následky. A nesmíme zapomenout dodat, že i dnes tu ve všedních dnech cvičí vojáci, takže turisti se na Knížecí stolec můžou vydat jen o víkendech.
Knížecí stolec a okolí
Šumavský Everest
Milovníkům hor nabídneme výstup na Everest. A určitě jim nebude vadit, že půjde „jen“ o šumavský. Pokud marně přemýšlíte, kde byste ho hledali, prozradíme vám hned, že se jeho zdoláním rozumí absolvování cesty k přívozu v Horní Plané, na Knížecí stolec, Moldaublick, Plechý, Smrčinu, Třístoličník, k lovecké chatě v úbočí Špičáku a na Olšinu. Jde vlastně o to, že do vrcholového pasu si každý adept nasbírá svých 8 razítek. Nutno dodat, že to obnáší nachodit nemálo kilometrů často v náročném terénu, takže nejde o nic snadného. Odměnou je všem odvážlivcům ale kupříkladu zastavení u jednoho z nejstarších a nejvýše položených chovných rybníků u nás, založeného v roce 1370. Nebo procházka místy, která byla donedávna přístupná jen vojákům.
Šumavský Everest
Sklárna Annín
Jednou z nejdéle nepřetržitě fungujících skláren u nás je ta v Anníně. Letos slaví už své 220. narozeniny, založena totiž byla v roce 1796. Její budovy jsou dnes kulturní památkou. Stejně jako nedaleká kaple, kterou si coby místo posledního odpočinku nechali v roce 1886 vybudovat jedni z majitelů hutě Schmidové. Je běžně nepřístupná, ale my si ji společně prohlédneme. Nelze přehlédnout její výzdobu, která je připomínkou profese zakladatelů. Obdivovat budeme ale především umělecká díla annínských mistrů. Produkce byla velmi pestrá, rodila se tu kupříkladu alabastrové či růžové sklo. A taky takzvané selské stříbro. Bude nás samozřejmě zajímat, co si pod trochu tajemnými názvy máme představit. Staré kousky do expozice dokumentující jednotlivá období shánějí místní po celém světě.
Sklárna Annín
Zaniklé vesnice kolem Křemelné
Po odsunu německých obyvatel Šumavy osiřela po druhé světové válce spousta chalup. Zhruba v polovině minulého století v kraji zaniklo kolem stovky vesnic. My si připomeneme ty, které ležely kolem řeky Křemelné. Průvodce nám budou dělat historická alba, tedy knihy nebo fotoalba, díky nimž se dozvíme, jak to na jednotlivých místech vypadalo. Jen památník vojákům padlým v první světové válce například najdeme tam, kde býval Velký Bor. Další naší zastávkou budou bývalé Stodůlky. Zdejší královácká rychta mívala druhou největší rozlohu u nás, hned po Praze. Na další zastávce nás přivítá obnovená kaplička. Ta původní vyrostla jako vzpomínka na zdejší občany, kteří podlehli španělské chřipce. A cestou nás čekají ještě dvě znovuzrozené kapličky.
Zaniklé vesnice kolem Křemelné
Kleť
Jihočeskou horu Kleť zná snad každý z nás. Historické prameny ji poprvé zmiňují ve 13. století a někdy v 17. se objevilo její současné jméno. Společně se vydáme na vrchol, ke kterému se zájemci můžou dostat pěšky, na kole, ale taky lanovkou. Zastavíme se u rozhledny, která je nejstarší kamennou u nás. Vyrostla už v prvnín polovině 19. století. Její stavitelé využili toho, jak krásný výhled do všech světových stran Kleť nabízí. Zapomenout nesmíme ani na turistickou chatu, kterou tu vybudovali zhruba sto let po rozhledně. A na observatoř, která se pyšní titulem nejvýše položená v České republice. Mimochodem chlubit se může ještě tím, že právě z ní byla objevena celá řada nových planetek. A nabídneme vám rovněž výlet do časů před naším letopočtem, kdy nedaleko od Kletě vzniklo keltské oppidum.
