Reportáže v regionech
Prachatická obchodní cesta
Šumavou kdysi vedly tři staré obchodní cesty, po kterých se z Pasova do Čech přivážela tolik žádaná sůl z alpských nalezišť. Takzvaná „Horní“ končila v Kašperských Horách, „Střední“ ve Vimperku a nejstarší a nejvíce frekventovaná „Dolní“ v Prachaticích. Od počátku 16. století se těmhle cestám začalo říkat „Zlatá stezka“. Stejný název má od letoška síť pěších tras při česko-německé hranici. Nás ale tentokrát k výletu zlákala prachatická větev té původní. Živo je na ní pořád, jen místo soumarů s těžkým nákladem tudy putují rodinky s dětmi k zookoutku u Fefrovských rybníčků.
Prachatická obchodní cesta
Špičák a snowboardy
Letošní počasí přeje milovníkům zimních radovánek. My si štědré sněhové nadílky budeme užívat na šumavském Špičáku, kde je k dispozici osm a půl kilometru upravených sjezdovek. Připomeneme si něco z historie oblíbené hory a jejího okolí. První lyžařské závody se na ní konaly již v roce 1902. Později v roce 1921 zde byl dokonce vybudován skokanský můstek, který sloužil až do sedmdesátých let. Vznikl na nejprudší sjezdovce, která se jmenuje Šance. Údajně je její svah dokonce tím nejprudším v republice. Potkat na ní můžeme lyžaře, ale i vyznavače jízdy na jednom prkně, tedy na snowboardech. Ty se tu dokonce v jednom malém domku v podstatě přímo u sjezdovky vyrábějí. A nás bude zajímat, jak to probíhá.
Špičák a snowboardy
Toulky Šumavou
Naše toulky Šumavou tentokrát odstartujeme poměrně netradičně. Zkontrolujeme si čas u nejmladšího orloje v zemi. Od loňského podzimu ukazuje hodiny v Hojsově Stráži, vísce ležící na svahu hory Můstek. Vybudoval ho Zdeněk Landa ve své pražské dílně a pak doma na půdě ze součástek z odložených šicích strojů a bicyklů, které objevil ve sběrných surovinách. Jen řetězy na táhla koupil nové. Prozradí nám, co všechno jeho stroj ukazuje a jaká neobvyklá řešení pro něj vymyslel. Pak se vydáme do okolní krajiny. Například na vyhlídku nad nejhlubším šumavským údolím, odkud je vidět až k největšímu jezeru hor na západních hranicích. A připomeneme si rovněž časy, kdy značná část oblasti byla přístupná v podstatě jen vojákům.
Toulky Šumavou
Elektromobilem po Šumavě
Výpravu na Šumavu si s námi tentokrát užijí i ti, kteří zrovna nepatří k milovníkům dlouhých horských túr. Vyrazíme totiž elektromobilem. Nepobouříme tudíž ani ochránce přírody. A zvládneme toho prozkoumat poměrně hodně. Nejprve nás čeká Král Šumavy. Tedy přesněji vzpomínka na známý film, který se v těchto končinách kdysi natáčel. Zastavíme se třeba v místech, kde se ve snímku Jiřina Švorcová topila a zjistíme, jak tu tehdy v parném suchém létě vzniklo klasické šumavské rašeliniště. Pak se potěšíme modrou krásou kosatcové louky u Skelné a ještě stihneme zajet do Železné Rudy. Tam nás čeká nová expozice na téma Člověk, příroda a obnovitelné zdroje energie a poté třeba nahlédnutí do světa bobrů, jelenů, laní a dokonce i losů.
Elektromobilem po Šumavě
Vlakem po Šumavě
Milovníky toulek po železnici určitě potěšíme výletem na Šumavu. Navíc jim nabídneme možnost dostat se i do míst, kam už koleje nevedou. Hned z několika nádraží tam vyrážejí autobusy, v nichž si vystačíme s jízdenkou na vlak. Dovezou nás do hor a pak můžeme pokračovat až k hranici s bavorskými sousedy. Naším cílem totiž bude hora Sedmiskalí, německy nazývaná Sieben Steinkopf. Proslula nádhernými výhledy do daleka a my si je rozhodně nenecháme ujít. Z vrcholu se potěšíme krásou Šumavy, dohlédneme do míst, kde stávala osada Knížecí Pláně, ale taky k Boubínu, na německé straně zase spolehlivě poznáme Luzný. Zájemci o starou lidovou architekturu by neměli minout vesničku Finsterau, kde vyrostl skanzen připomínající tu šumavskou.
