Reportáže v regionech
Naučná stezka Radešovské skály
Otava vzniká soutokem šumavských bystřin Vydry a Křemelné. Její nejčastější přívlastek je zlatonosná, ale lidé ji využívali i jinak. Plavilo se po ní dřevo, její síla pomáhala sklárnám a papírnám, chovaly se v ní perlorodky a dodnes se tu prohánějí pstruzi. My se vydáme k jednomu z nejmalebnějších úseků Otavy mezi Annínem a Radešovem. Okolím řeky nás provede naučná stezka Radešovské skály. Začíná ve sklářské osadě Annín, kde v roce 1796 vznikla huť, která vyráběla růžové sklo italskou technikou. Počátkem 19. století v ní poprvé v Rakousko – Uhersku vytavili rubínové sklo s použitím zlata. A zdejší pece od roku 1934 jako první v Československu využívaly elektrický proud. Slavné momenty místní historie si připomeneme i v Radešově.
Naučná stezka Radešovské skály
Chodské kroje
Chodsko je jednou z mála oblastí u nás, kde se na slavnosti i do kostela stále chodí v krojích. Lidí, kteří tenhle tradiční lidový oděv nosí, dokonce přibývá, a rozhodně nejde jen o členy zdejších folklórních souborů. Odkaz předků se snaží udržovat při životě i spolek „Chodsko žije“. Jednou z jeho členek je Denisa Ridel Drahonská, která ve své krejčovské dílničce ve Staněticích u Domažlic opravuje sváteční obleky z časů našich prababiček a jako jedna z mála v regionu také šije nové. Prozradí nám, jak jednotlivé části vznikají, kdy se podle pověsti poprvé na sukních objevily sklady i to, zda kroje podléhají módním trendům.
Chodské kroje
Křemelná – hora
Hora Křemelná shlíží z výšky 1150 metrů na stejnojmennou řeku, podél jejíhož toku jsme se toulali minule. Masiv najdeme poblíž Hartmanic a v dobách existence vojenského výcvikového prostoru sem byl vstup zakázán. Lesy v odlehlých končinách si v minulosti zvolil za svůj domov mimořádně vzácný pták tetřevec, který je křížencem tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Na svazích Křemelné najdeme také spoustu připomínek bývalého osídlení. Žili tu převážně šumavští Němci, kteří museli po válce odejít. Uvolněný prostor zabrali vojáci a ti většinu stop předcházejícího života zahladili. Zmizela například celá královácká rychta Stodůlky.
Křemelná – hora
Křemelná – řeka
Je považována za nejkrásnější řeku Šumavy a mnohými znalci dokonce za nejpůvabnější v celé zemi. Dlouhá je sice jen necelých třicet kilometrů, ale zajímavých míst kolem ní najdete spoustu. Její břehy lemuje panenská příroda připomínající místy kanadskou krajinu. Marně byste na nich naopak hledali jakékoliv stavby. Jmenuje se Křemelná. Při své pouti vytváří otevřené údolí se slatěmi a zvládla vyhloubit i obdivovaný kaňon. Tak se vydáme na malou túru podél jejího toku. Dozvíme se, kde pramení a nemineme samozřejmě ani místo, kde se stéká s Vydrou a společně pak krajinou pokračují coby Otava.
Křemelná - řeka
Korálkářka Alena Kyrálová
Alena Kyrálová ze Sušice pochází ze sklářské rodiny. Rodiče pracovali jako brusiči a ona zpočátku kráčela v jejich stopách. Během mateřské dovolené se ale pustila do tvorby korálků, takzvaných páteříků, ze kterých se kdysi navlékaly růžence. Jejich jméno je odvozeno od prvních slov známé křesťanské modlitby Otčenáš. Otče náš je v latině Pater Noster. K horám tato výroba po staletí neodmyslitelně patřila a Alena tak udržuje při životě dávnou tradici. Předvede nám, jak nad kahanem její křehká krása vzniká. Korálek se skládá z mnoha vrstev. S každou z nich nepatrně roste, z centimetrového korálku může být dvoucentimetrový až třícentimetrový. Na jeden růženec je jich zapotřebí zhruba šedesát. Alena ovšem z rozžhaveného materiálu dovede vykouzlit i půvabné figurky.
