Reportáže v regionech
Ostrý
V místech, kudy vede česko-bavorská hranice, vyšlápneme na jeden z nejvyšších šumavských vrcholů –Ostrý. Vlastně tu můžeme pokořit hned vrcholy dva. Malý Ostrý se tyčí do výšky 1266 metrů, zatímco jeho o trochu vyšší bratříček – sousední Velký Ostrý – až do 1293 metrů. Podle mnoha milovníků Šumavy jde o její vůbec nejhezčí horu. Možná proto, že nabízí panoramatický daleký výhled do všech směrů. Pro svoji siluetu z českého vnitrozemí dostala přezdívku Prsa Matky Boží. Stejně dominantně působí při pohledu ze sousední bavorské oblasti Lamer Winkel, a proto ji naši západní sousedé možná trochu neskromně, ale hrdě nazývají Matterhorn Bavorského lesa.
Ostrý
Po stopách milovské sklárny
Skláři ze Šumavy i severu Čech bývali vždy vyhlášení daleko za hranicemi naší země. Ve světě ovšem slavili úspěchy i jejich kolegové z Horácka na Českomoravské vrchovině. První hutě v tomhle regionu vznikaly už ve středověku, ale k nejvyhlášenějším a nejlepším u nás patřila ta, která stávala v 19. století v Českých Milovech na Žďársku. Do míst, kde se tehdy unikátní křehká krása rodila, se vypravíme a projdeme se jimi po naučné stezce. Naši průvodci nám prozradí, kdy sem přišli první skláři, co všechno vyráběli, čím svá díla barvili a zdobili i to, kde si jejich um můžeme připomenout.
Po stopách milovské sklárny
Naučná stezka Radešovské skály
Otava vzniká soutokem šumavských bystřin Vydry a Křemelné. Její nejčastější přívlastek je zlatonosná, ale lidé ji využívali i jinak. Plavilo se po ní dřevo, její síla pomáhala sklárnám a papírnám, chovaly se v ní perlorodky a dodnes se tu prohánějí pstruzi. My se vydáme k jednomu z nejmalebnějších úseků Otavy mezi Annínem a Radešovem. Okolím řeky nás provede naučná stezka Radešovské skály. Začíná ve sklářské osadě Annín, kde v roce 1796 vznikla huť, která vyráběla růžové sklo italskou technikou. Počátkem 19. století v ní poprvé v Rakousko – Uhersku vytavili rubínové sklo s použitím zlata. A zdejší pece od roku 1934 jako první v Československu využívaly elektrický proud. Slavné momenty místní historie si připomeneme i v Radešově.
Naučná stezka Radešovské skály
Chodské kroje
Chodsko je jednou z mála oblastí u nás, kde se na slavnosti i do kostela stále chodí v krojích. Lidí, kteří tenhle tradiční lidový oděv nosí, dokonce přibývá, a rozhodně nejde jen o členy zdejších folklórních souborů. Odkaz předků se snaží udržovat při životě i spolek „Chodsko žije“. Jednou z jeho členek je Denisa Ridel Drahonská, která ve své krejčovské dílničce ve Staněticích u Domažlic opravuje sváteční obleky z časů našich prababiček a jako jedna z mála v regionu také šije nové. Prozradí nám, jak jednotlivé části vznikají, kdy se podle pověsti poprvé na sukních objevily sklady i to, zda kroje podléhají módním trendům.
Chodské kroje
Křemelná – hora
Hora Křemelná shlíží z výšky 1150 metrů na stejnojmennou řeku, podél jejíhož toku jsme se toulali minule. Masiv najdeme poblíž Hartmanic a v dobách existence vojenského výcvikového prostoru sem byl vstup zakázán. Lesy v odlehlých končinách si v minulosti zvolil za svůj domov mimořádně vzácný pták tetřevec, který je křížencem tetřívka obecného a tetřeva hlušce. Na svazích Křemelné najdeme také spoustu připomínek bývalého osídlení. Žili tu převážně šumavští Němci, kteří museli po válce odejít. Uvolněný prostor zabrali vojáci a ti většinu stop předcházejícího života zahladili. Zmizela například celá královácká rychta Stodůlky.
