Reportáže v regionech
Bójové
O časech, kdy českou kotlinu obývali Keltové, toho moc nevíme. Nejspíš podle jejich kmene Bójů se naší zemi začalo říkat Bohemia. Řadu stop po sobě zanechali i na Šumavě. Tu nazývali Gabreta – tedy pohoří kozorožců. A připomíná je i řeka Otava, která pro ně byla Atawou, vodou bohatou zlatem. Keltové žili i na 902 metrů vysokém vrchu Sedlo nad vsí Albrechtice u Sušice. Kdysi na něm stávalo jedno z jejich hradišť. Zjistíme, co se z něj dochovalo a co dávné časy připomíná. A také se vydáme na rozhlednu, která vrch Sedlo zdobí dnes a nabízí příležitost porozhlédnout se po kraji.
Bójové
Lamberské panství
V posledních měsících míří řada lidí na Šumavu, ale spoustu zajímavých míst nabízí i její podhůří. Třeba v okolí Žihobec na Sušicku vzniklo množství zastavení, která připomínají historii bývalého lamberského panství. Dějiny tohoto rakouského šlechtického rodu se začaly psát už ve 13. století, v Pošumaví se jeho příslušníci poprvé objevili na počátku 18. století. Tehdy zakoupil pasovský biskup Jan Filip z Lamberka právě Žihobce a také okolní obce, jako Žichovice, Strašín nebo Rabí. Projdeme se místy, kde panstvo pobývalo, pořádalo hony a přidáme příběhy o tom, jak žilo.
Lamberské panství
Páteříky Hedviky Zahálkové
Kašperské Hory nejvíc proslavilo dobývání zlata. Město ale bylo díky své poloze také centrem obchodu se sklem, které se po staletí četných šumavských hutích. Archeologické nálezy dokládají, že snad ve všech vznikaly páteříky, tedy korálky nebo vinuté perle, používané k výrobě růženců. Krása i tvárnost křehkého materiálu učarovaly také Hedvice Zahálkové, která na slavnou tradici navazuje a ve své dílničce nad kahanem vytváří krásně zdobené kousky. Nechá nás do svého království nahlédnout, předvede nám, jak pracuje a prozradí i to, jak se k této tvorbě dostala.
Páteříky Hedviky Zahálkové
Naučná stezka Olšina
Olšina nedaleko Horní Plané na Šumavě je jedním z nejvýše položených chovných rybníků na našem území. Vznikl už na počátku 15. století, podle některých zdrojů ještě dřív. Nejen jeho historii, ale i okolní přírodu turistům přibližuje nová naučná stezka. Vydat se po ní můžete do míst, která byla dlouhá desetiletí součástí vojenského prostoru Boletice a tím pádem veřejnosti nepřístupná. Je dlouhá přes sedm kilometrů a provede vás přes mokřady, rašeliniště a dokonce i po dřevěných pilotech nad hladinou. Vypravíme se k nejzajímavějším zastavením a prozradíme vám, kterým rostlinám a živočichům se v oblasti nejvíc daří.
Naučná stezka Olšina
Ostrý
V místech, kudy vede česko-bavorská hranice, vyšlápneme na jeden z nejvyšších šumavských vrcholů –Ostrý. Vlastně tu můžeme pokořit hned vrcholy dva. Malý Ostrý se tyčí do výšky 1266 metrů, zatímco jeho o trochu vyšší bratříček – sousední Velký Ostrý – až do 1293 metrů. Podle mnoha milovníků Šumavy jde o její vůbec nejhezčí horu. Možná proto, že nabízí panoramatický daleký výhled do všech směrů. Pro svoji siluetu z českého vnitrozemí dostala přezdívku Prsa Matky Boží. Stejně dominantně působí při pohledu ze sousední bavorské oblasti Lamer Winkel, a proto ji naši západní sousedé možná trochu neskromně, ale hrdě nazývají Matterhorn Bavorského lesa.
