Reportáže v regionech
Schwarzenberský kanál
Na jihu Čech uprostřed Šumavy se nachází Schwarzenberský plavební kanál z konce 18. století. Byl vystavěn na žádost knížete Jana Nepomuka I. pod vedením Josefa Rosenauera. Dopravní cesta dlouhá 52 kilometrů sloužila k zásobování Vídně dřevem z těžko přístupných horských lesů a připomíná, jak úzce byly české a rakouské země propojeny. Na její výstavbě se podíleli i lidé z nedalekého městečka Aigen – Schlägl. V něm poutá asi největší pozornost víc než osm století starý klášter. Založili ho bratři z řádu premonstrátů, kteří do těchto končin přišli v roce 1218 z Milevska. Od té doby byl duchovním centrem regionu, a dnes je oblíbeným cílem poutníků i turistů.
Schwarzenberský kanál
Páteříkova huť
V žádné rodině nesměly po staletí chybět růžence sestavené z korálků, tak zvaných pateříků, které se používaly k odpočítávání modliteb. Jméno dostaly podle prvních slov té asi nejznámější Otče náš – latinsky Pater noster. Na Šumavě se v místech, kde se dělaly, dodnes dá najít spousta malých úlomků. Manželé Krocovi, kteří chalupaří nedaleko Javorné, je nejprve sbírali a pak se rozhodli pustit i do jejich výroby. Oba sice pracují v úplně jiném oboru, ale za pomoci přátel si na zahradě postavili repliku středověké sklářské pece. Prozradí nám, co všechno se museli naučit.
Páteříkova huť
Horní Planá
Horní Planá na břehu Lipenského jezera je jednou ze vstupních bran Šumavy, proslula ale i coby rodiště česko-rakouského spisovatele Adalberta Stiftera. K jeho poctě místní už v roce 1884 vybudovali lesní park o rozloze 5 hektarů. V místě zvaném Dobrá voda vytvořili vycházkové stezky a vysázeli stovky stromů a keřů. Dodnes se tu například dochovala alej devíti lip malolistých. Projdeme se v jejich stínu a zamíříme také k dominantě areálu, rozhledně, která se tyčí nad městem do výšky 862 metrů nad mořem.
Horní Planá
Nejjižnější bod
Na mapě České republiky byste toto místo snadno přehlédli. Nenajdete tu rozhlednu, přehradu ani známý hrad. Nejjižnější bod naší země se nachází jen několik kilometrů od Vyššího Brodu. Po staletí tudy lidé putovali za obchodem i za prací. Hned za hranicemi je vítal Bad Leonfelden. Mezi oběma místy je vzdálenost pouhých deset kilometrů, i ta byla ale v době železné opony nepřekonatelná. Dnes mezi nimi dokonce vede přeshraniční stezka. K našim jižním sousedům nahlédneme i my.
Nejjižnější bod
Z Rychnůvku do Haslachu
V krajině mezi Lipenskou přehradou a hranicí s Horním Rakouskem jako by se zastavil čas. Najdete v ní kromě krásné přírody i zaniklou obec Rychnůvek, která vznikla ve 13. století na obchodní cestě do městečka Haslach u našich jižních sousedů. V minulém století se tato místa vzdálená od sebe jen něco málo přes 15 kilometrů ocitla díky ostnatým drátům na pomyslném konci světa. Dnes mezi nimi putují turisté po vyznačených cestách a na malý výlet přes hranice se vydáme i my.
