Reportáže v regionech
Ozdoby ze Vsetína
Foukané vánoční ozdoby ze Vsetína zdobí stromečky nejen u nás, ale třeba také ve Finsku, Dánsku a dokonce i za velkou louží. Jako první se do jejich výroby pustil na počátku dvacátých let minulého století sklář Ludvík Ondra, v polovině století ho pak následovalo výrobní dužstvo IRISA. Prohlédneme si některé poklady, které vznikly v počátcích výroby, ale hlavně nahlédneme pod ruce sklářům i malířkám. Všechno začíná ve foukárně, kde vznikají takzvané dvojáky. Ty se pak mění v koule, zvonečky nebo figurky a následně putují ke stříbření, namáčení do odstínů laků a samozřejmě také ke zdobení dekorem. Ročně se tu vyrobí bezmála milión ozdob, k dispozici jsou tu dvě až tři stovky různých forem. Velký je samozřejmě také sortiment ozdobných motivů.
Ozdoby ze Vsetína
Kolař
Jediného koláře v Česku jsme objevili v Novém Hrozenkově na Valašsku. Pan Augustin Krystyník podědil řemeslo i dílnu po otci. Za vlády komunistů se vyučil a po roce 1990 se pustil do jeho provozování. Vyrábí dřevěná loukoťová kola všeho druhu. Ta k normálním vozům, ale také ke kočárům, hasičským stříkačkám a troufne si i na kola k veteránům. Na jejich výrobě se toho za staletí moc nezměnilo. Základem je železem zpevněná hlava, tedy střed, kola. Do ní je potřeba vyvrtat nebo vydlabat otvory pro paprsky a po jejich osazení přijdou na řadu loukotě, které tvoří obvod kola. Ve finále se pak na loukotě nasadí železná obruč, která dřív bývala prací kováře. Pan Krystyník ale i tohle zvládá sám. Pokud byste vznik kola chtěli vidět na vlastní oči, můžete po domluvě do dílny dorazit.
Kolář
Zvonaři z Halenkova
Zvonařské řemeslo nepatří dnes rozhodně k těm nejrozšířenějším. O to vzácnější je návštěva dílny, kde velké a krásně znějící zvony vznikají. My jsme jednu objevili v Halenkově. Vládne v ní pan Josef Tkadlec, který převzal pomyslný řemeslný štafetový kolík po svém tatínkovi. Do práce se zapojoval už jako malý kluk, pak vystudoval umělecký design a pustil se do zdobení zvonů. V jeho dílně ročně vznikne kolem padesátky různě velkých zvučných krasavců. Cesta jednoho od zadání až po první zazvonění trvá měsíce. Dozvíme se ale ještě víc, například, jak moc důležité je takzvané žebro, tedy tvar a profil zvonu, ve kterém je vlastně ukryté kouzlo tónů.
Zvonařství
Městečko pod Radhoštěm
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nabízí výlety v duchu cest pana Broučka proti proudu času už dlouho. Ke krásným starým chalupám a jejich vybavení teď přibyla unikátní expozice. Jmenuje se Městečko pod Radhoštěm a mapuje sedm století zdejší historie. Vystaveny jsou tu vzácné poklady, například barokní boží hrob z rožnovského kostela Všech svatých, valašský hák na zúrodňování půdy ze sedmnáctého století, ale také ucelený soubor prvorepublikové lékárny, který u nás nemá obdoby. Můžeme nahlédnout do řemeslných dílen, ale i do domácností. Navíc si připomeneme lázeňské tradice města. Málokdo by věřil, že vedle zdravého vzduchu, tu kurýrovala i žinčica, která se podávala teplá a po ránu. A dokonce ani pivní lázně, které patří k lákadlům města, nejsou žádnou novinkou, ale obnovenou službou.
Valašské muzeum
Moravská gobelínová manufaktura
Šest a půl metru dlouhý koberec, který bude zdobit kostel ve Vsetíně, a spoustu dalších zajímavostí uvidíme v Moravské gobelínové manufaktuře. Přidáme také par historických údajů. Třeba ten, že gobelíny znali naši předci už před dvěma tisícovkami let, což nám připomínají nálezy v egyptských hrobech. Prozradíme také něco z výroby gobelínů a vzácných koberců. Začneme u výtvarného návrhu, jeho vybarvení. Pak přijde na řadu řezání vlny, její vázání, zatkávání a nakonec se do práce pustí starý stroj, který zajistí absolutně stejnou výšku celé plochy. Prohlédneme si i některé hotové gobelíny – moderní a také historické.