Reportáže v regionech
Kolař
Jediného koláře v Česku jsme objevili v Novém Hrozenkově na Valašsku. Pan Augustin Krystyník podědil řemeslo i dílnu po otci. Za vlády komunistů se vyučil a po roce 1990 se pustil do jeho provozování. Vyrábí dřevěná loukoťová kola všeho druhu. Ta k normálním vozům, ale také ke kočárům, hasičským stříkačkám a troufne si i na kola k veteránům. Na jejich výrobě se toho za staletí moc nezměnilo. Základem je železem zpevněná hlava, tedy střed, kola. Do ní je potřeba vyvrtat nebo vydlabat otvory pro paprsky a po jejich osazení přijdou na řadu loukotě, které tvoří obvod kola. Ve finále se pak na loukotě nasadí železná obruč, která dřív bývala prací kováře. Pan Krystyník ale i tohle zvládá sám. Pokud byste vznik kola chtěli vidět na vlastní oči, můžete po domluvě do dílny dorazit.
Kolář
Zvonaři z Halenkova
Zvonařské řemeslo nepatří dnes rozhodně k těm nejrozšířenějším. O to vzácnější je návštěva dílny, kde velké a krásně znějící zvony vznikají. My jsme jednu objevili v Halenkově. Vládne v ní pan Josef Tkadlec, který převzal pomyslný řemeslný štafetový kolík po svém tatínkovi. Do práce se zapojoval už jako malý kluk, pak vystudoval umělecký design a pustil se do zdobení zvonů. V jeho dílně ročně vznikne kolem padesátky různě velkých zvučných krasavců. Cesta jednoho od zadání až po první zazvonění trvá měsíce. Dozvíme se ale ještě víc, například, jak moc důležité je takzvané žebro, tedy tvar a profil zvonu, ve kterém je vlastně ukryté kouzlo tónů.
Zvonařství
Městečko pod Radhoštěm
Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm nabízí výlety v duchu cest pana Broučka proti proudu času už dlouho. Ke krásným starým chalupám a jejich vybavení teď přibyla unikátní expozice. Jmenuje se Městečko pod Radhoštěm a mapuje sedm století zdejší historie. Vystaveny jsou tu vzácné poklady, například barokní boží hrob z rožnovského kostela Všech svatých, valašský hák na zúrodňování půdy ze sedmnáctého století, ale také ucelený soubor prvorepublikové lékárny, který u nás nemá obdoby. Můžeme nahlédnout do řemeslných dílen, ale i do domácností. Navíc si připomeneme lázeňské tradice města. Málokdo by věřil, že vedle zdravého vzduchu, tu kurýrovala i žinčica, která se podávala teplá a po ránu. A dokonce ani pivní lázně, které patří k lákadlům města, nejsou žádnou novinkou, ale obnovenou službou.
Valašské muzeum
Moravská gobelínová manufaktura
Šest a půl metru dlouhý koberec, který bude zdobit kostel ve Vsetíně, a spoustu dalších zajímavostí uvidíme v Moravské gobelínové manufaktuře. Přidáme také par historických údajů. Třeba ten, že gobelíny znali naši předci už před dvěma tisícovkami let, což nám připomínají nálezy v egyptských hrobech. Prozradíme také něco z výroby gobelínů a vzácných koberců. Začneme u výtvarného návrhu, jeho vybarvení. Pak přijde na řadu řezání vlny, její vázání, zatkávání a nakonec se do práce pustí starý stroj, který zajistí absolutně stejnou výšku celé plochy. Prohlédneme si i některé hotové gobelíny – moderní a také historické.
Moravská gobelínová manufaktura
Valašské muzeum
Pro motorky se Miroslav Tomanec ze Seninky na Vsetínsku nadchl už v dětství. A tahle záliba mu vydržela dodnes. Ve své sbírce má úctyhodné tři stovky veteránů a vzácných kousků. Stovku z nich už vystavuje ve svém muzeu. A ty další čekají na různé opravy, úpravy a návrat zašlého lesku. Nejstarším kouskem v expozici je Jawa Robot vyrobená v roce 1929, druhou slavnou značku ČZ pak reprezentuje například veterán z roku 1937. Pokud vás zajímá, kterému motocyklu se říká Liběňák, tak pan Tomanec nám to prozradí, stejně jako další zajímavosti o svých pokladech.