Reportáže v regionech
Jurkovičova rozhledna
Snad všichni milovníci Beskyd znají malebné stavby, jejichž autorem je architekt slovenského původu Dušan Jurkovič. Maměnka i Libušín jsou legendami nejen na Pustevnách. Třetí dílo známého architekta je podstatně mladší. I když se v autorově hlavě zřejmě zrodilo ještě dřív než bývalé útulny na Pustevnách. Zůstalo ovšem jen u obrázku. Rozhledna na něm stojící se tehdy realizace nedočkala. Dnes už ale výhled do kraje nabízí. Podle Jurkovičova obrázku uschovaného v archivech vznikla potřebná dokumentace a technologiemi, které se užívaly v jeho časech, byla rozhledna postavena. Kde ji máte hledat? Na Karlově kopci nad Rožnovem. A až se pokocháte pohledem do kraj, můžete pokračovat po naučné stezce dál až k vrcholu Hradisko.
Jurkovičova rozhledna
Výrobce šindelů
Beskydské lesy vždycky nabízely místním obyvatelům dostatek materiálu na stavbu přístřeší. K zastřešení se používalo dřevo jedlové a později smrkové. Z něj se vyráběly typické štípané šindele. I když je z mnohých střech vyhnaly bezpečnostní předpisy, pořád ještě své využití mají. Jedním z řemeslníků, u kterých si je mohou zájemci objednat, je Tomáš Maceček z Huslenek na Valašsku. A do jeho království se vypravíme. Dozvíme se od něj, že nejvhodnějšími stromy pro zpracování jsou smrky s hodně hustými letokruhy, které rostly pomalu a v dobrém prostředí. A samozřejmě nás bude zajímat, jak výroba vypadá. Podíváme se také na středověký hrad v Malenovicích, kde právě probíhá oprava střechy a používanou krytinou jsou, jaky jinak, právě šindele. Ty zdobí také například střechu slavného poutního kostela na Prašivé.
Výrobce šindelů
Zámek Lešná
Na místě dnešního zámku v Lešné stávala ve 14. století tvrz, na níž se střídaly nepříliš známé rody. Klasicistní podoba je dílem majitelů z rodiny Kinských z Vchynic a Tetova, za zámecký park vděčíme zase jejich předchůdcům Bésům z Chrostiny. Návštěvníkům nebyl zámek nikdy běžně přístupný, až teď po velké rekonstrukci. Jeho interiéry jsou vybaveny původním mobiliářem, k nejvzácnějším exponátům patří barokní sekretář s množstvým tajných schránek a také s ruskou carskou orlicí. Ta napovídá, že by historický kousek mohl patřit k nábytku vyrobenému pro Kateřinu Velkou. Prohlédneme si i zajímavou šperkovnici s neobvyklým zdobením. A přidáme pověst o vodní víle, která se zamilovala do jednoho z místních zámeckých pánů.
Zámek Lešná
Brouskař
Tradiční ruční výrobu kamenných brousků udržuje při životě Jaroslav Sucháček ve Lhotě u Vsetína. Historie brouskařského řemesla sahá na Vsetínsku minimálně do 17. století hlavně díky jemnozrnnému pískovci, který se tu nachází a ze kterého se brousky vyrábějí. Pan Sucháček nám ukáže, jak takový brousek z dovezeného kamene vzniká, prozradí, co všechno potřebuje a jak dlouho práce trvá. V jeho dílně najdeme ale také rohovinu, ze které vyrábí vábničky pro lovce a ozdoby pro ženy. Včetně krásných hřebenů, které používaly naše prababičky. Pokud byste chtěli sledovat práci pana Sucháčka na vlastní oči, pak máte šanci na různých lidových jarmarcích, například ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Brouskař
Ozdoby ze Vsetína
Foukané vánoční ozdoby ze Vsetína zdobí stromečky nejen u nás, ale třeba také ve Finsku, Dánsku a dokonce i za velkou louží. Jako první se do jejich výroby pustil na počátku dvacátých let minulého století sklář Ludvík Ondra, v polovině století ho pak následovalo výrobní dužstvo IRISA. Prohlédneme si některé poklady, které vznikly v počátcích výroby, ale hlavně nahlédneme pod ruce sklářům i malířkám. Všechno začíná ve foukárně, kde vznikají takzvané dvojáky. Ty se pak mění v koule, zvonečky nebo figurky a následně putují ke stříbření, namáčení do odstínů laků a samozřejmě také ke zdobení dekorem. Ročně se tu vyrobí bezmála milión ozdob, k dispozici jsou tu dvě až tři stovky různých forem. Velký je samozřejmě také sortiment ozdobných motivů.