Reportáže v regionech
Vartovna a Súlovské skály
Valašská obec Seninka se v historických pramenech poprvé objevila už na počátku 16.s toletí. Kromě toho, že si v ní můžeme připomenout staré valašské tradice, mají tu i muzeum motocyklů, vzpomínáte? My ale dnes poputujeme dál. Jsme takřka na hranicích se Slovenskem, byla by škoda k sousedům nenahlédnout. Vydáme se na cestu přes vrch Vartovna. Zastavíme se u místa, kde se ještě před vydáním Tolerančního patentu konalo velké evangelické shromáždění, do všech světových stran se rozhlédneme z rozhledny, která zdobí vrchol Vartovny a pak už si to namíříme za hranice. Čekají nás tam Súlovské skály. Kdysi na jejich vrcholu stával velký hrad, dnes už tu najdeme jen mnohé zajímavé skalní útvary. Je to jediné slepencové skalní město na Slovensku. Líbí se tu také sovám a dravcům, možná i proto se tu natáčela pohádka Král sokolů.
Vartovna a Súlovské skály
Jurkovičova rozhledna
Snad všichni milovníci Beskyd znají malebné stavby, jejichž autorem je architekt slovenského původu Dušan Jurkovič. Maměnka i Libušín jsou legendami nejen na Pustevnách. Třetí dílo známého architekta je podstatně mladší. I když se v autorově hlavě zřejmě zrodilo ještě dřív než bývalé útulny na Pustevnách. Zůstalo ovšem jen u obrázku. Rozhledna na něm stojící se tehdy realizace nedočkala. Dnes už ale výhled do kraje nabízí. Podle Jurkovičova obrázku uschovaného v archivech vznikla potřebná dokumentace a technologiemi, které se užívaly v jeho časech, byla rozhledna postavena. Kde ji máte hledat? Na Karlově kopci nad Rožnovem. A až se pokocháte pohledem do kraj, můžete pokračovat po naučné stezce dál až k vrcholu Hradisko.
Jurkovičova rozhledna
Výrobce šindelů
Beskydské lesy vždycky nabízely místním obyvatelům dostatek materiálu na stavbu přístřeší. K zastřešení se používalo dřevo jedlové a později smrkové. Z něj se vyráběly typické štípané šindele. I když je z mnohých střech vyhnaly bezpečnostní předpisy, pořád ještě své využití mají. Jedním z řemeslníků, u kterých si je mohou zájemci objednat, je Tomáš Maceček z Huslenek na Valašsku. A do jeho království se vypravíme. Dozvíme se od něj, že nejvhodnějšími stromy pro zpracování jsou smrky s hodně hustými letokruhy, které rostly pomalu a v dobrém prostředí. A samozřejmě nás bude zajímat, jak výroba vypadá. Podíváme se také na středověký hrad v Malenovicích, kde právě probíhá oprava střechy a používanou krytinou jsou, jaky jinak, právě šindele. Ty zdobí také například střechu slavného poutního kostela na Prašivé.
Výrobce šindelů
Zámek Lešná
Na místě dnešního zámku v Lešné stávala ve 14. století tvrz, na níž se střídaly nepříliš známé rody. Klasicistní podoba je dílem majitelů z rodiny Kinských z Vchynic a Tetova, za zámecký park vděčíme zase jejich předchůdcům Bésům z Chrostiny. Návštěvníkům nebyl zámek nikdy běžně přístupný, až teď po velké rekonstrukci. Jeho interiéry jsou vybaveny původním mobiliářem, k nejvzácnějším exponátům patří barokní sekretář s množstvým tajných schránek a také s ruskou carskou orlicí. Ta napovídá, že by historický kousek mohl patřit k nábytku vyrobenému pro Kateřinu Velkou. Prohlédneme si i zajímavou šperkovnici s neobvyklým zdobením. A přidáme pověst o vodní víle, která se zamilovala do jednoho z místních zámeckých pánů.
Zámek Lešná
Brouskař
Tradiční ruční výrobu kamenných brousků udržuje při životě Jaroslav Sucháček ve Lhotě u Vsetína. Historie brouskařského řemesla sahá na Vsetínsku minimálně do 17. století hlavně díky jemnozrnnému pískovci, který se tu nachází a ze kterého se brousky vyrábějí. Pan Sucháček nám ukáže, jak takový brousek z dovezeného kamene vzniká, prozradí, co všechno potřebuje a jak dlouho práce trvá. V jeho dílně najdeme ale také rohovinu, ze které vyrábí vábničky pro lovce a ozdoby pro ženy. Včetně krásných hřebenů, které používaly naše prababičky. Pokud byste chtěli sledovat práci pana Sucháčka na vlastní oči, pak máte šanci na různých lidových jarmarcích, například ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.