Reportáže v regionech
Valašský skanzen
Ve čtvrté vánoční reportáži si budeme povídat o Luckách. Ty chodívaly vždy 13. prosince po valašských chalupách. Byly to takové mlčenlivé svědkyně vypovídající o tom, že bílá barva, do níž byly zahaleny, přináší jakousi očistu. Ochutnáme rovněž vánoční oplatky pečené na otevřeném ohni – o tom, kdo je směl péct a z čeho, nám řeknou místní etnografové a pracovníci valašského skanzenu.
Valašský skanzen
Velká
Postava spisovatele Jana Karafiáta je mimo jiné spjata i s Valašskem. V obci Velká působil totiž jako farář a právě tady vyšlo jeho vlastním přičiněním dílo, které ho proslavilo – Broučci. Spolu s vámi se projdeme po naučné stezce nesoucí jeho jméno a navštívíme unikátní kostel, kostel toleranční. A o tom, proč právě toleranční, bude první reportáž.
Velká
Zubří
Řekne-li se Zubří, pak se mnohým z Vás možná vybaví zuberská krajka. A je to tak. V malé obci na Valašsku má ruční vyšívání tradici dlouhou více jak 150 let. Proniknout do tajů vytahovaných sítek a celé škály vyšívaných zoubků, lístků a květů se tu i dnes učí desítky žen.
Zubří
Sklářská huť na Valašsku
První sklářská huť na Valašsku zahájila provoz v roce 1855 v tehdejším Krásně nad Bečvou. Od počátku se tam specializovali na výrobu osvětlovacího skla – od cylindrů mnoha tvarů, přes drobné domácí lampičky až po luxusní závěsné i stolní petrolejové lampy. Mnohé z nich najdeme ve Valašském Meziříčí, v muzeu, které je domovem naší největší sbírky svítidel.
Sklářská huť na Valašsku
Čertova a Pulčínská skála
Co všechno může způsobit láska jednoho hodně zamilovaného čerta!? Tak o tom bude naše druhé toulání. Z Prahy se přesuneme na Valašsko, přesněji k valašským skalním městům: Čertově skále a Pulčínským skalám. Obě místa jsou opředena různými pověstmi, my vám samozřejmě řekneme, kterými, a představíme vám přírodní krásu těchto skalních masivů.