Reportáže v regionech
Holešov
Holešov leží na rozmezí Hané a Valašska. Je tzv. pověřenou obcí III. stupně a nejen správním, ale také průmyslovým a společenským centrem Mikroregionu Holešovsko. Nejstarší zmínka o Holešovu pochází z roku 1141. Jako městečko je uváděn od druhé poloviny 13. století a městem se stal ve 14. století.
V našem historickém zastavení budou figurovat jména jako například císařský tajný rada Jan hrabě z Rottalu, Filiberto Luches, Maria Cecilie, hraběnka z Trautmannsdorfu nebo rabí Šach. Po něm se jmenuje i stará, neboli Šachova synagoga z roku 1560. Je postavena v tzv. polském stylu a je jediná svého druhu, která na světě přežila.
Správní území města tvoří vedle samotného Holešova a katastrálního území Všetuly místní části Dobrotice, Količín, Tučapy a Žopy. Celková výměra je 3 409 hektarů, počet obyvatel přibližně 12 500. Holešov je centrem mikroregionu s 19 obcemi, z nichž 17 ustanovilo roku 1999 sdružení Mikroregion Holešovsko.
Holešov
Košíkářka
Morkovice prosluly jako košíkářská velmoc. Precizní odvedená práce a kvalitní zboží místních košíkářů se vyváželo do celého světa. My jsme se s naší kamerou vypravili za paní Danou Ptáčkovou právě do této obce na Kroměřížsku.
K rodinné košíkářské tradici se přihlásila už před čtyřmi desítkami let. A nelituje. Za práci s tímto materiálem jí udělil ministr kultury v roce 2006 titul nositelka tradice lidových řemesel v oboru pletiva – práce z vrbového proutí a pedigu. Zpracování přírodních materiálů provází lidstvo díky jejich dostupnosti již od nepaměti. Řemeslníci, zabývající se speciálně pletením z loupaného proutí, se v 17. století sdružovali do cechů.
Na Moravě se košíkáři soustřeďovali zejména v Morkovicích. Potřebné proutí zde získávali z vrb rostoucích kolem řek. Později, od poloviny 19. století, začali vysazovat na polích vyšlechtěnou vrbu americkou. Její proutí totiž bylo kvalitnější a jakost výrobků se tedy podstatně zvýšila. Dnes se pěstuje kolem 14 druhů vrb a každá odrůda má jiné upotřebení. Od 19. století se k nám z jihovýchodní Asie dováží liana zvaná Calamus rotang, jejíž vnější část (nazývaná rotang) slouží zejména k výrobě nábytku.
Naopak k pletení se používá vnitřní jádro, kterému se říká pedig. Bývá o průměrech od 1 až do 10 mm a vyznačuje se výbornou pružností, dá se barvit a v košíkářství slouží zejména při pletení drobnějších věcí, jako jsou misky, košíčky, podnosy, ošatky a další užitné i dekorační předměty, ale také třeba k vyplétání bočních stěn a dvířek dřevěného nábytku. Možná to ani nevíte a sami máte něco takového doma.
Košíkářka
Kroměříž
Pozveme vás i do hanáckých Athén. I tak se říká Kroměříži – městu, které se dostalo i na seznam památek kulturního dědictví UNESCO. Město, které proslavil zámek a jeho zahrada, jsme navštívili ale kvůli tomu, že místním bylo uděleno mincovní právo už v raném středověku a zlaté a stříbrné platidla se tady razila dvě stě let. V době největšího mincovního rozkvětu tady pracovalo na 20 řemeslníků. Sbírky mincí, kterými tady disponují, patří k těm nejcennějším na světě a k vidění jsou i kousky hodně jedinečné. Třeba portrétové mince s podobiznou Františka Palackého nebo císaře Františka Josefa.
Kroměříž
Skanzen hanácké literatury
Ze zámku se přesuneme do „podzámčí“. Rozjeli jsme se do Rymic na Kroměřížsku, abychom si tady prohlídli malebné chaloupky ve skanzenu hanácké lidové architektury. Některé z nich přežívají už dvoustý rok – a to i přesto, že byly postaveny jen ze dřeva, hlíny a slámy. Mají taky půvabná jména, která jim zůstala po původních obyvatelích. Třeba Potůčkovo, U Vymětalů nebo U Symerských.