Reportáže v regionech
Hrad Cimburk
Zřícenina hradu Cimburk patří k nejmohutnějším na Moravě, ale nechybělo moc a mohli bychom o ní mluvit jen v čase minulém. Hrad nechal vystavět ve 14. století v chřibských lesích Bernard z Cimburka, který ho také po svém rodu pojmenoval. Za staletí existence byl několikrát upravován a taky dobýván. Nejdřív ho poničili moravští husité, pak ho dobyla vojska uherského krále Matyáše Korvína a o totéž se neúspěšně pokoušela i vojska turecká. Pokaždé byl hrad opraven a upraven a až do 17. století sloužil jako šlechtické sídlo. Pak začal chátrat. Zásluhou nadšenců z hnutí Polypeje dnes zase ožívá a mohou si ho prohlédnout návštěvníci. Dozvědí se o architektonických zajímavostech, ale také třeba o tom, že podle pověsti hlídá ve sklepení příšera s žabí hlavou hrnec zlaťáků.
Hrad Cimburk
Thonetky
K věhlasu Bystřice pod Hostýnem přispěly také židle ohýbané z bukového dřeva. Pojmenované jsou po Michaelu Thonetovi, který do Bystřice přišel z Vídně a způsobil tu revoluci v nábytkářském průmyslu. Vybudoval velkou továrnu a v ní začal vyrábět již zmíněné židle. Do té doby existovaly jen malé nábytkářské dílny, ale Michael Thonet pojal výrobu ve velkém a hezky ji rozdělil do jednotlivých operací. Pokud jste zvědaví, jak ta výroba vypadá, tak se nezapomeňte dívat. Zjistíte, že se za celých sto padesát let skoro vůbec nezměnila. Nahlédneme také do katalogů z počátku 20. století, ve kterých byly zákazníkům nabízeny ne stovky, ale rovnou takřka dvě tisícovky různých typů.
Thonetky
Hostýnské vrchy
Zalyžovat si můžeme nejen v Krkonoších nebo Beskydech. Tentokrát se s běžkami vypravíme do Hostýnských vrchů. Těšit se můžeme na celkem pět desítek kilometrů běžecké magistrály s několika odbočkami. A dopřejeme si také zastávku na místě, které je podle pověsti spojeno se slavným hostýnským zázrakem, na svatém Hostýnu. Čeká nás tu nejvýše postavená církevní stavba na Moravě – kostel Nanebevzetí Panny Marie a také dvě křížové cesty. Právě sem kdysi dávno v době nájezdu krutých Tatarů utekli místní lidé a prosili Pannu Marii o pomoc. Ta je vyslyšela, což připomíná mimo jiné i unikátní vyobrazení.
Hostýnská magistrála
Chropyně
Víte, jak vypadalo kdysi dávno brnění pěšáka putujícího do válečné vřavy? Pokud ne, vypravte se do zámku v Chropyni na Kroměřížsku. Probíhá tam totiž až do konce prázdnin výstava, kde si můžete prohlédnout jak zmiňované brnění, tak spoustu dalších zajímavostí. Dozvíte se, jak dřív panovníci a zemský sněm svolávali k obraně země všechny bojeschopné, kdo jim připravoval výzbroj a také třeba to, kdy tuhle neškolenou armádu nahradili první placení vojáci neboli žoldáci.
Výstava středověkého boje na zámku Chropyně
Arcibiskupské sklepy
Potěšíme pak ty, kteří holdují lahodným vínům, protože naše další reportáž bude tak trochu degustátorská. Vyrazili jsme totiž do historických sklepů Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Historie Arcibiskupských zámeckých vín je vlastně spojena s historií města Kroměříže. Základním mezníkem v dějinách byl rok 1110, kdy koupil tehdy trhovou obec Kroměříž od markraběte moravského Oty, olomoucký biskup Jan II. Od té doby nastal rozvoj obce pod přímým vlivem olomouckých biskupů. Obec dovedl k velikosti olomoucký biskup Bruno ze Schaumburka (1241-1281). Povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního Arcibiskupského zámku vybudoval ranně gotický hrad. Město obehnal hradbami a založil chrám svatého Mořice. V roce 1266 také založil vinné sklepy, které později, v době českého krále a římského císaře Karla IV. byly rozšířeny.
V roce 1345 král Karel IV. udělil sklepům výsadu vyrábět mešní víno. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m² a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti.
A díky kameře se tak podíváte i na rozsáhlý vinohrad v Hluku, který už v roce 1634 vlastnil Jonáš Husara a jenž po krupobití v roce 1823 zanikl. Pozveme vás do míst, kde se víno zpracovává, dozrává i koštuje. Našimi průvodci budou dva pánové: Milan Palkovič – farář z Velkých Losin, pověřený liturgickým dozorem na výrobu mešního vína a Josef Kadlčík – spolumajitel Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž.