Reportáže v regionech
Muzeum Karla Kryla
V Kroměříži zavzpomínáme na Karla Kryla. Nezapomenutelnému muzikantovi tam totiž otevřeli v prostorách Starého pivovaru muzeum. A hodně neobvyklé. Nečekejte jen prostou přehlídku předmětů spojených s jeho životem. Nasajete tu i atmosféru, která ho provázela. Nahlédneme společně do jeho dětství, které bylo ovlivněno tím, že rodina přišla o tiskárnu. Pak se přestěhovali do Nového Jičína, Karel se pustil do studia keramické školy v Bechyni, ale nakonec v něm zvítězila láska k hudbě a psaní. Připomeneme si jeho tvorbu, její počátky v podobě básniček, které psal své první ženě Evě. Ale samozřejmě taky nejznámější písničky, které se stali legendárními a nelehký osud, odchod z rodné země, pozdější návrat a rozčarování z dění u nás.
Muzeum Karla Kryla
Kroje
Do časů našich babiček a dědečků nás přenese expozice muzea Františka Skopalíka v Záhlinicích na Kroměřížsku. Jméno dostalo po místním starostovi, který byl taky velkým milovníkem tradic a pečlivě zaznamenával průběh různých slavností, ale taky podobu místních krojů. V muzeu se toho o tehdejším životě dozvíme spoustu, nejvíc nás ovšem budou zajímat už zmiňované kroje. Vypravíme se taky k Václavě Navrátilové, která zdobné oděvy pro slavnostní příležitosti udržuje. Prozradí nám, jak musí vypadat správná hanácká krojová sukně, jak se nejlíp docílí její pevnosti a nadýchanosti i to, co všechno je pro místní kroj typické. Rukávce mají řasený lem, nad loktem jsou zdobené černou výšivkou. Muži nosí červené kalhoty nad kolena, vysoké boty a taky klobouk. Svobodní mládenci na něm mají voničku, ženatí muži stuhu.
Kroje
Křížová cesta na svatém Hostýnu
Svatý Hostýn je známým poutním místem s dlouhou zajímavou historií. Na jeho vrchol vás dovedou hned dvě křížové cesty. My se zaměříme na tu, na jejímž vzniku se podílel významný architekt slovenského původu Dušan Jurkovič. Na samém počátku byla na svatém Hostýnu vybudovaná křížová cesta, jejíž pojetí se ale nesetkalo s pochopením. A tak byl přizván věhlasný básník dřeva, aby navrhl cestu novou. Jeho plány byly velkolepé, zahrnovaly i přestavbu baziliky na vrchu, ale válka dopřála realizaci jen křížové cestě. Prozradíme vám, jak ji Jurkovič navrhnul. Ke spolupráci přizval i moravského malíře Jožu Úprku, jehož obrazy měly zdobit jednotlivá zastavení. Jak to všechno dopadlo a co mohou návštěvníci legendárního vrchu obdivovat dnes, to společně zjistíme.
Křížová cesta na svatém Hostýnu
Košíkářka
Košíkářka Dana Ptáčková patří k těm, kteří v Morkovicích udržují při životě dlouhou tradici košíkářského řemesla. Věnuje se mu už čtyřicet let, takže je odborníkem na slovo vzatým a tou správnou osobou, která nám může povyprávět o tom, co práce košíkáře obnáší. Navíc tohle řemeslo provozovali i její předci. Dozvíme se od ní například, že na polích, kterým se říká prouťáky, se pěstuje čtrnáct druhů košíkářských vrb. Pruty se střihají jednoleté, aby nebyly moc přerostlé. Musí se samozřejmě taky pořádně vybírat. Z počátku používali košíkáři proutí tuhé neloupané, takže výroba košů a košíků byla výsadou mužů. Až později na scénu vstoupily také ženy. Dozvíme se i to, že košíky mívaly přesně danou míru, takže když chtěl někdo koš na trávu nebo menší na ovoce, koupil si stejný všude v Čechách i na Moravě.
Košíkářka
Kroměřížské podzemí
Kroměříž bývá ne nadarmo nazývána „hanáckými Aténami“. Už ve 13. století si ji vyhlédli církevní hodnostáři pro své letní sídlo a jejich působení dodnes připomíná honosný zámek s rozlehlými zahradami. Lidé si ale místa nad řekou Moravou oblíbili už v dobách mnohem dávnějších. Prvními obyvateli teras nad vodou byli nejspíš lovci mamutů. Celou historii zdejšího osídlení mapuje expozice ve sklepení kroměřížského Městského muzea. Těšit se můžete například na mamutí stoličky nebo spoustu bronzových předmětů. Časem ale poputujeme i dál. K největším cennostem patří židovský poklad ukrytý zřejmě v době švédských válek. Nepřehlédnete určitě ani model Kroměříže. Ukazuje, jak město vypadalo v roce 1848, ale takřka stejnou podobu mělo nejspíš i dřív.