Reportáže v regionech
Jmelí
Jiří Kašík je zkušeným zahradníkem. Celý rok má své zelené království plné života. S příchodem adventu jde ale vše stranou a všichni se zaměří především na jmelí, tradiční symbol Vánoc. Z jejich provozu v Kroměříži putují svazky této rostlinky na vánoční trhy a do domovů lidí, kteří hledají kousek štěstí a pohody. Dozvíme se, co všechno je nutné zvládnout, abychom si mohli ozdobit svůj dům či byt.
Jmelí
Arcibiskupská garda
K návštěvě zámeckého areálu v Kroměříži lákají turisty především jeho zahrady. Letos se ale návštěvníci někdejší rezidence arcibiskupů mohou těšit na jednou novinku. Po rekonstrukci byl zpřístupněn poslední z trojice původních středověkých vstupů do města, Mlýnská brána. Expozice v ní představuje historii místní gardy, jednotky, která tu působila po staletí. Před deseti lety byla obnovena, a tak ji můžete při výjimečných příležitostech potkat i dnes. Štěstí jsme měli i my.
Arcibiskupská garda
Doškáři
K nejstarším střešním krytinám, které chránily obydlí našich předků, patřily došky. Slaměné snopy vyráběné převážně ze žita sloužily lidem už v dobách Velké Moravy a oblibě se těšily až do 19. století. Pak je postupně vytlačily materiály modernější a dnes je proto můžete vidět nejčastěji na lidových stavbách ve skanzenech. Jejich výrobu u nás ovládá jen hrstka lidí. Jedním z nich je Vojtěch Kmošek, za kterým se vydáme do Rymic.
Doškáři
Železniční muzeum v Kroměříži
Pod jménem Hurvínek si většina z nás představí slavnou ušatou loutku Josefa Skupy. Zejména příznivcům dráhy se ale vybaví i motorák, který se na přelomu 40. a 50. let začal vyrábět v kopřivnické Tatrovce a posléze ho dělali v nedaleké Studénce. Ve své době šlo o nejrozšířenější vůz svého druhu na československých tratích. Dnes je z původních 549 vyrobených kusů provozuschopných už jen pár posledních. Jeden z nich můžete obdivovat v Kroměříži., v železničním muzeu na místním nádraží. Kromě něj tam mají i další skvosty připomínající historii dopravy po kolejích. Některé si prohlédneme.
Železniční muzeum v Kroměříži
Hrnčířka
Mileně Hošťálkové z Bystřice pod Hostýnem učarovala práce s hlínou. Před lety přemýšlela, jak naložit s prostorami ve svém domě a proměnila je v dílnu. Navázala tak vlastně na místní tradici. Už na konci 18. století totiž ve městečku vznikla hrnčířská manufaktura, která proslula dekorem krajin ručně malovaným na keramické nádobí. Toužila ale po tom, aby její výtvory byly originální. Podařilo se jí dát jim typickou barvu. Prvním jejím kouskem byl zvon. A pak už vymýšlela nejrůznější tvary a zdobení. Ukáže nám například mísu, za kterou získala ocenění na Keramických dnech v Kostelci nad Černými Lesy. A sledovat budeme i to, jak pod jejíma rukama vznikají třeba andílci a zeptáme se, čím se nechává při své práci nejčastěji inspirovat.
