Reportáže v regionech
Poutní místo Hostýn
Velikonoční příběh Ježíšovy mučednické smrti vyprávějí i křížové cesty. U zrodu této tradice stál prý boloňský biskup Petronius. V pátém století nechal vybudovat první pro věřící, kteří se nemohli vydat do Svaté země. Spoustu takových staveb najdete i u nás, například na vrchu Hostýně hned dvě. Ta mladší, mozaiková z dílny architekta Dušana Jurkoviče a malíře Jano Köhlera, je navíc světovým unikátem. Říká se jí chrám bez střechy a my si ji společně projdeme.
Poutní místo Hostýn
Květná zahrada
Květná zahrada v Kroměříži zvaná též Libosad patří mezi naše největší zahradnické perly. Vybudovat ji nechal v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Na její plnou krásu, které dominuje přesná symetrie stříhané zeleně a květinových záhonů, si budete muset ještě nějaký ten měsíc počkat, ale do 9. března tam můžete obdivovat krásu japonských nebo také zimních čajových růží, jak se někdy říká kaméliím. Jejich původním domovem je sice východní Asie, nicméně k evropské kultuře patří už více než dvě století.
Květná zahrada
Jmelí
Jiří Kašík je zkušeným zahradníkem. Celý rok má své zelené království plné života. S příchodem adventu jde ale vše stranou a všichni se zaměří především na jmelí, tradiční symbol Vánoc. Z jejich provozu v Kroměříži putují svazky této rostlinky na vánoční trhy a do domovů lidí, kteří hledají kousek štěstí a pohody. Dozvíme se, co všechno je nutné zvládnout, abychom si mohli ozdobit svůj dům či byt.
Jmelí
Arcibiskupská garda
K návštěvě zámeckého areálu v Kroměříži lákají turisty především jeho zahrady. Letos se ale návštěvníci někdejší rezidence arcibiskupů mohou těšit na jednou novinku. Po rekonstrukci byl zpřístupněn poslední z trojice původních středověkých vstupů do města, Mlýnská brána. Expozice v ní představuje historii místní gardy, jednotky, která tu působila po staletí. Před deseti lety byla obnovena, a tak ji můžete při výjimečných příležitostech potkat i dnes. Štěstí jsme měli i my.
Arcibiskupská garda
Doškáři
K nejstarším střešním krytinám, které chránily obydlí našich předků, patřily došky. Slaměné snopy vyráběné převážně ze žita sloužily lidem už v dobách Velké Moravy a oblibě se těšily až do 19. století. Pak je postupně vytlačily materiály modernější a dnes je proto můžete vidět nejčastěji na lidových stavbách ve skanzenech. Jejich výrobu u nás ovládá jen hrstka lidí. Jedním z nich je Vojtěch Kmošek, za kterým se vydáme do Rymic.
