Reportáže v regionech
Kraslice a šustí
Nejtypičtějším symbolem Velikonoc i celého jara jsou bezesporu vejce. Lidé je odpradávna zdobili červenou barvou, která měla přinášet životní sílu a lásku nebo zlatou, připomínající slunce a lány obilí. Postupem času vymysleli desítky nejrůznějších technik k jejich dekorování. Mezi ty nejnáročnější patří kraslice vyškrabávané nebo slámové. Leona Machálková z Holešova se naučila obě, navíc si je upravila podle sebe a dnes tvoří velmi originální motivy.
Kraslice a šustí
Záhorská krajka
Na pomezí Hané a Valašska se rozkládá malebná oblast Záhoří, kde život po staletí ovlivňovaly hlavně zemědělství i lidové tradice. Mezi ně se už v 18. století zařadila výroba takzvané záhorské krajky. Během nejvýznamnějších svátků v roce zdobila snad každou domácnost. O Vánocích se z ní dělaly třeba ozdobičky. O Velikonocích pak nesměla chybět na slavnostních tabulích, krojích, ale dekorovaly se s ní i kraslice. Tento místní zvyk udržuje při životě Pavla Hučínová, za níž se vydáme.
Záhorská krajka
Zámek Kroměříž
Zámek v Kroměříži zapsaný na seznamu UNESCO patří bezesporu mezi raně barokní perly. Najdete v něm reprezentační sály, knihovnu, obrazárny, ale také letní a zimní byt arcibiskupa. A právě ten posledně jmenovaný prostor lze letos navštívit v rámci víkendových prohlídek v předvánočním čase. Nachází se ve východním křídle a otevírá se jen při zvláštních příležitostech. Spolu s částí běžně přístupných prostor tvoří adventní trasu.
Zámek Kroměříž
Poutní místo Hostýn
Velikonoční příběh Ježíšovy mučednické smrti vyprávějí i křížové cesty. U zrodu této tradice stál prý boloňský biskup Petronius. V pátém století nechal vybudovat první pro věřící, kteří se nemohli vydat do Svaté země. Spoustu takových staveb najdete i u nás, například na vrchu Hostýně hned dvě. Ta mladší, mozaiková z dílny architekta Dušana Jurkoviče a malíře Jano Köhlera, je navíc světovým unikátem. Říká se jí chrám bez střechy a my si ji společně projdeme.
Poutní místo Hostýn
Květná zahrada
Květná zahrada v Kroměříži zvaná též Libosad patří mezi naše největší zahradnické perly. Vybudovat ji nechal v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna. Na její plnou krásu, které dominuje přesná symetrie stříhané zeleně a květinových záhonů, si budete muset ještě nějaký ten měsíc počkat, ale do 9. března tam můžete obdivovat krásu japonských nebo také zimních čajových růží, jak se někdy říká kaméliím. Jejich původním domovem je sice východní Asie, nicméně k evropské kultuře patří už více než dvě století.
