Reportáže v regionech
Ostravská ZOO v zimě
Z celkové plochy ostravské zoologické zahrady je návštěvníkům běžně přístupná jen zhruba polovina. V zimě, pokud napadne dost sněhu, přibydou další prostory. Ty do areálu lákají zejména milovníky běžeckých lyží. Právě jim je určena čtyřkilometrová trasa i kilometrový okruh. A přestože řada výběhů pod sněhovou přikrývkou osiří a jejich obyvatelé dají přednost teplým příbytkům, nemusíte se bát, že byste venku nenarazili na žádné zástupce říše zvířat. Možná vás překvapí, že i takoví sloni, kteří patří k druhům teplomilnějším, se občas rádi brouzdají bílou zimní nadílkou a že také další zvířátka ji považují za zpestření a výzvu ke hře.
Ostravská ZOO v zimě
Dinopark Ostrava
Dinopark – i tam už jsme byli, i on byl naším cílem, byli jsme ale společně v tom plzeňském prehistorickém zvířecím parku, jestli se pamatujete. Jenže, rodina DinoParků se od léta 2009 rozšířila o nejnovější přírůstek, kterým je Dinopark Ostrava – Doubrava.
Na ploše 20 ha je přichystáno více než 30 scén se 70 modely druhohorních zvířat v životních velikosti. Součástí DinoParku Ostrava je malý pavilon Cesta do minulosti Země se skutečnými artefakty z dávných dob od starohor až po dnešek. Obdivovat se tady dá třeba skutečný třetihorní škorpion, otisk křídel pravěkých vážek, fosílie přesliček nalezených na našem území, imitaci skutečného paleontologického výkopu a mnoho dalšího.
Unikátem světového významu je v DinoParku umístěná živá druhohorní rostlina Wollemia nobilis. Tento strom, druh pravěké borovice, byl objeven v roce 1994 v počtu pouhých 39 exemplářů v australské divočině. Pro botanika je setkání s touto rostlinou totéž, co pro biologa setkání se skutečným, živým dinosaurem. Rostlina žila na Zemi před 175 miliony let. Pravěkým parkem projdeme s panem Jiřím Machálkem, který pomáhal ostravskou dinosauří parádu zakládat.
Dinopark Ostrava
Vítkovické železárny
Je možná málo měst na světě, která mají přímo ve svém centru ohromný průmyslový areál připomínající kulisy verneovek. Ostrava je místem, kde komplex bývalých železáren ve Vítkovicích v samém srdci Ostravy stojí už od roku 1828, kdy je založil arcibiskup olomoucký.
Původně zemědělský region se začal měnit na průmyslovou oblast. Kvalitní železo z Vítkovic pak putovalo do celého Rakouska Uherska a neobešla se bez něj ani strategická železnice z Vídně do Krakova. Ve Vítkovicích se železo nepřetržitě vyrábělo 180 let.
Původní vybavení z poloviny 19. století se až na výjimky nedochovalo. Většina zařízení pochází až z počátku 20. století. Historicky velmi ceněný je důl Hlubina – pro provoz Vítkovic byl jako zdroj uhlí nepostradatelný.
Můžete se vypravit na naučnou prohlídkovou trasu, počítejte ale s 90 minutami a překonáváním různých překážek nebo nástrah v podobě strmých kovových schodů.
Vítkovice snad ale čeká záchrana a možná i velká budoucnost. Za mnoho miliard by celý objekt měl ožít a vzniknout by tady mohl i univerzitní kampus nebo výzkumné a společenské centrum.
Vítkovické železárny
Stodolní ulice
Je mu 23 let, jmenuje se Petr Molík a pochází z Orlové-Lutyně. Zavedeme vás tedy na sever Moravy. Prozradíme ještě, že to bude do Stodolní ulice, snad nejznámější moravsko-slezské ulice, kde to zkrátka žije.
Důležité ale je, že tečku dnešnímu toulání udělá vítěz soutěže Toulavá kamera, který amatérsky, ale se ctí natočil svůj první televizní příspěvek. Co poutat víc? Podívejte se sami, jak se mu to povedlo, a třeba se dozvíte, co nového na Stodolní.
Stodolní ulice
Houslař
A teď by měli zbystřit ti, kterým je blízká hudba houslí a vůbec tenhle nástroj. Ostravská dílna mistra houslaře Tomáše Pospíšila patří k nejvyhledávanějším a co do kvality nejšpičkovějším dílnám tohoto typu.
Houslař Tomáš Pospíšil díky své zálibě ve hře na smyčcové nástroje a v nemalé míře také díky tomu, že se měl možnost vyučit v roce 1998 houslařem s vyznamenáním u soukromého houslařského mistra Ing. Pavla Celého v Kyjově, měl už v učení možnost potkat se s nástroji starých i současných mistrů houslařů.
Houslařská dílna mistra Ing. Celého opravuje nástroje hudebních těles jako jsou např. Zlínská filharmonie, Hodonínský symfonický orchestr, regionální církevní soubory, bratislavských konzervatoristů a jejich profesorů a vyrábí repliky historických nástrojů podle předloh děl starých mistrů jako jsou fidula, viola da gamba pro muzea a vídeňské umělce.
Brzy po vyučení byl mistrem P. Celým pověřen vedením jeho houslařské dílny v Uherském Hradišti. V současné době působí v rámci své živnosti ve vlastním houslařském ateliéru v Ostravě vybudovaném na popud Doc. Jana Hališky, ředitele Janáčkovy filharmonie Ostrava, v Domě kultury Vítkovice.
V roce 2004 byl houslař Pospíšil jmenován soudním znalcem v oboru oceňování a posuzování smyčcových hudebních nástrojů. Mezi jeho zákazníky patří např. umělci z Janáčkovy filharmonie, Národního divadla moravskoslezského, studenti ostravské státní konzervatoře, žáci základních uměleckých škol a umělci různých hudebních seskupení z celé Moravy.
Tomáš Pospíšil nám samozřejmě ukáže, jak pracuje, a prozradí nám i to, jaké dřevo je pro něj a ty jeho housle nejlepší.