Reportáže v regionech
Mlynářské muzeum
Když vás pozveme do Ostravy, hned se vám určitě vybaví doly. Ale než uhlí dalo městu přívlastek černá, dařilo se tu dlouho řemeslu bílému, tedy mlynářskému. Stávalo tu prý až osm mlýnů. Jak to všechno bývalo, to se dozvíme v muzeu, které dal dohromady Eduard Riedl. Koneckonců v jeho žilách ještě koluje trocha mlynářské krve. Připomeneme si, jak mlýny v Ostravě fungovaly, co všechno se v nich mlelo a těšit se můžeme i na sbírku, která nemá u nás obdoby. Pan Riedl totiž shromáždil na tři stovky starých mlýnků a šrotovníků. Pocházejí z Evropy, ale i z Ameriky a je mezi nimi spousta vzácností. Kuriozitou je mlýnek, který se pyšní stříbrnou medailí z výstavy v Paříži v roce 1855. Pomáhal lidem, kteří nemohli kousat tuhou stravu.
Mlynářské muzeum
Dolní oblast Vítkovice
Nejslavnějším místem ve Vítkovicích na severu Moravy byl dlouhá léta areál Vítkovických železáren. Jeho unikátem byla mimo jiné vlastní těžba uhlí, do všech jiných železáren se uhlí dováželo. Významně zdejší historii ovlivnil Salomon Rotschield, který železárny koupil v roce 1843. Záhy začal pro zaměstnance budovat velmi bohaté sociální zázemí – dělnické kolonie, ale také vlastně celý městský obvod s radnicí, nemocnicí, mateřskou školou i kostelem. V půlce předminulého století vyráběli ve Vítkovovicích třetinu moravsko-slezské produkce železa. Slavné časy dodnes připomíná vysoká pec nebo kontejnery, ve kterých se železo převáželo. V budoucnu v areálu vzniknou další expozice i prostory pro vzdělávání nebo kulturu.
Dolní oblast Vítkovice
Hvězdárna a planetárium Ostrava
Už přes tři desítky let se milovníci Vesmíru a hvězdné oblohy mohou těšit pohledem z Hvězdárny a planetária Johana Palisy v Ostravě. Tenhle opavský rodák býval ve své době uznávaným astronomem ověnčeným řadou cen. A za vybavení a úspěchy hvězdárny nesoucí jeho jméno by se určitě stydět nemusel. Jasné oblohy bez mráčků jsme se bohužel nedočkali, takže jsme vzali zavděk její dokonalou iluzí v sále planetária. A dozvěděli jsme se toho o Vesmíru kolem nás víc než dost. Například, že teď v zimě bychom při troše štěstí mohli zahlédnout i Jupiter a prohlédli jsme si také stálou výstavu meteoritů.
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy
Ostravská ZOO v zimě
Z celkové plochy ostravské zoologické zahrady je návštěvníkům běžně přístupná jen zhruba polovina. V zimě, pokud napadne dost sněhu, přibydou další prostory. Ty do areálu lákají zejména milovníky běžeckých lyží. Právě jim je určena čtyřkilometrová trasa i kilometrový okruh. A přestože řada výběhů pod sněhovou přikrývkou osiří a jejich obyvatelé dají přednost teplým příbytkům, nemusíte se bát, že byste venku nenarazili na žádné zástupce říše zvířat. Možná vás překvapí, že i takoví sloni, kteří patří k druhům teplomilnějším, se občas rádi brouzdají bílou zimní nadílkou a že také další zvířátka ji považují za zpestření a výzvu ke hře.
Ostravská ZOO v zimě
Dinopark Ostrava
Dinopark – i tam už jsme byli, i on byl naším cílem, byli jsme ale společně v tom plzeňském prehistorickém zvířecím parku, jestli se pamatujete. Jenže, rodina DinoParků se od léta 2009 rozšířila o nejnovější přírůstek, kterým je Dinopark Ostrava – Doubrava.
Na ploše 20 ha je přichystáno více než 30 scén se 70 modely druhohorních zvířat v životních velikosti. Součástí DinoParku Ostrava je malý pavilon Cesta do minulosti Země se skutečnými artefakty z dávných dob od starohor až po dnešek. Obdivovat se tady dá třeba skutečný třetihorní škorpion, otisk křídel pravěkých vážek, fosílie přesliček nalezených na našem území, imitaci skutečného paleontologického výkopu a mnoho dalšího.
Unikátem světového významu je v DinoParku umístěná živá druhohorní rostlina Wollemia nobilis. Tento strom, druh pravěké borovice, byl objeven v roce 1994 v počtu pouhých 39 exemplářů v australské divočině. Pro botanika je setkání s touto rostlinou totéž, co pro biologa setkání se skutečným, živým dinosaurem. Rostlina žila na Zemi před 175 miliony let. Pravěkým parkem projdeme s panem Jiřím Machálkem, který pomáhal ostravskou dinosauří parádu zakládat.