Reportáže v regionech
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově bývá nazýván barokní perlou Slezska. U jejího zrodu stál Karel František Skrbenský, jeden z příslušníků rodu, který kraji vládl od 15. století déle než 300 let. Podobu mu dopřál velkolepou, pro malou obec velmi netypickou. A tak nás bude samozřejmě zajímat, proč se tak rozhodl. Jednou z pohnutek byla tragédie, kterou způsobil. Nešťastnou náhodou přejel kočárem malé dítě. Možná i proto nechtěl, aby se někdo dozvěděl, kolik do stavby investoval a všechny účty prý nechal spálit. Obdivuhodná je rovněž výzdoba svatostánku a unikátem jsou taky varhany s bezmála třemi tisícovkami píšťal. Přidáme navíc legendu, která se k chrámu váže.
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Větrné mlýnky
Na Ostravsku se vydáme na toulky neobvyklým skanzenem, který si už do svého názvu dal slovo rozptýlený. Stavby, které jsou jeho součástí, totiž nenajdete na jednom místě. Zůstaly v obcích, jejichž dominantami kdysi bývaly. Jedná se takzvané větroňky nebo taky větřáky, což jsou zhruba třímetrové budky s větrným kolem a plechovými lopatkami, ve kterých se mlelo obilí. V módě byly především v době mezi dvěma světovými válkami, kdy pomáhaly drobným zemědělcům. Dávno už se v nich mouka nedělá, ale pozornost si rozhodně zaslouží. Jsou totiž technickými unikáty, které byste u nás jinde hledali marně.
Větrné mlýnky
Klamárium
Šálit svůj zrak i hlavu necháme v Klamáriu. Tuhle expozici najdeme v areálu Dolní Vítkovice. Zjistíme, jak málo stačí k tomu, abychom vnímali předměty jinak, než jaké opravdu jsou. Třeba jen změna směru osvětlení nebo úhlu, z něhož je pozorujeme. Pokusíme se přijít mimo jiné na to, jak je možné, že se tu kulička kutálí do kopce. Nejúspěšnější optickým klamem expozice je pak slavná Beychetova židle. Její princip spočívá v tom, že je rozdělena na dvě části – sedák a nohy. Ta část, která se návštěvníkovi jeví dál, je větší než ta, která je před ní. U každého optického klamu najdeme i vysvětlení jeho principu, takže se nemusíme trápit otázkami, jak jsou některé věci možné.
Klamárium
Pohraniční opevnění
Jedním z největších projektů prvorepublikového Československa byla bezesporu výstavba pohraničního opevnění, které nás mělo ochránit před nepřátelskými vojsky. Dobu jeho budování si připomeneme na Hlučínsku, kde mezi Markvartovicemi a Darkovicemi vznikla naučná stezka zaměřená právě na betonové svědky událostí roku 1938. Jsou tu zastoupeny takzvané lehké objekty i těžké sruby. Podle plánů tu navíc měla vyrůst jedna ze 17 tvrzí, v níž podzemní tunely spojovaly několik objektů. Díky nadšencům, kteří o jednotlivé stavby pečují, můžeme nahlédnout i do řady z nich. Při výjimečných příležitostech se pak otevírají i ty jindy nepřístupné. Nejbližší příležitostí bude tradiční pochod, který se uskuteční 23. září.
Pohraniční opevnění
Hlubina
Z ptačí perspektivy budeme pozorovat i Ostravu. Vydáme se totiž na věž v bývalém areálu Hlubina. Dlouhé roky se tu dobývalo a zpracovávalo uhlí. A taky se zde ve vysokých pecích vyrábělo železo. Když odsud zhruba před dvěma desítkami let havíři odešli, vypadalo celé místo hodně smutně. A nikdo si neuměl představit, že by se sem snad v budoucnu mohli nejen místní chodit bavit. Ale parta nadšenců se rozhodla, že ho nenechá chátrat a vrátí mu život. Vybavení prostor z velké části připomíná dlouhou tradici hornické profese. Ale pět budov dostalo nový kabát, a kupříkladu tam, kde dřív fungovaly koupelny, je dnes kavárna a noční klub. Sklady a dílny se pro změnu proměnily ve filmové sály. A jedna z vysokých pecí se dočkala unikátní nástavby.
