Reportáže v regionech
Zemědělské muzeum v Ostravě
Když se řekne Národní zemědělské muzeum, vybaví se většině lidí to pražské. Neméně zajímavé jsou ale i jeho další pobočky. K pěti stálým expozicím přibyla v září 2020 šestá, Muzeum potravin a zemědělských strojů v průmyslovém areálu Dolní Vítkovice na okraji Ostravy. Seznámíte se v něm se starými pomocníky při pěstování píce a obilovin i typickými krajovými specialitami. A uvidíte tu i stroj, který si zahrál hlavní roli ve známé české komedii.
Zemědělské muzeum v Ostravě
Halda Ema
Slavné ostravské hutě a doly zná snad každý. Věděli jste ale, že severomoravská metropole má také svou sopku? Tedy obrazně řečeno. Halda Ema byla před sto roky vytvořena uměle - navezením nezužitkovaného materiálu z těžby, takzvané hlušiny. V 60. letech se uvnitř vznítila a zbytky uhlí v jejím nitru hoří dodnes. Proto na tomto kopci panuje subtropické klima a daří se tu třeba stepní fauně i floře. Z vrcholu si navíc můžete dopřát jeden z nejhezčích pohledů na město a okolí. Připomeneme si i další zajímavosti, například muže, který objevil místní bohatství v podobě černého zlata.
Halda Ema
Jantarová a Hedvábná cesta
Historii Ostravy má většina z nás spojenou s Rothschildy a rozvojem průmyslu v 19. století. Ve skutečnosti je ale mnohem delší, než prozrazují první písemné zmínky o Moravské či Slezské Ostravě datované do let 1267 a 1229. Už předtím bylo místo důležitou křižovatkou dálkových obchodních tras, mimo jiné i Jantarové stezky. A právě tu najdete i v názvu muzea, které letos v létě otevřeli na Slezkoostravském hradě. Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je jediné svého druhu v Evropě. Pyšní se rozsáhlou kolekcí, která vznikala dlouhá léta. Předměty české provenience pocházejí ze státních sbírek, ale většinu expozice tvoří poklady ze sbírek soukromých.
Jantarová a Hedvábná cesta
Katedrála v Ostravě
Ostrava je pro většinu z nás neodmyslitelně spjata především s těžbou uhlí. Pyšní se ale taky řadou vzácných památek. Tak například katedrála Božského Spasitele je po Velehradu druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Byla vybudována v novorenesančním slohu podle projektu Gustava Meretty. Slavnostního vysvěcení se dočkala 16. července 1897. Tehdy ovšem byla jen jedním z mnoha farních kostelů v kraji. Povýšena na katedrálu byla po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. přesně o 99 let později. V té době se totiž stala jejím duchovním centrem. Přesvědčíme se o tom, že jde o stavbu vskutku mimořádnou.
Katedrála v Ostravě
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově bývá nazýván barokní perlou Slezska. U jejího zrodu stál Karel František Skrbenský, jeden z příslušníků rodu, který kraji vládl od 15. století déle než 300 let. Podobu mu dopřál velkolepou, pro malou obec velmi netypickou. A tak nás bude samozřejmě zajímat, proč se tak rozhodl. Jednou z pohnutek byla tragédie, kterou způsobil. Nešťastnou náhodou přejel kočárem malé dítě. Možná i proto nechtěl, aby se někdo dozvěděl, kolik do stavby investoval a všechny účty prý nechal spálit. Obdivuhodná je rovněž výzdoba svatostánku a unikátem jsou taky varhany s bezmála třemi tisícovkami píšťal. Přidáme navíc legendu, která se k chrámu váže.
