Reportáže v regionech
Halda Ema
Slavné ostravské hutě a doly zná snad každý. Věděli jste ale, že severomoravská metropole má také svou sopku? Tedy obrazně řečeno. Halda Ema byla před sto roky vytvořena uměle - navezením nezužitkovaného materiálu z těžby, takzvané hlušiny. V 60. letech se uvnitř vznítila a zbytky uhlí v jejím nitru hoří dodnes. Proto na tomto kopci panuje subtropické klima a daří se tu třeba stepní fauně i floře. Z vrcholu si navíc můžete dopřát jeden z nejhezčích pohledů na město a okolí. Připomeneme si i další zajímavosti, například muže, který objevil místní bohatství v podobě černého zlata.
Halda Ema
Jantarová a Hedvábná cesta
Historii Ostravy má většina z nás spojenou s Rothschildy a rozvojem průmyslu v 19. století. Ve skutečnosti je ale mnohem delší, než prozrazují první písemné zmínky o Moravské či Slezské Ostravě datované do let 1267 a 1229. Už předtím bylo místo důležitou křižovatkou dálkových obchodních tras, mimo jiné i Jantarové stezky. A právě tu najdete i v názvu muzea, které letos v létě otevřeli na Slezkoostravském hradě. Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je jediné svého druhu v Evropě. Pyšní se rozsáhlou kolekcí, která vznikala dlouhá léta. Předměty české provenience pocházejí ze státních sbírek, ale většinu expozice tvoří poklady ze sbírek soukromých.
Jantarová a Hedvábná cesta
Katedrála v Ostravě
Ostrava je pro většinu z nás neodmyslitelně spjata především s těžbou uhlí. Pyšní se ale taky řadou vzácných památek. Tak například katedrála Božského Spasitele je po Velehradu druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Byla vybudována v novorenesančním slohu podle projektu Gustava Meretty. Slavnostního vysvěcení se dočkala 16. července 1897. Tehdy ovšem byla jen jedním z mnoha farních kostelů v kraji. Povýšena na katedrálu byla po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. přesně o 99 let později. V té době se totiž stala jejím duchovním centrem. Přesvědčíme se o tom, že jde o stavbu vskutku mimořádnou.
Katedrála v Ostravě
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově bývá nazýván barokní perlou Slezska. U jejího zrodu stál Karel František Skrbenský, jeden z příslušníků rodu, který kraji vládl od 15. století déle než 300 let. Podobu mu dopřál velkolepou, pro malou obec velmi netypickou. A tak nás bude samozřejmě zajímat, proč se tak rozhodl. Jednou z pohnutek byla tragédie, kterou způsobil. Nešťastnou náhodou přejel kočárem malé dítě. Možná i proto nechtěl, aby se někdo dozvěděl, kolik do stavby investoval a všechny účty prý nechal spálit. Obdivuhodná je rovněž výzdoba svatostánku a unikátem jsou taky varhany s bezmála třemi tisícovkami píšťal. Přidáme navíc legendu, která se k chrámu váže.
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Větrné mlýnky
Na Ostravsku se vydáme na toulky neobvyklým skanzenem, který si už do svého názvu dal slovo rozptýlený. Stavby, které jsou jeho součástí, totiž nenajdete na jednom místě. Zůstaly v obcích, jejichž dominantami kdysi bývaly. Jedná se takzvané větroňky nebo taky větřáky, což jsou zhruba třímetrové budky s větrným kolem a plechovými lopatkami, ve kterých se mlelo obilí. V módě byly především v době mezi dvěma světovými válkami, kdy pomáhaly drobným zemědělcům. Dávno už se v nich mouka nedělá, ale pozornost si rozhodně zaslouží. Jsou totiž technickými unikáty, které byste u nás jinde hledali marně.
