Reportáže v regionech
Jantarová a Hedvábná cesta
Historii Ostravy má většina z nás spojenou s Rothschildy a rozvojem průmyslu v 19. století. Ve skutečnosti je ale mnohem delší, než prozrazují první písemné zmínky o Moravské či Slezské Ostravě datované do let 1267 a 1229. Už předtím bylo místo důležitou křižovatkou dálkových obchodních tras, mimo jiné i Jantarové stezky. A právě tu najdete i v názvu muzea, které letos v létě otevřeli na Slezkoostravském hradě. Muzeum Jantarové stezky a Hedvábné cesty je jediné svého druhu v Evropě. Pyšní se rozsáhlou kolekcí, která vznikala dlouhá léta. Předměty české provenience pocházejí ze státních sbírek, ale většinu expozice tvoří poklady ze sbírek soukromých.
Jantarová a Hedvábná cesta
Katedrála v Ostravě
Ostrava je pro většinu z nás neodmyslitelně spjata především s těžbou uhlí. Pyšní se ale taky řadou vzácných památek. Tak například katedrála Božského Spasitele je po Velehradu druhým největším chrámem na Moravě a ve Slezsku. Byla vybudována v novorenesančním slohu podle projektu Gustava Meretty. Slavnostního vysvěcení se dočkala 16. července 1897. Tehdy ovšem byla jen jedním z mnoha farních kostelů v kraji. Povýšena na katedrálu byla po zřízení ostravsko-opavské diecéze papežem Janem Pavlem II. přesně o 99 let později. V té době se totiž stala jejím duchovním centrem. Přesvědčíme se o tom, že jde o stavbu vskutku mimořádnou.
Katedrála v Ostravě
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově bývá nazýván barokní perlou Slezska. U jejího zrodu stál Karel František Skrbenský, jeden z příslušníků rodu, který kraji vládl od 15. století déle než 300 let. Podobu mu dopřál velkolepou, pro malou obec velmi netypickou. A tak nás bude samozřejmě zajímat, proč se tak rozhodl. Jednou z pohnutek byla tragédie, kterou způsobil. Nešťastnou náhodou přejel kočárem malé dítě. Možná i proto nechtěl, aby se někdo dozvěděl, kolik do stavby investoval a všechny účty prý nechal spálit. Obdivuhodná je rovněž výzdoba svatostánku a unikátem jsou taky varhany s bezmála třemi tisícovkami píšťal. Přidáme navíc legendu, která se k chrámu váže.
Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově
Větrné mlýnky
Na Ostravsku se vydáme na toulky neobvyklým skanzenem, který si už do svého názvu dal slovo rozptýlený. Stavby, které jsou jeho součástí, totiž nenajdete na jednom místě. Zůstaly v obcích, jejichž dominantami kdysi bývaly. Jedná se takzvané větroňky nebo taky větřáky, což jsou zhruba třímetrové budky s větrným kolem a plechovými lopatkami, ve kterých se mlelo obilí. V módě byly především v době mezi dvěma světovými válkami, kdy pomáhaly drobným zemědělcům. Dávno už se v nich mouka nedělá, ale pozornost si rozhodně zaslouží. Jsou totiž technickými unikáty, které byste u nás jinde hledali marně.
Větrné mlýnky
Klamárium
Šálit svůj zrak i hlavu necháme v Klamáriu. Tuhle expozici najdeme v areálu Dolní Vítkovice. Zjistíme, jak málo stačí k tomu, abychom vnímali předměty jinak, než jaké opravdu jsou. Třeba jen změna směru osvětlení nebo úhlu, z něhož je pozorujeme. Pokusíme se přijít mimo jiné na to, jak je možné, že se tu kulička kutálí do kopce. Nejúspěšnější optickým klamem expozice je pak slavná Beychetova židle. Její princip spočívá v tom, že je rozdělena na dvě části – sedák a nohy. Ta část, která se návštěvníkovi jeví dál, je větší než ta, která je před ní. U každého optického klamu najdeme i vysvětlení jeho principu, takže se nemusíme trápit otázkami, jak jsou některé věci možné.
