Reportáže v regionech
750 let města Karviná
Karviná proslula především díky těžbě černého uhlí. Nás ovšem budou zajímat i další okamžiky její dlouhé historie a taky památky, které ji připomínají. A že jich tu za těch 750 let od doby, kdy byla poprvé zmíněna v písemných pramenech, vyrostlo opravdu dost. Nejvíc jich najdeme v městské části Fryštát. Tu zdobí i stejnojmenný zámek, který si společně prohlédneme. Dozvíme se i něco o jeho pánech. Ti poslední, hraběcí rod Larisch – Mönnichů, byli díky úspěšnému podnikání velmi bohatí. A na výzdobě svého sídla očividně nešetřili. Jednotlivé místnosti pak pojmenovali nejčastěji podle toho, k čemu hlavně sloužily. Najdete tu například Hudební salon, ale taky Růžový či Orientální salónek. Minout ovšem nemůžeme ani kostel, díky němuž se Karviné říká česká Pisa.
750 let města Karviná
Dolní Lutyně
Obec Dolní Lutyně vyrostla z větší části na levém břehu řeky Olše - nedaleko od jejího soutoku s Odrou. Mezi městy Karviná, Orlová a Bohumín. První písemná zmínka o ní pochází z roku 1305, i když její historie je podstatně delší. Od roku 1700 vlastnili panství hrabata Taaffové, kteří si tu vybudovali jako letní sídlo barokní zámek. Ten ale po roce 1945 postupně chátral a dnes je ve zbědovaném stavu. Pozornost si však rozhodně zaslouží kupříkladu kostel sv. Jana Křtitele, z něhož se do kraje rozléhají hlasy čtveřice zvonů. Jeden z nich pochází už z 16. století. Takřka zázrakem přečkal obě světové války. Zastavíme se i v lékárně, která funguje už víc než 110 let.
Dolní Lutyně
Těšín
Jedním z nejstarších měst ve Slezsku je Těšín. První zmínky o něm bychom v písemných pramenech našli už krátce po polovině 12. století. Na konci toho 13. se pak stal centrem samostatného stejnojmenného knížectví a vyrostl v něm gotický hrad. V té době město nabylo na významu. Po první světové válce ho ale rozdělila nově vzniklá hranice mezi Polskem a Československem. Nám připadlo předměstí, kde vyrostlo město nové. Našim severním sousedům pak historické centrum a taky Hradní neboli Zámecký vrch. Na něm najdeme jednu z nejvýznamnějších architektonických památek nejen Slezska, ale i celého Polska. Románskou rotundu. Prohlédneme si ji a projdeme se samozřejmě i zajímavými místy na českém břehu řeky Olše.
Těšín
Severní dráha císaře Ferdinanda
Severní dráha císaře Ferdinanda ve 40. a 50. letech 19. věku spojila Vídeň s Moravou a Západní Haličí. Po svém dokončení měřila víc než 440 km. My se zaměříme na úsek mezi Lipníkem nad Bečvou a Bohumínem. První vlaky se na něj vydaly před 170 lety a trat se pyšní řadou technických zajímavostí. Jednou z nejznámějších jsou Jezernické viadukty. Málokdo ví, že se ve skutečnosti jedná o dva mosty. První vyrostl v roce 1847. V 70. letech 19. věku se pak rozhodlo o tom, že se přistaví druhá kolej a k ní samozřejmě i druhý most. Zastavíme se taky u tunelu, k němuž se váže legenda, prozradíme vám, kde se můžete seznámit s historií téhle dráhy a pozveme vás navíc i na Národní den železnice.
Severní dráha císaře Ferdinanda
Šikmý kostel
Za světovými unikáty se často vydáváme do daleké ciziny a někdy ani netušíme, že podobné máme skoro za humny. Jedním z příkladů je kostel sv. Petra z Alkantary, který byl vystavěn v roce 1736. Nápadně připomíná slavnou šikmou věž v italské Pise. Je totiž také pořádně nakloněný, skoro stejně jako vyhlášená italská pamětihodnost. Za jeho současnou podobu může dolování uhlí. Díky němu se kostel nejen vychýlil do strany, ale také propadl o několik desítek metrů oproti okolnímu terénu. Málokdo by věřil, že dřív stával na kopečku. Už při pohledu zvenku možná trochu zaváháte, co je tu vlastně rovné a co křivé, vevnitř se ale ztratíte úplně. Rovné jsou s jistotou jen lustry a pak také upravené podlahy. Prozradíme si rovněž něco o světci, jehož jméno kostel nese, a také o historii míst, kde vyrostl.