Reportáže v regionech
Kraslice
Blíží se svátky jara, svátky velikonoční, a proto ani naše kamera nemohla zapomenout na to, že k tomu všemu patří především malovaná vajíčka. Vypravili jsme se do Štěpánkovic na Opavsku, kde jsme měli možnost seznámit se s netradiční technikou výroby kraslic.
Říká se jí madeirovaná a naše průvodkyně paní Ludvigová nám vysvětlí i ukáže, cože takovéhle malování na vajíčka obnáší, a řekne nám taky, proč jsou na tahle zdobení vhodná hlavně vejce kachní.
A že k práci takové malérečky je potřeba i mužská ruka?! Inu, není se čemu divit, protože třeba takovou pštrosí skořápku je třeba dopředu navrtat.
To, jaký bude výsledek, závisí na počtu a rozložení dírek a na jejich tvaru. Platí, že každý kousek je originál a do poslední chvíle není jisté, kolik otvorů se vlastně podaří vyvrtat.
Práce taky vyžaduje velmi jemnou ruku, často se totiž stává, že vajíčko nakonec praskne a celá práce je vlastně k ničemu a musí se začít nanovo.
Kraslice
Žimrovice
Možná lakota, možná zdravý selský rozum stojí za jedním výborným nápadem: vybudovat umělý vodní kanál na skalnatých svazích údolí řeky Moravice.
Duchovním otcem nápadu je továrník Karel Weisshuhn, jenž se prý nechtěl dělit o zisk s formany, kteří sváželi dřevo z okolí. Moravice různě meandruje v podhůří Nízkého Jeseníku a továrník Weisshuhn se rozhodl v Žimrovicích postavit továrnu na papír.
A chtěl, aby se dřevo plavilo až k branám jeho fabriky. Nitrem skal proto zkusil přivést vodu až k továrnímu náhonu.
Nikdo úspěchu jeho pošetilé myšlenky nevěřil. Pan továrník Weisshuhn se ale nevzdal a 3600 metrů dlouhou trasu spolu se svými syny „osedlal“. Vybral si místo pod Kozím hřbetem a prorazil první tunel – ručně!
Samotný kanál vznikal pak košíkářským způsobem. Co to všechno obnášelo, nám řekne průvodce Stanislav Biler, správce Weisshunského kanálu.
Turbíny z roku 1926 dodnes dokáží vyrábět elektrickou energii. Jde o unikátní technickou památku, památku funkční a zachovalou, a historická elektrárna v Žimrovické elektrárně k návštěvě přímo vybízí.
Žimrovice
Zámek Kravaře
Zámecký areál v Kravařích je spjat se šlechtickým rodem pánů z Kravař. Jeho „zakládací listina“ pochází z roku 1377. Zámek byl v 18. století přestavěn v barokním stylu a dnes ho místní využívají hlavně kulturním účelům. V barokním interiéru najdeme všechny artefakty, které nám přiblíží život tehdejší šlechty. Zámečtí pánové si však žili na vysoké noze a tak dluhy narůstaly. Panství proto museli prodat – legendy spjaté s ním ale zůstaly.
Zámek Kravaře
Arboretum Nový Dvůr
Do arboreta v Novém Dvoru u Opavy vás pozveme ve druhé reportáži. Na víc než dvaceti hektarech tu na vás čeká na 7000 druhů dřevin i bylin z pěti světadílů. A věřte, že uvidíte i vzácnou rostlinu notophagus antarktika – ta je zvyklá na pořádnou zimou, a přesto ji ta naše středoevropská poškodila. Na vlastní oči uvidíte a vlastně i na vlastní nos ucítíte... všechnu tu rostlinnou krásu.
Arboretum Nový Dvůr
Sudice
Na Hlučínsku začíná naše první reportáž. Tahle oblast patřila Pruskému Slezsku, a my jsme se zaměřili na svéráznou architekturu, vlastně vyvěrající ze zemědělské výroby. Řeč totiž bude o režné architektuře a ukážeme vám ludgeřovický kostel svatého Mikuláše nebo baziliku, která jako by z oka vypadla Dómu v Kolíně nad Rýnem.