Reportáže v regionech
Pradědova galerie
Řezbář Jiří Halouzka si práci s dřevem zamiloval už v dětství. V sedmi letech si vyrobil prvního koníka a začalo být jasné, že půjde ve šlépějích svých předků. Jeho zřejmě osudovým dílem se staly jesličky, které získaly ocenění Největší betlém na světě. Vznikat začaly před dvaceti lety a všechny figurky dohromady váží neuvěřitelných dvacet tun. My vás ale pozveme do Halouzkovic zahrady, kde vyrostla hodně neobvyklá galerie. Tvoří ji bezmála pětistovka dřevěných soch, z nichž skoro dvacítka je zapsána v České knize rekordů. Největším obrem je Praděd. Vysoký je přes deset metrů a váží 18 tun. Třeba jeho oko je široké šedesát centimetrů. Dozvíme se, jak vypadala práce na něm a prohlédneme si samozřejmě i další zajímavá díla.
Pradědova galerie
Na běžkách do Rýmařova
Příznivci běžeckého lyžování se s námi určitě rádi vypraví do malého městečka Rýmařov v Jeseníkách. Přímo ve městě je jim k dispozici okruh, který funguje díky umělému sněhu i při nepřízni paní Přírody. A v okolí městečka pak samozřejmě najdou všichni nadšenci desítky kilometrů běžeckých tratí krásnou přírodou. Vypravit se mohou například na Skřítek nebo směrem na Karlovu Studánku. Pokud po dlouhé výpravě zatouží po malé historické exkurzi, v Rýmařově si také přijdou na své. Nejvýznamnější místní památkou je kostel Navštívení Panny Marie z roku 1713, nazývaný perlou severomoravského baroka. K němu se dokonce váže i zajímavý příběh o stavitelích. Milovníkům legend pak prozradíme jednu, která souvisí s městským znakem.
Na běžkách do Rýmařova
Slezsko bez hranic
Slezsko bez hranic je název projektu, jehož hlavním cílem je proměnit trochu zapomenutý kraj na obou stranách hranic ve vyhledávanou turistickou oblast. Vydat se můžeme po mezinárodní naučné stezce, která má celkem dvanáct zastavení. My jsme si vybrali to nejnovější, kterým se pyšní Albrechtice. Je to neobvyklá rozhledna vybudovaná z už nesloužících telekomunikačních věží. Raritou je například lávka, která obě věže spojuje. Z plošiny, na kterou vede bezmála půl druhé stovky schodů, je výhled i k našim severním sousedům. V polském Prudniku můžeme obdivovat františkánský klášter z druhé poloviny 19. století. Zastavíme se také na Kozím vrchu a na naší straně si ještě prohlédneme zříceninu kdysi největšího slezského hradu Fulštejn, k němuž se váže zajímavá pověst.
Slezsko bez hranic
Slezská Harta
K nejmladším lákadům severu Moravy patří přehrada Slezská Harta u Bruntálu. Vybudována byla v roce 1997 a šestnáct let se měla napouštět. Jenže přišly dvě povodně a plná byla za dva roky. Přestože dnes je místem ještě docela neznámým, v budoucnu by se prý mohla stát takovým severomoravským Lipnem. V jejím okolí si na své přijdou všicni milovníci přírody. Objet se dá na kole, nejkratší trasa měří 35 kilometrů a terén se hodí i pro rodiče s dětmi. Dominantou okolí je vyhaslý vulkán ze čtvrtohor národní přírodní památka Velký Roudný s rozhlednou a kameny, ke kterým se váže zajímavá pověst. Pokud dáte přednost technickým zajímavostem, můžete se nechat poučit o tom, jak celé vodní dílo funguje.
Slezská Harta
Karlova Studánka
Léčivé účinky minerální vody objevili v Karlově Studánce v Jeseníkách už v osmnáctém století a záhy se členové řádu německých rytířů pustili do budování lázní. Svůj název pak lázně získaly podle jednoho z velmistrů řádu, arcivévody Karla, vnuka Marie Terezie. Sedm lázeňských domů dodnes připomíná staré časy rakouské monarchie. Lázně proslavily hlavně horké koupele. Studenou minerální vodu do nich ohřívali opravdu neobvyklým způsobem, naváželi do van žhavou strusku. Koupele pomáhaly na bolesti nohou a jezdila za nimi honorace z celého okolí. Karlova Studánka se těší pozornosti i dnes, nejen kvůli vyhlášené kyselce, léčebným procedurám nebo zajímavým stavbám, ale také díky krásné okolní přírodě.