Reportáže v regionech
Slezsko bez hranic
Slezsko bez hranic je název projektu, jehož hlavním cílem je proměnit trochu zapomenutý kraj na obou stranách hranic ve vyhledávanou turistickou oblast. Vydat se můžeme po mezinárodní naučné stezce, která má celkem dvanáct zastavení. My jsme si vybrali to nejnovější, kterým se pyšní Albrechtice. Je to neobvyklá rozhledna vybudovaná z už nesloužících telekomunikačních věží. Raritou je například lávka, která obě věže spojuje. Z plošiny, na kterou vede bezmála půl druhé stovky schodů, je výhled i k našim severním sousedům. V polském Prudniku můžeme obdivovat františkánský klášter z druhé poloviny 19. století. Zastavíme se také na Kozím vrchu a na naší straně si ještě prohlédneme zříceninu kdysi největšího slezského hradu Fulštejn, k němuž se váže zajímavá pověst.
Slezsko bez hranic
Slezská Harta
K nejmladším lákadům severu Moravy patří přehrada Slezská Harta u Bruntálu. Vybudována byla v roce 1997 a šestnáct let se měla napouštět. Jenže přišly dvě povodně a plná byla za dva roky. Přestože dnes je místem ještě docela neznámým, v budoucnu by se prý mohla stát takovým severomoravským Lipnem. V jejím okolí si na své přijdou všicni milovníci přírody. Objet se dá na kole, nejkratší trasa měří 35 kilometrů a terén se hodí i pro rodiče s dětmi. Dominantou okolí je vyhaslý vulkán ze čtvrtohor národní přírodní památka Velký Roudný s rozhlednou a kameny, ke kterým se váže zajímavá pověst. Pokud dáte přednost technickým zajímavostem, můžete se nechat poučit o tom, jak celé vodní dílo funguje.
Slezská Harta
Karlova Studánka
Léčivé účinky minerální vody objevili v Karlově Studánce v Jeseníkách už v osmnáctém století a záhy se členové řádu německých rytířů pustili do budování lázní. Svůj název pak lázně získaly podle jednoho z velmistrů řádu, arcivévody Karla, vnuka Marie Terezie. Sedm lázeňských domů dodnes připomíná staré časy rakouské monarchie. Lázně proslavily hlavně horké koupele. Studenou minerální vodu do nich ohřívali opravdu neobvyklým způsobem, naváželi do van žhavou strusku. Koupele pomáhaly na bolesti nohou a jezdila za nimi honorace z celého okolí. Karlova Studánka se těší pozornosti i dnes, nejen kvůli vyhlášené kyselce, léčebným procedurám nebo zajímavým stavbám, ale také díky krásné okolní přírodě.
Karlova Studánka
Vrbno pod Pradědem
Nedávno jsme se na běžkách vydali na Praděd a tentokrát se projedeme v jeho okolí. Začneme ve Vrbně pod Pradědem. Ve 13. století tu stávala hornická osada, rýžovalo se tu zlato a těžily kovy. Dlouho se ale nezdržíme. Čeká nás ještě zastávka na Andělském vrchu, který proslul jako poutní místo. Už koncem 17. století ho zdobila kaple, kterou později nahradil kostelík sv. Anny. Minout nesmíme ani Andělskou Horu v blízkosti vrchu. Andělská se prý jmenuje proto, že kdysi se tu jednomu muži zjevil anděl a ukázal mu, kde má kopat. A muž nalezl spoustu zlata.
Vrbno pod Pradědem
Praděd
Ani tentokrát nezapomeneme na příznivce zimních sportů. Přibalíme běžky a vyrazíme. Tentokrát na moravský ledovec. Říká se tak nejvyššímu místu na Moravě a ve Slezsku – Pradědu a okolí. Sníh se tu udrží třeba i pět měsíců v roce a někdy ještě na začátku května se tu zájemci mohou proběhnout v běžecké stopě. Vyšplháme se až na samotný vrchol, do nadmořské výšky 1 492 metrů. Zastavíme se u televizního vysílače a zavzpomínáme na kamennou rozhlednu, která tu kdysi stávala. Povídat si budeme také o horských chatách. Jednou z nich je Ovčárna. Její název připomíná, že kdysi tu pobývali pastevci s ovcemi. Až později se salaše začaly měnit v turistické chaty a pastevce nahradili turisté.