Reportáže v regionech
Zaniklé osady
Na Jesenicku se vydáme do míst, kde dřív vládl každodenní ruch, ale dnes jen několik staveb či pár starousedlíků připomíná, že tu bývaly vesnice. Do pohoří, které nesjpíš už Keltové nazvali Sudetami, což v překladu znamená Kančí les, přicházeli osadníci až ve středověku. I když své domovy budovali po staletí, v tom minulém řada z nich zanikla. Tak například dlouhou historii obce Žárová připomíná dřevěný kostel sv. Martina. Dostavěn byl kdysi právě 11. listopadu, a jeho patronem se stal světec slavící v ten den svátek. Zajímavé je, že jako materiál na stavbu kostela posloužilo dřevo ze svatostánku ve Velkých Losinách, který byl v té době přestavován. Zastavíme se i v Pekařově. K tamní kapličce Nanebevzetí Panny Marie se váže pověst spojující její stavbu s napoleonskými válkami. Naše putování pak zakončíme v Hynčicích.
Zaniklé osady
Jelení farma
Už jste se někdy octli uprostřed víc než stohlavého stáda jelenů, laní a kolouchů? Tenhle zážitek si můžete dopřát na farmě v Dětřichově u Jeseníku, kam vás zavedeme. Na vlečce traktoru vás zavezou mezi zvířata, která jsou ovšem na turisty zvyklá, takže se nebojí a dokonce si od vás klidně vezmou pamlsek třeba v podobě jablíčka. Při tomhle „jelením safari“ vám prozradíme řadu zajímavostí o životě jelenů i laní. A pak vás pozveme ještě na jeden výlet. Vystoupáme na Křížový vrch. Zdobí ho kostelík, který připomíná, že vrch býval poutním místem. V devatenáctém století na něm vyrostla kaplička, do níž byl umístěn obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. A k němu se lidé naučili chodit. K vrcholu nás zavede křížová cesta.
Jelení farma
Zámek Jánský Vrch
K chloubám Javorníku na severu Olomouckého kraje patří zámek Jánský vrch. První zmínky o něm bychom našli v roce 1307. Tehdy to ovšem byl hrad, jmenoval se Javorník a patřil svidnickým knížatům. Později se stal majetkem vratislavských biskupů a těm sloužil až do dvacátého století. Za jejich éry se dočkal přejmenování na Jánský vrch a také přestavby na zámek. Při jeho návštěvě si připomeneme staré časy i vybavení, které tu sloužilo každodennímu životu. Turisty sem ale láká také expozice dýmek, která patří k největším u nás. Šestnáct stovek vystavených exponátů je místních, doplňují je pak kousky dovezené z muzeí. Při prohlídce expozice se dozvíme o historii výroby dýmek, jejíž počátky jsou v Evropě spojeny s Angličany a Holanďany. Dozvíme se, jaký byl původní tvar a také to, z jakých materiálů se nejčastěji vyráběly.
Zámek Jánský vrch
Bílá Voda
Bílou Vodu najdeme na samotném severu moravského Slezska. Obklopena je polským územím, hranice, tehdy ještě s Pruskem, procházela přímo sakristií zdejšího kostela. Nejprve se vypravíme na vyhlídku, na níž prý císař Josef II. pronesl legendární větu „Zahrádku si vzali a plot mi nechali.“ Bylo to v době odstoupení území Prusku a zahradou panovník myslel rovinu Slezské Hané, plotem pak pohoří kolem. Připomeneme si také slavné časy Bílé Vody. V dobách, kdy tu žili piaristé, tady vyrostlo jejich gymnázium a vedle vzdělání zaznamenala velký rozkvět i kultura. Později tu pak žila Mariana Oranžská, po jejích stopách se díky naučné stezce vydáme i k polským sousedům. Prozradíme vám něco o jejím osudu, i to, proč pobývala právě v Bílé Vodě. A zavzpomínáme i na časy nedávno minulé, kdy se Bílá Voda po zrušení ženských klášterů stala domovem řádových sester.
Bílá voda
Priessnitzovy lázně
Metodou vyvolání krize léčil slavný Vincenz Priessnitz. Rád k tomu používal velmi chladnou vodu a pak čekal, jak organismus zareaguje. Metody úspěšného léčitele, který nikdy nebyl lékařem, přesto jím byl označován, máte šanci vyzkoušet právě v Priessnitzových lázních v Jeseníku, a to hned na několika zastaveních. Jen si vyberte, jestli je libo „osvěžení“ vodou pouhých šest stupňů teplou nebo případně proslulé střiky. Odměnou za statečnost by mohlo být probuzení hormonů, kterým se lidově říká hormony štěstí. Nabídneme vám také procházku do okolí, kde můžete narazit na osm desítek léčivých pramenů, které fungovaly už v Priessnitzových časech. Léčebné postupy muže, který lékařem nebyl, ale přesto jím býl nazýván, bývaly drsné, ale nakonec se prosadily a úspěch slaví dodnes.