Reportáže v regionech
Naučná stezka Johanna Schrotha
Jeden z nich předepisoval svým pacientům dostatek jídla a k pití jen vodu. Druhý ordinoval k pití víno, ale k jídlu jen žemle. A k léčbě přidával taky systém zábalů. První se jmenoval Vincenz Priessnitz a byl slavným léčitelem. Druhý byl taky léčitel, stál u zrodu léčebné tradice v Lipové – lázních a možná díky jeho metodám se vžilo známé „být na šrot“. Jmenoval se Johann Schroth. Po jeho stopách nás povede naučná stezka s deseti zastaveními. Najdeme na ní studánku pojmenovanou po manželce prvorozeného Schrothova syna Luise, která se velkou měrou zasloužila o rozvoj lázní. Zastavíme se i u pramene císaře Josefa II. a bude nás zajímat, jak přišel ke svému jménu on. A porozhlédneme se taky po krásné horské krajině, v níž se ukrývá i velké bohatství v podobě mramoru.
Naučná stezka Johanna Schrotha
Bílá Voda
O tom, že inteligentním a pokrokovým ženám není vždy osud nakloněn, se přesvědčíme při výletu k hranici naší země s Polskem. Představíme vám Marianu Oranžskou, dceru nizozemského krále Viléma I. Oranžského. Provdala se za bratra pruského císaře, ale ten jí nebyl rovnocenným partnerem. A ona si na svou dobu dopřála nevídaný luxus, když od něj odešla. Trestem jí bylo mimo jiné značné omezení pobytu na území, kterému vládl její švagr. Proto se nemohla starat ani o svůj majetek. A tak se usadila v Bílé Vodě, odkud to měla kousek k místu, kde budovala zámek. Lidé ji tu měli rádi, pomáhala rozvoji kraje a měla ráda taky zdejší přírodu. Zavedeme vás do míst, kde se ráda procházela, třeba po její oblíbené Šafářově skále.
Bílá Voda
Zaniklé osady
Na Jesenicku se vydáme do míst, kde dřív vládl každodenní ruch, ale dnes jen několik staveb či pár starousedlíků připomíná, že tu bývaly vesnice. Do pohoří, které nesjpíš už Keltové nazvali Sudetami, což v překladu znamená Kančí les, přicházeli osadníci až ve středověku. I když své domovy budovali po staletí, v tom minulém řada z nich zanikla. Tak například dlouhou historii obce Žárová připomíná dřevěný kostel sv. Martina. Dostavěn byl kdysi právě 11. listopadu, a jeho patronem se stal světec slavící v ten den svátek. Zajímavé je, že jako materiál na stavbu kostela posloužilo dřevo ze svatostánku ve Velkých Losinách, který byl v té době přestavován. Zastavíme se i v Pekařově. K tamní kapličce Nanebevzetí Panny Marie se váže pověst spojující její stavbu s napoleonskými válkami. Naše putování pak zakončíme v Hynčicích.
Zaniklé osady
Jelení farma
Už jste se někdy octli uprostřed víc než stohlavého stáda jelenů, laní a kolouchů? Tenhle zážitek si můžete dopřát na farmě v Dětřichově u Jeseníku, kam vás zavedeme. Na vlečce traktoru vás zavezou mezi zvířata, která jsou ovšem na turisty zvyklá, takže se nebojí a dokonce si od vás klidně vezmou pamlsek třeba v podobě jablíčka. Při tomhle „jelením safari“ vám prozradíme řadu zajímavostí o životě jelenů i laní. A pak vás pozveme ještě na jeden výlet. Vystoupáme na Křížový vrch. Zdobí ho kostelík, který připomíná, že vrch býval poutním místem. V devatenáctém století na něm vyrostla kaplička, do níž byl umístěn obraz Matky Boží ze Svatého kopečku u Olomouce. A k němu se lidé naučili chodit. K vrcholu nás zavede křížová cesta.
Jelení farma
Zámek Jánský Vrch
K chloubám Javorníku na severu Olomouckého kraje patří zámek Jánský vrch. První zmínky o něm bychom našli v roce 1307. Tehdy to ovšem byl hrad, jmenoval se Javorník a patřil svidnickým knížatům. Později se stal majetkem vratislavských biskupů a těm sloužil až do dvacátého století. Za jejich éry se dočkal přejmenování na Jánský vrch a také přestavby na zámek. Při jeho návštěvě si připomeneme staré časy i vybavení, které tu sloužilo každodennímu životu. Turisty sem ale láká také expozice dýmek, která patří k největším u nás. Šestnáct stovek vystavených exponátů je místních, doplňují je pak kousky dovezené z muzeí. Při prohlídce expozice se dozvíme o historii výroby dýmek, jejíž počátky jsou v Evropě spojeny s Angličany a Holanďany. Dozvíme se, jaký byl původní tvar a také to, z jakých materiálů se nejčastěji vyráběly.